Petra Ernyeiová: Noc zpěvaček je oslavou ženského hlasu

Protože sama zpívám, ráda sleduji, co se ve vokálním světě děje. Pozoruji, jak se vyvíjejí mí kolegové, jak kolem nás rostou nové talenty, kolik krásy nabízejí různé žánry. A jaká je škoda, že tyto poklady často zůstanou skryté širšímu publiku. Miluji hlasový projev obecně, ale ženský hlas mě okouzluje nejvíce! Znamená pro mě sílu, energii, emoce. A také kreativitu a osobitost, protože u nás je nemálo zpěvaček, které se věnují autorské hudbě.

Udělat přehlídku různých osobností, žánrů a interpretací, to byla výzva! Je to velké dobrodružství, ale ani na chvíli jsem nezalitovala, že jsem se do něj pustila. Představu jsem měla jasnou. Každý rok vybrat šest zpěvaček a představit je co největšímu počtu posluchačů. V šestici je zastoupena zkušenost, talent a žánrová pestrost, protože „holky“ jsou opravdu každá jiná a svá. A kromě českých zpěvaček nechávám místo v programu i některé ze skvělých slovenských interpretek.

Šest výrazných ženských hlasů a pěvecký workshop

Loňský ročník festivalu VOCAL – NOC ZPĚVAČEK patřil Janě Koubkové, Mirce Novak, Markétě Foukalové, Ridině Ahmedové a Simoně Hulejové, kterou možná mladí lidé znají pod pseudonymem Sella Luna. Pražský klub Jazz Dock byl narvaný k prasknutí a atmosféra byla dechberoucí.

Organizační nadšení mě neopustilo, a tak jsem hned druhý den začala připravovat 2. ročník festivalu. Letos budou účinkovat Yvonne Sanchez, Gabriela Vermelho, Marta Marinová, Veronika Vítová, Zdenka Trvalcová (Voilá), talent roku 2024 Pavla Baráková a já v roli zpěvačky i moderátorky. Součástí festivalu je i odpolední pěvecký workshop pro veřejnost, který vedu já a má kolegyně, kamarádka a zkušená hlasová lektorka Mirka Novak.

Jak zúročit zkušenosti z prvního ročníku festivalu

Věděla jsem, že bude náročné dát vše dohromady a být hlavním tahounem. Ale jsem už taková. Ráda se učím, objevuji nové věci, stále něco vymýšlím... A tento festival mi ze všech mých bláznivých nápadů přišel nejnormálnější.

Tento rok jsem se rozhodla udělat vše lépe, protože při minulém ročníku jsem nabrala hromadu zkušeností. Mám skvělou grafičku a webdesignerku Mary Hero, která připravila vizuály a pracuje na nových webovkách. Dále jsem přizvala ke spolupráci produkční Janu Netíkovou a spolu vymýšlíme, co vše pro tento festival můžeme udělat. Sociální sítě obsluhuje moje dcerka a syn se zase stará o videodokumentaci. A kolegyně Marta Marinová, která spolupracuje s Českým rozhlasem, mi pomáhá s texty, dělá korektury, píše profily umělců nebo to, co je třeba.

Mám radost, že se mi povedlo obklopit se lidmi, kterým se Noc zpěvaček líbí stejně jako mně, že s nimi mohu o všem mluvit, konzultovat nápady a posouvat projekt stále dál. A moc mě baví výběr zpěvaček – stále je divákům co nabízet. Už mám dokonce ideu, jak bude vypadat další ročník.

Pěvecký multitasking v praxi

Do toho všeho sama zpívám, připravuji autorský projekt, učím zpěv a vedu pěvecké workshopy. Stíhám to všechno dobře – zachraňuje mě google kalendář a v něm barevně vyznačená políčka, kdy co mám a kde mám být. Můj problém je, že jak pořád něco vymýšlím, navrší se mi toho strašně moc a já se pokorně vracím k původním plánům. Takže se také učím stanovit si priority, rozhodnout se, co je důležité teď a co později, nebo že když trochu uberu, může to ve výsledku přinést víc. Proto mám také produkční, která mě včas zastaví, a já pak dělám to, co mám.

Přijde mi, že po covidové době se vylouplo plno nových tváří, zajímavých hlasů. Sleduji to a mám z toho radost. Vyrůstala jsem v jazzovém prostředí, tatínek byl hudebník. Poslouchala jsem tedy převážně jazzové a bluesové zpěvačky. Jsem moc ráda, že mě životní okolnosti přivedly i k jiné hudbě, než je jazz. Miluju zpěv bez ohledu na žánry – tedy možná kromě death metalu, z toho mám hrůzu. I když... přišla za mnou jednou dcera na hodinu zpěvu a zadání bylo – growling!

Více pěveckých workshopů a sdílení!

Přála bych si, aby tu bylo víc pěveckých dílen, workshopů pro vokalisty i pro veřejnost. V rámci hudebních škol nebo při koncertech zpěvaček, které k nám přijíždějí ze zahraničí. To také patří ke vzdělání, nakouknout pod pokličku super umělců, profesionálů. Navíc je krásné slyšet a cítit tu radost, když lidé pustí svůj hlas ze řetězu! To jsem jako lektorka zažila a je to skvělý pocit.

V roce 2022 jsem v Jazz Docku zorganizovala pěveckou Masterclass s úžasnou Cyrille Aimée v rámci jejího evropského turné. Byl to zážitek. Žiju z toho dodnes. Ale na to se musí sehnat pořádný balík peněz nebo zkusit na takovou akci sehnat grant, jinak je to pro účastníky trochu dražší záležitost... Ale ono se zadaří, věřím tomu!

Inspirace i hudebního materiálu je na tuny, nejen tady, ale i ze zahraničí, možná až příliš! Ale je to cesta, jak se pořád vzdělávat. Máme přístup ke spoustě muziky a informací, máme možnosti a je na nás, jak s tím budeme pracovat.

Na závěr ještě jedna vzpomínka: když začal covid a byl lockdown, bylo to tak strašidelné a divné, že jsem zvedla telefon, obvolala několik zpěvaček a zeptala se, jak se mají. Bylo to tísnivé. Napadlo mě udělat společný projekt zpěvaček a nahrát něco zásadního. Vybraly jsme píseň Modlitba pro Martu. Byla to nádherná spolupráce patnácti zpěvaček zavřených doma. Z toho je vidět, že sdružování, spojování je mi blízké – a že miluju zpěv!