Pod kapotou #18: Fender Jaguar

První čtyři slavné Fender kytary přicházely na svět vždy téměř po stejné době. V roce 1951 přišel Telecaster (chcete-li v roce 1950 to byl Broadcaster a Esquire) v roce 1954 Stratocaster, v roce 1958 se objevil Jazzmaster a v roce 1962 se na trh dostal právě Jaguar.

Příběh Jaguaru

Jaguar přišel na trh jako nástupce Jazzmasteru a dá se říct, že kytaristé surf rocku ho rádi převzali. Svými vlastnostmi se výborně hodil do začátku šedesátých let, kdy se vše rozbíhalo na plné obrátky. Mnoho kytaristů ještě nebylo plně vyhraněných a hrálo na různé modely.

Vzestupy a pády této kytary jsou pěkně popsány v článku na webu Fenderu. S koncem šedesátých let začal Jaguar (i Jazzmaster) pomalu stárnout, nebyl už tak moderní jako na začátku – narozdíl od Telecasteru a Stratocasteru, které si podmanily velkou část hráčského spektra vzhledem ke své nadčasovosti.

V sedmdesátých letech Jaguar dále upadal, k čemuž přispěla také éra společnosti CBS, která tahala celý Fender kvalitativně dolů. V roce 1975 byla výroba Jaguaru ukončena. Ovšem přelom půlky sedmdesátých let paradoxně znamená pro Jaguar návrat na výsluní popularity.

Proč paradoxně? Protože zanedlouho po ukončení jeho výroby přišla vlna punku. A punkoví kytaristé nechtěli hrát na drahé Stratocastery či Telecastery. Chtěli i něco vzhledově méně klasického. Jaguar byl pro ně dokonalou volbou. Představoval model, který měl hodně zvukových možností, a hlavně takových zvukových vlastností, které se do punku hodily. Prodeje bazarových Jaguarů tak začaly stoupat.

V roce 1982 začal s produkcí Fender Japan. A v roce 1985 po převzetí Fenderu skupinou bývalých zaměstnanců zpět od společnosti CBS patřil mezi nově produkované kytary i model Jaguar. O pár let později přišli na scénu kytaristé odkojení érou punku a s nimi také Kurt Cobain, který hrál na Jaguar. Podnítil tak popularitu těchto modelů do té míry, že byly dokonce populárnější než při svém prvním uvedení na trh před třiceti lety. Tato popularita nakonec přiměla Fender k tomu, aby přišel v roce 1999 se sérií American Vintage 62' Jaguar. Od té doby se objevuje v nabídkách Fenderu více variant těchto modelů, které jsou oblíbené u mnoha generací kytaristů.

Design

Designem nebyl Jaguar zcela originální, i když má své unikátní prvky. Tvar těla vychází z modelů Jazzmaster a Bass VI. Patří do rodiny offsetových kytar. Menzuru má kratší, 24 palců (Jazzmaster měl standardních 25,5 palců). Jaguar je také podobně jako Jazzmaster velmi pohodlný při hraní v sedě.

Při hraní vestoje má ale Jaguar oproti Jazzmasteru výhodu. Vzhledem k tomu, že je u obou nástrojů kobylka posunutá více do středu kytary, musí mít hráč ruku hrající na hmatníku poměrně daleko od těla – což je u Jazzmasteru někdy opravdu citelné. Jaguar však právě díky kratší menzuře pokytuje v tomto ohledu větší pohodlí. podle dřívějších prohlášení Fenderu kratší menzura a tvar krku poskytuje větší rychlost při hraní. Vyzkoušet si to musí ale každý sám.

Elektronika

Na první pohled upoutá Jaguar pozornost svým chromovým vzhledem. Elektronika, kobylka a struník s vibra pákou skutečně září. Kresba dřeva na těle ustupuje malinko do pozadí a do popředí se naopak dere na svou dobu vysoce moderní a vymakaná elektronika.

Na jednu stranu je pravda, že Fender začal přecházet od jednoduchých řešení svých kytar ke složitějším. Na druhou stranu je elektronika Jaguaru řešená efektivně, takže se snadno opravuje. Všechny tři panely elektroniky se dají během okamžiku odšroubovat a opravovat. Člověk se v nich jen musí naučit orientovat, protože drátků v elektronice výrazně přibylo. Například Stratocaster je oproti tomu jednodušší, ale na jeho opravu je potřeba sundat celý pickguard, což vyžaduje i povolení strun.

Obvod krkového snímače je stejný jako u Jazzmasteru. Přepnete na něj dvoupolohovým hranatým přepínačem, který upravuje barvu zvuku a tónu. K tomu slouží samostatné posuvné potenciometry volume a tónové clony.

Jazzmasterovský třípolohový přepínač byl nahrazen spodním panelem pod krkovým snímačem. Na panelu jsou tři samostatné dvoupolohové přepínače. Dva z nich jsou každý pro jeden snímač. Hráč si může aktivovat buďto jeden snímač, nebo oba najednou. Třetí přepínač slouží k úpravě celkového zvuku potlačením nízkých frekvencí ve prospěch výšek.

