Písně psané mačetou #24: Když se zamiluje starý kůň
Osmnáct měsíců ze svého tříletého jihoamerického dobrodružství jsem strávil v kolumbijské divočině v horské vísce nedaleko nechvalně proslulého Medellínu. Coby bluesman jsem byl ohromen místními songy, jejichž texty by probraly z letargie i Oblomova. Rozhodl jsem se ty nejšťavnatější kousky přeložit a představit vám je v cyklu Písně psané mačetou.
Na rohu ulice v malé kolumbijské vesnici stojí sousedka. Třicátnice se mile usmívá a vedle ní stojí sedmdesátník a vesele s ní komunikuje. Onu seňoru dobře znám. Je to amiga mojí ženy a moc hodná ženská, která před vesnicí neustále obhajuje svého muže, bývalého státního úředníka, jenž byl odsouzen za korupci a nesmí deset let pracovat ve státním sektoru. Jako vždy i dnes ji vesele pozdravím a vyřknu slova, za která si vzápětí chci vrazit pár facek. „To je tvůj tatínek, Juanito? Con mucho gusto seňor!“ Sedmdesátník se rozesměje a odpoví: „Synku, já nejsem její papá, já jsem její bratr!“
Jsem chvíli červený od hlavy až k patě a začnu se omlouvat. „Není třeba hijo, táty si nevybíráme a ten náš holt miloval až do posledního dechu,“ odpovídá sedmdesátník a má úsměv od k uchu. Dává mi vzpomenout na stařičkého souseda, který když se opil v hospodě, vytáhl z kapsy krabičku pražených prdelatých mravenců, jejichž předností není chuť, ale reakce mužského organismu – pár pozřených mravenců způsobuje obzvlášť silnou erekcí, která může vyústit až v několikadenní horor, kdy má chlap chuť vzít do ruky břitvu a zbavit se utrpení.
V zemi magického realismu se vypravují stovky anekdot o starých chlapech, kteří se zamilují do mladičké dívky a posléze neví, jak ze vztahu vycouvat, a navíc se ocitají ve smrtelném nebezpečí, je-li otec děvčete pruďas, který pro ránu nejde daleko a má dost peněz na to, aby si případně najal vraha na pomstu. Oblíbený kolumbijský písničkář Roberto Torres o lásce starých troubů složil píseň, která se stala hitem.
Starý kůň
„Když láska přijde tak klasicky, jak je to možné,
ani si neuvědomíš, která bije.
Vše rozkvete a zazelená
a provaz sebezáchovy se přetrhne.
Dej mu dva aspiríny!
Když je kůň starý, nechá se volně pást,
nepočítá se s tím, že by jeho srdce ještě milovalo.
Když jej pustíš z otěží,
stane se starý kůň nezvladatelným.
Když starý kůň spatří kaštanovou klisnu,
jeho hruď se rozpadne na kousky,
ani sedlo jej neudrží v klidu,
a neposlechne otěží, neboť jej nic nezastaví.
Když taková láska přijde,
necítí starý kůň vinu.
Nezná dne ani hodiny,
když se touhy spojí v celek.
Starý kůň se pase,
když ráno spěchá
za svou nedočkavou kobylkou,
až je celý od bláta.
Kobylka mladičká dává si na čas,
neboť ví, že starý kůň
si nemůže dovolit ztratit květinku v rozpuku.
Je to jeho poslední šance.
Starý kůň již nechce ztrácet čas,
když přijde poslední láska
Starý kůň již nechce ztrácet čas,
když se zamiluje, tak klasicky a mladě!“
Jedna z nejkrásnějších písní magického realismu dodnes rezonuje hospůdkami při popíjení panáků.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
