Počítač prohrál s posluchačem. Kontumačně

Vědci zjistili, že čím dál je posluchač od mainstreamu, tím hůř se algoritmus strefuje do jeho vkusu. Spíš než důvod slavit je to podnět spustit důkladnou diagnostiku systému a zamyslet se, pro koho vlastně pracuje.

Neo: „Tady jsem jedl … strašně dobrý nudle. Vzpomínám si na věci, které se mi nikdy nestaly. Co to znamená?“ – Trinity: „Že ti Matrix neumí říct, kdo jsi.“ (Matrix)

Spotify je na vás krátké a dohazuje vám jen hlouposti. V jednom máte pravdu. Algoritmus skutečně hůř rozklíčovává gusto posluchačů mimo střední proud. Hypotézu před časem ověřili rakouští vědci Dominik Kowald, Peter Müllner, Eva Zangerle, Christina Bauer, Markus Schedl a Elisabeth Lex při univerzitách v Linci a Štýrském Hradci. Last.fm předhodili asi čtyři tisícovky dobrovolníků, půl na napůl rádiové posluchače a všechny ostatní, a nechali ho sledovat a vyhodnocovat jejich chování. Druhá parta, kde se sešli DJ‘s a MC‘s s metlami, kotlíkáři nebo konzervami dostala výrazně méně užitečných návrhů. Poslouchali všechno možné, jen ne to, co napsali do vstupního dotazníku.

Underground zase jednou spasil svět před šedí a nudou a člověk porazil umělou inteligenci? Tu samou, která si špičkové šachisty maže na chleba, podle potřeby nás utěsní a podusí v navztekané názorové bublince, ponoukne si koupit kytaru nebo se spárovat na Tinderu? Raději si připusťme, že nám od začátku posadila laťku o něco níž.

Pro umělou inteligenci by nebyl nepřekonatelný problém roztřídit uživatele, kteří do žádné škatulky spadnout nechtějí. Z rapu, dubu, reggae a housu se míchá grime. Brian Eno se učil od minimalistů Arvo Pärta, Michaela Nymana nebo Philipa Glasse. A Bathory, Madonnu, Maroon 5, Prodigy, Roxette zase spojuje jméno jediného producenta, Jonase Åkerlunda. Vývojáře víc než možnosti softwaru brzdí samotné digitální platformy, které s algoritmy obchodují a musí jim tudíž nutně vedle návrhů „mohlo by se vám líbit“ také generovat zisk.

No a kdo jim spíš dá vydělat? Čtyři pankáči v podnájmu, konzervatorista se dvěma závazky a čtyřmi, pěti hubenými úvazky? Top management, který si zaplatil kampaň na veselé ponožky a po práci upouští páru na oldies party? Anebo Universal s třiceti procenty podílu ve Spotify, který zrovna potřebuje vyrobit budoucí popovou senzaci?

Zkrátka vyhledávat a podporovat nové talenty má větší přínos pro hudbu než hudební průmysl. Neřízené střely, které nechtějí chápat, kde je jejich místo v potravním řetězci, možná jednou začnou revoluci a obohatí každého, kdo se poveze s nimi. Předtím ale určitě rozkopou zaběhnuté workflow a procesy. Jistější, nota bene za pandemie, je investovat když ne do známé, tak alespoň povědomé hudby, která spíš nervy uklidní než pocuchá. Jestli tedy algoritmus neuměl předvídat kroky nepředvídatelných posluchačů, nemusel být nutně vadný. Třeba se ho zatím nikdo ani vylepšit nesnažil.

Neznamená to, že rakouští vědci zjistili, že blecha ohluchne, když jí utrhnete všechny nožičky a poručíte skákat. Jen že to nejvíc lichotivé vysvětlení nemusí být nutně vždycky to jediné správné. A také, že takhle tupý algoritmus se dá snadno obejít. Stačí jen zkombinovat dvě a více věcí tak, jak by to nikoho jiného nenapadlo.