Pod kobylkou je pak klasický panel s volume potenciometrem a tónovou clonou. K tomu je na panelu samice jack. Ta je ale bohužel řešena dost neprakticky – mnoho kytaristů o kabel zavadí, když upravuje potenciometr tónové clony. Pohodlnějším řešením by byla samice jack v podobném místě jako na kytarách typu Les Paul.

Snímače

Oproti Jazzmateru jsou u Jaguaru snímače užší a vyšší. Tato konstrukce jim umožňuje poměrně slušný výkon. Blíží se tak více Stratocasteru. Kolem krytky snímače je kovový zubatý kryt, který slouží jako stínění pro potlačení brumu. To je hlavní výhoda těchto snímačů oproti jiným modelům. Zvukově jsou snímače jiné než u Stratocasteru. Jejich originální zvuk si oblíbili zejména hráči surf rocku.

Menzura

Jak jsem již zmínil, menzura byla u Jaguaru kratší, 24 palců, což je něco mezi vyloženě dětskou menzurou 22,5 palce (Musicmaster a Duo Sonic) a standardní 25,5 palcovou menzurou (Stratocaster, Telecaster, Jazzmaster). Nejblíže měla k menzuře kytar Gibson Les Paul, tedy 24,75 palců.

Menzura Jaguaru tedy může být atraktivní pro hráče, kterým se hraje dobře na Les Pauly, nebo pro ty, kterým se nehraje dobře na Jazzmastery, protože jsou oproti jiným kytarám hodně dlouhé.

Krk

Konstrukce krku Jaguaru zůstává věrná principům Fenderu, ovšem s jedním rozdílem. Krky Jaguaru se jako první vyráběly ve čtyřech různých šířkách, značených písmeny A, B, C a D. To představovalo velikou výhodu v tom, že si kytarista mohl vybrat to, co mu skutečně vyhovuje. Fender tak reagoval na potřeby trhu, což je pro něj tak typické. (Většina ostatních typů kytar Fender měla rozměr krku B.) Radius hmatníku Jaguaru byl stejný jako u ostatních modelů, tedy 7,25 palce. Hmatník měl o jeden pražec navíc.

Změna byla viditelná na hlavici. Jaguar byl první kytarou, na které se změnilo logo Fender. Do té doby se používalo takzvané Spaghetti logo. Nyní se font a tloušťka písmen změnily. Pro tento typ se vžil název Transition logo, protože představoval mezistupeň mezi klasickým logem a pozdějším typem loga, které se dávalo na kytary v éře CBS.

Kobylka a tremolo

Kobylka měla šest samostatných kamenů, takže si hráč mohl vše nastavit podle potřeby. Kameny byly ale umístěny na kobylce, která byla na dvou pivotech ve vzduchu. Struník byl umístěn poměrně daleko za kobylkou, stejně jako u Jazzmasteru. To mělo za následek malý přítlak strun na kobylkové kameny, což se velké části kytaristů zdá nepraktické.

Možný důvod této konstrukce, kdy je na kobylkové kameny vyvíjen malý přítlak, je hezky a stručně popsán v článku na Guitarworld. Kobylka a tremolo byly Fenderem vnímány jako klíčové pro tento model kytary a fungovaly skvěle a přesně. A také je zde popsán fakt, že tremolo s kobylkou výborně fungují se silnými strunami, například s dvanáctkami. Nejen že silnější struny kytaru z technického hlediska více rozezní, ale také mají větší tah a tím i přítlak na kobylkové kameny. A v padesátých a šedesátých letech se používaly především silnější struny. Fender tehdy nemohl tušit, že budoucí kytaristé budou hrát na mnohem slabší struny, se kterými tento typ kobylky nefunguje úplně optimálně.

Nicméně stále existují možnosti, jak přimět kobylku, aby fungovala optimálně i se slabšími strunami, a to především úpravou úhlu krku nebo instalací kvalitnější kobylky, například Mastery bridge.

Pod kobylkou bylo umístěné tlumítko, které mohli hráči používat ke tlumení kmitajících strun. Tato technika se využívala například u surf rocku, ale kytaristé struny vždy raději tlumí rukou než vloženým tlumítkem. I proto se tlumítek na starých modelech nezachovalo moc – kytaristé je dávali pryč.

Vibra páka byla dlouhá, protože struník byl umístěn dále za kobylkou. Tím se její ovládání stalo pohodlnějším a přesnějším.

Cena Jaguaru při jeho uvedení na trh

Prodejní cena Jaguaru byla vyšší než u předchozích modelů, jak je patrné z již zmíněného článku na Guitarworld. Jaguar se prodával za cenu 379,50 dolarů. Stratocaster stál 259,50 dolarů a Jazzmaster 349,50 dolarů. Z toho je vidět, jak si Fender cenil nových modelů, které postupně uváděl na trh. Jaguar byl z pohledu Fenderu vnímán jako top model. Měl být dalším milníkem ve vývoji elektrických kytar. To, jestli se jím Jaguar stal, už nechám na každém z vás.