Pod kapotou #25: Cunetto éra a první Fender Relic kytary

Myšlenky na drobné staření kytar se objevovaly již v 80. letech. Důvodem byla větší atraktivnost nástroje nebo vizuální sladěnost nové a opravované části kytary. Dalším motivem ke staření byly ale také podvody, kdy byla nová kytara vydávána za starou a cennou.

Koncept staření nových nebo i nějaký čas starých kytar tedy nebyl v době vzniku Fender Custom Shopu nikterak nový. Ale byli to právě chlapíci z Fenderu, kteří se později rozhodli staření kytar rozjet na velmi vysoké úrovni. A propojení tohoto konceptu se slavnou značkou znamenalo, že vzniklo něco nového, něco atraktivního a hlavně něco, po čem byla veliká poptávka.

Dva nadšenci a stroj času

První stařené komponenty nicméně ve Fenderu začaly vznikat s pomocí člověka, který vlastně ani pro Fender nepracoval, ale dostával na zestaření jednotlivé díly. Tímto nadšencem byl Vince Cunetto. Ale než se dostaneme právě k němu, je nutné vrátit se ještě o pár let zpět, do roku 1989, kdy do Fenderu přichází J. W. Black.

Tihle dva chlapíci totiž stojí na začátku konceptu, kterému se dnes v Custom Shopu říká Time Machine. Jsou to modely kytar, které reprezentují slavné éry 50., 60. a 70. let, jsou vyráběné s důrazem na kvalitu a na staré výrobní postupy a hlavně mají několik kategorií opotřebení, které jim dodává zvláštní nádech něčeho výjimečného.

Příběh Vince Cunetta a J. W. Blacka velmi hezky a podrobně popisuje v článku Dave Hunter. Mluví například o začátcích jejich práce s kytarami. Black měl v 80. letech svůj vlastní obchod, kde se věnoval opravám kytar. Shodou okolností pracoval ve stejné budově jako známý obchodník s vintage kytarami Jim Colclasure, kterého znal díky své práci s kytarami i Cunetto. Black později pracoval s Johnem Suhrem. Během své práce se na několika zakázkách zabýval stařením kytar. Koncem 80. let se dostal do Fenderu, kde začínal s Custom Shopem.

Jak do všeho přichází Cunetto? Samozřejmě přes jejich společného přítele, Jima Colclasureho. Ten dle informací ve zmíněném článku přivedl Blacka ke Cunettovi do dílny, aby je vzájemně představil. Cunetto se o staření kytar a veškerého kytarového hardwaru zajímal už dlouhodobě. Black, v té době již zkušený kytarář, byl nadšený prací, kterou zde viděl.

Zanedlouho už Cunetto dodával do Fenderu autentické repliky obtisků loga na hlavice pro zakázkové kytary. Po čase se k tomu přidaly i pickguardy. Logicky pak vznikla imyšlenka postavit celou kytaru ve stylu relic. Podle Cunetta celý nápad vycházel z jednoduchého uvažování, že pokud lidé kupují starý nábytek, ošoupané bundy a džíny, mohli by mít zájem i o stařené kytary. A měl pravdu.

Příběh dokresluje vynikající článek Antonia Calvosi, kde je popsaná myšlenka začít s relic úpravami ve velkém. Až do začátku 90. let (tedy nějaký ten pátek od roce 1989, kdy začal pracovat jako master builder v Custom Shopu), neměl Black žádnou zakázku s požadavkem relic. Pak přišlo setkání s Donem Wasem a jeho požadavek na relic baskytaru pro vystoupení s Bonnie Raitt při udílení cen Grammy. Důvod byl prostý: Don Was nechtěl hrát na basu, která vypadá jako nové tenisky. Chtěl něco stylovějšího. Výsledek byl vydařený.

Následně Cunetto ukázal svou relic práci Johnu Pageovi, který tehdy šéfoval Custom Shopu. Tomu se práce líbila. Vzešel z toho plán, že Black a Cunetto připraví dva prototypy pro veletrh NAMM v roce 1995. Jednalo se o klasického žlutého stařeného Nocastera a o Stratocaster ve dvoutónovém sunburstu dle roku 1957. Místo této úpravy byl ale nakonec zvolen model Mary Kaye Stratocaster se zlatým hardwarem. John Page nechtěl o tomto projektu nikomu říct a vše držel v tajnosti.

Obě kytary byly vystaveny na NAMM show ve vitrínách. Vzhledem k jejich starému vzhledu se všichni domnívali, že jde o autentické modely z 50. let. Poté, co se rozkřiklo, že se jedná o nové kytary s relic úpravou, začaly se hrnout objednávky. Management Fenderu myšlenku ihned přijal a podporoval.

Cunetto éra

V této době ale Fender neměl povoleno používat při výrobě nitrolak, který byl pro relic úpravu zásadní. A proto zvolil přechodné řešení, že relic úpravu na kytarách a hardwaru bude dělat externě ve svých dílnách Vince Cunetto. Jedním z důvodů byla také vysoká kvalita Cunettovy práce.

