Pod kapotou #20: Fender a éra CBS

V minulých dílech jsem stručně popisoval historii a vývoj značky Fender a uváděl střípky z rozhovorů se zásadními lidmi, kteří byli v příběhu firmy hlavními postavami. Mezi sběrateli kytar nebo mezi běžnými hráči se stále vede diskuse o tom, které nástroje byly nejlepší, která éra co znamenala a tak dále. Já bych do toho rád vložil několik zajímavých faktů a také svých postřehů díky zkušenostem z mé práce jakožto kytarového technika a nadšence do starších kytar.

Zlatá éra za Leo Fendera

Zlatá éra Fenderu trvala do roku 1965, kdy Leo Fender prodal firmu společnosti CBS. Nejprve odkup nabízel Donu Randallovi za 1,5 milionu dolarů. Ten ovšem o koupi neměl zájem a neměl na to ani peníze. Nabídl se ale, že najde třetí stranu, která by o koupi firmy zájem měla.

A tak se stalo, že ve zmíněném roce 1965, konkrétně 5. ledna, získala Fender za 13 milionů dolarů společnost CBS. V této době už se pomalu začaly věci ve Fenderu měnit. Některé k lepšímu a některé bohužel k horšímu. Z pohledu tehdejší doby byl záměr dobrý, protože Fender se chtěl přiblížit širší muzikantské základně. To ovšem bylo vykoupeno masovou výrobou, ve které hrají důležitou roli čas a náklady. Obojí se musí krátit a snižovat, což pak logicky vede ke snížení kvality.

Fender ve spárech korporátního přístupu

Je ale důležité si uvědomit jednu podstatnou věc. V éře Leo Fendera pracovalo ve firmě mnoho nadšenců, kteří byli sami muzikanti a podíleli se svými zkušenostmi na vývoji kytar. Fenderovi tehdy šlo o to, aby byli muzikanti s jeho nástroji spokojení, takže se nástroje přizpůsobovaly jejich potřebám. Sami zaměstnanci tak mohli poskytovat rychlou zpětnou vazbu, když na tyto nástroje zkoušeli a koncertovali a následně vše konzultovali v práci.

Zaměstnanci se díky tomu logicky cítili být součástí celého procesu. To bylo ovšem možné v době, kdy Fender produkoval menší množství nástrojů a neměl tolik zaměstnanců.

CBS byl korporát. A to znamenalo změny ve firemním myšlení i chování. Z pohledu zaměstnance to bylo především odosobnění výroby. Postupně se začaly objevovat korporátní prvky, především honba za kariérním postupem, nejasná struktura odpovědnosti ve firemní hierarchii, předávání odpovědnosti někomu jinému a tak dále. Vysocí manažeři neměli již s kytarami nic společného, především jim šlo o kariérní postup v rámci CBS. Takže pokud dosáhli zajímavých výsledků ve Fenderu, mohli postoupit v korporátu výše, na lepší místo, do zcela jiného odvětví a podobně.

To vše je důležité si uvědomit, protože kvůli těmto aspektům mnoho zaměstnanců-srdcařů a nadšenců z Fenderu odešlo. Přišli noví lidé, bez zkušeností s kytarami, bez povědomí o předchozí éře. Stručně řečeno, rozjel se korporát a masová výroba. Vše staré bylo zapomenuto.

Úspora času a nákladů

Záměrem CBS byl produkovat více výrobků, aby na Fendery mohlo hrát větší množství muzikantů. To s sebou nese zaměření primárně na byznysovou stránku věci. Když chcete produkovat více výrobků, musíte snížit náklady a uspořit čas. To vše se ve Fenderu začalo pomalu uplatňovat. Používaly se levnější a dostupnější materiály, časově efektivnější procesy výroby jednotlivých částí kytar, výstupní kontrola se přizpůsobila klesající kvalitě výrobků.

No, a konktrétně u kytar, u kterých je důležitý každý detail, v důsledku toho klesala kvalita zpracování, materiálů, konstrukce, designu nebo pohodlnosti při hraní nebo zvuku.

Kvalita zpracování kytar

Když máte v ruce kytaru Fender ze zlaté éry a dáte vedle ní model z éry CBS, například ze sedmdesátých let, všimnete si rozdílů na první pohled. Zpracování postupem času postrádalo kvalitu detailů, kterými se dřív Fendery vyznačovaly.

