Písně psané mačetou #2: Ta mula je mezek aneb těžký život v sedle
Osmnáct měsíců ze svého tříletého jihoamerického dobrodružství jsem strávil v kolumbijské divočině v horské vísce nedaleko nechvalně proslulého Medellínu. Coby bluesman jsem byl ohromen místními songy, jejichž texty by probraly z letargie i Oblomova. Rozhodl jsem se ty nejšťavnatější kousky přeložit a představit vám je v cyklu Písně psané mačetou.
První delší text, který jsem se v dětství naučil zpaměti, byl slavný song Pavla Dobeše Zapomenutý trumf, jehož upřímná zemitost popisující život horníka na ostravsku mi vyrážela dech. O třicet let později jsem v Kolumbii objevil podobnou píseň, z jejíhož autenticky zachyceného prožitku místních vaqueros mi vyhrkly slzy smíchu. Jmenuje se Mula hijueputa a pojednává o strastech opilého vaquera, neboli kovboje a jeho muly, která jej nechce poslouchat.
Jsem sedlák ze zapadákova,
pohánění dobytka je má kutna.
Žádnej zmetek mě nikdy neoškube,
všechno mi je putna!
Křižuji cesty v horách se vzpurnou mulou,
posilněn pálenkou z ovoce zklamaných žen.
Nikdy jsem nebyl žádným troubou,
na kterém by každý chtěl plnit svůj sen.
Mula se nehne! Je to mezek!
A dělá, že je hluchá.
Z té jízdy bolí mě prdel,
ta mrcha pode mnou bude mrtvá!
Na nohách sandále, na zadku mačetu,
neb nejsem žádný vůl!
A nikdy nebudu pyšný ku světu,
to raději ke koulím pošťouchnu úl!
Mula se nehne! Je to mezek!
A dělá, že je hluchá.
Z té jízdy bolí mě prdel,
Ta mrcha pode mnou bude mrtvá!
Pospěš si, mulo, tak už mě neštvi,
tma jak v řiti a za hlavou kvér.
V hostinci stará mně pořád řeší
a čeká mne chlast hutný jak tér!
Mula se nehne! Je to mezek!
A dělá, že je hluchá.
Z té jízdy bolí mě prdel,
ta mrcha pode mnou bude mrtvá!
Sedlo je nyní mojí klecí,
jež mi zadek svírá.
Vždy jsem byl nad věcí,
avšak nyní vše ve mě zmírá.
Už jenom pláču, brečím jak děcko,
neb se nikdy z té sračky nedostanu.
Zůstanu chudej, prachy nejsou všecko
a tebe mulo, tebe zabiju!
Ve službách sprostonárodní lyriky
Autor písně Octavio Mesa, průkopník kolumbijské odnože mexického stylu Guasca se narodil roku 1933 (někdy se mylně uvádí rok 1927) v Medellínu a dětství strávil v čvtrti Manrique, která za časů Pabla Escobara neblaze proslula násilím pouličních gangů. Octavio miloval hudbu od útlého dětství a již v patnácti letech napsal svůj první song o tom, jak mu nejlepší kamarád přebral děvče. Píseň nazval příznačně – Rival.
Profesní dráhu nastartoval na počátku 50. let a coby tvůrce pitoreskních textů s dvojsmyslnými výrazy a vulgaritami se stal hvězdou. Přes padesát let své hudební kariéry přinášel radost Kolumbijcům v nelehkých dobách občanské války a narkoteroru. Octavio Mesa zemřel v Medellínu roku 2007 na infarkt. Stovky jeho hitů se staly kulturním dědictvím země magického realismu.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