Praxe vypadala tak, že Fender dodal Cunettovi krabice s díly, kde byly těla, krky, pickguardy a ostatní hardware. Cunetto a jeho lidé v dílnách jednotlivé díly nastařili a poté vhodně zkompletovali, aby kytara ve výsledku vypadala co nejlépe. Vše se pak posílalo zpět do Fenderu, kde se dokončily ostatní práce na kytaře, jako je pražcování, seřízení a tak dále. Těla kytary měla vtisknutou značku „Relic“ přímo do dřeva, aby se rozlišila od jiných modelů a od plagiátů. V roce 1995 tedy započala řada Relic series, která odstartovala dvaceti kusy kytar Nocaster. 

Na konci 90. let dostal Fender po vybudování zázemí potřebná povolení nutná k výrobě relic úpravy pomocí nitrolaku, kvalitně proškolil své vlastní pracovníky pro staření kytar a od této chvíle se už celé modely vyráběly ve Fenderu.

Cunetto éra spojená s Fenderem skončila poslední várkou kytar v roce 1999, ale nikoli ve zlém. Cunetto s tímto počítal, věděl, že je vše jen na přechodnou dobu, než Fender získá zázemí a potřebná povolení k výrobě. A zároveň se jakožto průkopník stal legendou a modely s jeho úpravami z druhé poloviny 90. let jsou dodnes nejcennější érou pro relic kytary z Fender Custom Shopu.

Kytary z Cunetto éry poznáte jednoduše už pouhým pohledem. Na zadní straně hlavice mají vlisované logo Custom Shop do dřeva. Kytary z další éry, které už se všechny vyráběly přímo ve Fenderu, mají na zadní straně sice také logo Custom Shop, ovšem již ve formě razítka.

Na dvě kytary Mary Kaye Stratocaster z Cunetto éry z jednoho konkrétního roku jsem měl možnost hrát a rozebrat je při kontrole na součástky. Můj dojem byl jasně pozitivní: vysoce kvalitní práce, skvělý zvuk, výborná hratelnost. Každá kytara byla malinko jiná, drobně se lišily rozměry krků i těla. Zvukově byly rozdílné, ale obě super. Stručně řečeno, dal bych dvanáct bodů z deseti.

Fender Custom Shop Time Machine úpravy

Od 90. let se varianty relic úprav dále vyvíjely. Dnes je již možné si vybrat přesný nastařený vzhled kytary podle různých kritérií – od zachovalého vzhledu až po heavy relic úpravu, která má imitovat desítky let koncertování. Tyto kategorie jsou skvěle popsány na webu Fender Custom Shop.

N. O. S. (new old stock)

Tato povrchová úprava prezentuje kytaru tak, jako by ji první majitel po koupi v 50. letech uložil do kufru a vy byste ji dnes v tomto stavu vyndali. Modely vypadají jako nové.

Closet Classic

Tato úprava ukazuje kytaru ve stavu, kdy na ni majitel hrál jen minimálně, dobře o ni pečoval a následně na dlouhá desetiletí odložil. Lak u těchto kytar bývá popraskaný a nemá takový lesk. Pickguard je lehce zažloutlý a kovový hardware vykazuje mírnou oxidaci.

Journeyman Relic

Model v této úpravě představuje situaci, kdy na kytaru bylo hráno doma nebo ve studiu a pouze příležitostně, ovšem s více majiteli. Hardware je matný, objevují se škrábance a mírná poškození.

Relic

Toto je prezentováno jako autentické opotřebení pravidelným hraním po klubech. V laku jsou po celém těle včetně krku i hardwaru škrábance a rýhy, které vyprávějí dlouhý příběh kytary.

Heavy Relic

Tato úprava je nejvýraznější ze všech. Představuje kytaru, na kterou se dlouhá desetiletí aktivně hrálo a jezdilo se s ní na turné. Během toho utrpěla hodně šrámů na laku, ve dřevě i na hardwaru. Lak je prodřený místy až na dřevo, čímž vzniká efekt autentičnosti.

Závěrem

Nové kytary, které se tváří jako desítky let staré a ještě k tomu v perfektním stavu – co víc si přát. Tuto myšlenku sdílí mnoho muzikantů a já jsem jedním z nich. Vždy si velmi rád zahraju na jakýkoliv nastařený Custom Shop. Dává to nám chudším alespoň částečnou satisfakci – možnost zahrát si na vysoce kvalitní, postaru vyráběnou kytaru, která vypadá, jako by byla skutečně šedesát let stará.

U heavy relic kytar jsou velmi příjemné krky, jelikož mají lak sedřený na dřevo a ruka po krku plynule klouže, čímž se hra stává přesnější a pohodlnější. V naprosté většině to jsou kytary vyrobené velmi precizně do posledního detailu. Osobně mám rád jejich pražcování, které bývá vysoce kvalitní a tím umožňuje kytaru využívat při opravdu profi hraní.