Pražcování hmatníků nebývá tak dokonalé jako dřív. Krky můžou mít více deformací. Vrstva laku je v některých místech o hodně silnější, což vyvolává nepříliš lichotivý výsledný dojem. Vrstvu laku si můžete snadno ověřit sami při pohledu na javorový lakovaný hmatník. Ke konci hmatníku jsou pražce od sebe vzdáleny jen nepatrně. Vrstva laku mezi pražci je tak silná, že kopíruje oblouček, vytváří takový důlek mezi pražci. To na kvalitě zvuku ani na pohodlnosti hry opravdu moc nepřidá.

Zpracování a pájení elektroniky je také od pohledu jiné. Charakteristické jsou velké hrudky cínu na potenciometrech, drátky vedené neúhledně a materiál drátků také jiný.

Používané materiály

Postupem let éry CBS se měnilo hodně věcí, například materiály na všech kytarách. Poziční značky na hmatníku se vyměnily z takzvaného clay dost na perleťové, což vypadá od pohledu laciněji.

Používala se těžší dřeva, takže mnoho modelů ze sedmdesátých let skutečně váží hodně. Váha kytary ovlivňuje váš pocit ze hry vestoje, popřípadě i to, za jak dlouho začnete mít problémy se zády.

Změnil se i materiál a design kobylek a kobylkových kamenů. To, že novější materiál nebyl moc dobrou volbou, se projevuje nyní, v současnosti. Kobylkové kameny totiž mnohdy mají prořezané hluboké drážky od tlaku strun. To má za následek praskání strun o ostrou drážku nebo nekvalitní přenos jejich vibrací, který vyústí v nepříjemnou rezonanci. Takové kameny se musí obrušovat nebo měnit za nové.

Změnil se i materiál pickguardů. Ty byly dříve z celuloidu, ale postupně byly nahrazovány materiály zvanými ABS či vinyl. Celuloidové pickguardy časem získávaly nazelenalý vzhled, což je designově atraktivní. Novější materiály tuto vlastnost neměly.

Zásadně se změnil lak. Kvalitní nitro lak byl postupně nahrazován polyuretanem. Od roku 1968 se již nitro lak neobjevuje. Rozdíl je v rychlosti schnutí. Nitro lak chce čas, polyuretan schne rychleji. Více se také leskne a je tvrdší. Ovšem polyuretanu je na kytarách výrazně silnější vrstva, což ubírá kvalitě zvuku a vzhledu. Nitro laky působením UV záření blednou, takže z původní barvy se postupem času může stát docela jiný, originální odstín. To pak udělá na celkovém vzhledu kytary opravdu hodně a sběratelé po tom jdou.

Toto si všimli později například v Custom Shopu, kde začaly produkovat kytary s takovým lakem, aby vypadal jako několik desítek let starý. Díky tomu si můžete vybrat z modelů, které mají lak buďto oprýskaný (relic úprava) nebo například mají lak sice popraskaný, ale netknutý (úprava NOS – new old stock). Kytara simuluje situaci, kdy si ji majitel koupil v padesátých letech a na několik desítek let ji dal do kufru a nehrál na ni. Díky Custom Shopu si tak můžete pořídit kytaru, která nejen zpracováním a kvalitou kopíruje zlatou éru, ale i lak je upraven tak, že vypadá přesně jako u starých kytar.

Změna konstrukce

V éře CBS proběhlo několik zásadních změn v samotné konstrukci kytar. Za nejpodstatnější považuji změnu uchycení krku k tělu kytary. Ta spočívala v tom, že uchycení čtyřmi vruty a nahradilo nové uchycení se třemi vruty. To samo o sobě snižuje kvalitu a stabilitu daného spoje mezi krkem a tělem. Tato změna nastává rokem 1971. Některé modely jí byly naštěstí ušetřeny. Na začátku 80. let mají už všechny modely zpět staré dobré uchycení čtyřmi vruty.

Jednu poizitivní inovaci to ale přeci jen přineslo. Součástí nového spoje krku a těla byl systém, díky kterému se dal otočením imbusového klíče přenastavit úhel krku vůči tělu. Nebylo tak již třeba pro tento úkon sundavat krk z těla a vykládat kapsu pro krk dýhou, aby se úhel krku změnil.

Další konstrukční a samozřejmě levnější změnou byla výztuha krku. To přišlo také začátkem sedmdesátých let. Nastavitelný konec výztuhy krku byl nyní u hlavice krku a tvarem připomínal kulku (bullet truss rod). Šlo o praktičtější řešení, díky kterému bylo možné snadněji a rychleji nastavit průhyb krku. Stačilo do kulky vložit imbusový klíč a nastavit krk podle potřeb. Dříve bylo opět nutné sundat celý krk z těla.

Změna designu

Hlavními změnami designu se na první pohled zdají tvary hlavice krku a na nich umístěné logo Fender. Hlavice byly nyní větší a širší, zejména u Stratocasteru.

Logo bylo za éry Leo Fendera úzké, vžilo se pro něj název Spaghetti logo. Mezi lety 1964 a 1966 se tvar loga změnil a vžil se pro něj název Transition logo. To proto, že značilo éru přechodu od Leo Fendera ke společnosti CBS. Později po plném přechodu k CBS se logo změnilo ještě jednou, bylo výraznější.

Na hlavice krku se postupně přidal i druhý srážeč strun, což byla také poměrně kladná inovace. Pomohla zejména struně G, která jinak díky tvaru a sklonu hlavice neměla příliš velký přítlak na nultý pražec a měla tendenci rezonovat. Druhý srážeč strun tomuto nežádoucímu jevu zamezil.

Výrazně se měnil tvar a zaoblení těla. Stratocaster od začátku vynikal moderním tvarem a jeho zaoblení umožňovalo velmi pohodlnou hru, protože se přizpůsobovalo tvaru lidského těla. Postupem času se ale zaoblení zmenšovalo a designově Stratocaster nepůsobil tolik elegantně. A v kombinaci s těžkým dřevem, silnou vrstvou laku a menším zaoblením hran těla se poněkud snižovala i pohodlnost hry.

Některým hráčům z hlediska (ne)pohodlnosti při hraní také nevyhovuje silná vrstva laku na hmatníku a na zadní straně krku. Pokud se ruka hrající na krku zapotí, vlastnosti laku způsobí protiodpor a ruka pak po krku neklouže tak snadno. Hra se tím zpomaluje. I to je jeden z aspektů, proč mnoho hráčů preferuje dřívější nitro lak, který je v tomto příjemnější. Toto je ovšem značně subjektivní záležitost, mnoho kytaristů s tím naopak problém nemá.

Pětipolohový přepínač snímačů

Jednou z mála pozitivních inovací byl pětipolohový přepínač snímačů, který u Stratocasteru nahradil třípolohový. Hráčům se tak naskytl nový zvuk, kdy se spolu mohly propojit dva snímače a jejich výsledný zvuk vše ozvláštnil. Tento přepínač se běžně používá do současnosti a používá se i pro reissue nebo vintage modely, které kopírují 50. a 60. léta, ovšem s tímto vylepšením.

Konec éry CBS

Jak se éra CBS chýlila ke konci, kvalita všech kytar se už výrazně horšila. Zájem hráčů o značku Fender tak postupně opadal a již několik let před uskutečněným prodejem se CBS zajímala o to, jak se Fenderu zbavit. Ještě před samotným prodejem přišli do Fenderu lidi od Yamahy (Dan Smith a spol) s úkolem zanalyzovat stav výroby a kvality výrobků a navrhnout změny.

O tomto období vám doporučuji přečíst si rozhovor přímo s Danem Smithem, který jednotlivé detaily poměrně hezky popisuje. Z jeho slov si lze představit, jak to s kvalitou kytar bylo. Zmiňuje například velmi nekvalitní výstupní kontrolu, která ani zdaleka nebyla na profesionální úrovni. Nakonec byl závěr analýzy takový, že se musel zcela překopat systém výroby, aby se opět mohly začít vyrábět kvalitní kytary. V podstatě se výroba na čas musela zastavit, aby se všichni zaměstnanci opět naučili to, co měli umět. Firma Fender se tak paradoxně znovu musela naučit vyrábět kytary tak, jako to dělal před 20 lety za Leo Fendera. Naštěstí se to Danovi a jeho kolegům podařilo a značka Fender opět začala něco znamenat.

V roce 1985 odkoupila Fender od CBS skupina investorů a bývalých zaměstnanců Fenderu. Od této doby se vše mění, přichází nová vize, nové modely jako American Standard, oddělení Custom Shop, japonská produkce a tak dále.

Závěrem o éře CBS

Éra CBS je obecně považovaná za dobu, kdy došlo k masové produkci a zároveň k razantnímu snížení kvality. Na druhou stranu jsou tyto kytary cenově mnohem lépe dostupné než ostatní modely z 50. a 60. let.

Takže pokud chcete vlastnit kus historie Fenderu, kytary z éry CBS stojí za zvážení. V porovnání s ostatními značkami z tohoto období stále obstojí. Pokud je ale porovnáme s různými epochami vývoje samotného Fenderu, jsou někde naspodu.

Celá CBS éra je ovšem z mého pohledu velmi užitečná proto, že noví vlastníci později mohli na jejím základě přijít s novou vizí, díky čemuž se Fender stal opravdovou světovou značkou.