Pod kapotou #27: slavné Fender krky od Tadea Gomeze

Kytary Fender jsou oblíbené z mnoha důvodů. Jendak pro svojí kvalitu, vzhled, zvuk, ale také pro svou praktičnost. Ta tkví v tom, že kdykoliv se na kytaře něco poškodí nebo je něco potřeba upravit, dá se nástroj rozebrat do posledního šroubku a dílu. Některé díly pak byly vyráběné ručně a tím pádem i poměrně jedinečným způsobem.

Ruční výroba jako součást procesu

Ručně se vyráběly například krky. Ty jsou pro kytaristu zcela zásadní protože jsou to právě jejich rozměry a tvar, které určují pocit ze hry a hratelnost. A Fendery z první půlky 50. let mají skvělé krky, které se dodnes kopírují o celém světě.

Ručně vyráběná těla i krky pracovníci po dokončení podepisovali. V prvních letech psali obyčejnou tužkou své iniciály a zkratkovitě datum a rok výroby. Díky tomu můžeme i po letech rozluštit, kdo se na kytaře podílel a kdy přesně byly jednotlivé části vyrobeny. Dnes již víme, že jednotlivé části kytar se vyráběly v různém čase. Většinou tedy nelze říct, že toto je Telecaster z roku 1955 a podobně, protože se stává, že krk, tělo nebo potenciometry jsou každý z jiného roku. Můžeme kytarý ale spolehlivě zařadit do krátkých časových úseků.

Během let, jak plynula výroba, se někteří pracovníci ve své výrobní specializaci vypracovali na vysoce kvalitní úroveň. Díky tomu jsou některé konkrétní modely kvalitnější nebo žádanější než jiné. A to přesně platí o kytarách z první poloviny 50. let, kterým dělal krk Tadeo Gomez. Muž, o kterém se toho velmi málo ví, ale jehož práce je dnes ceněná asi nejvíce ze všech.

I když se tedy Tadeo Gomez specializoval na krky, během prvních let ve Fenderu podílel i na výrobě těl. To zřejmě proto, že firma ještě nebyla tak ucelená a pracovníci mnohdy střídali pozice. Teprve po letech se výroba a chod továrny profesionalizovaly.

Kdo je vlastně Tadeo Gomez?

Život Tadea Gomeze není příliš dohledatelný. Pohled na jeho počínání přináší například článek z roku 2001 v La Habra Journal, který si celý můžete přečíst na Guitarhq. Tadeo se narodil v roce 1902 v mexickém státě Jalisco, ve městě La Cueva. Poměrně brzy se stal sirotkem. Vydal se za prací za svými bratry do Arizony do stříbrného dolu. Cestu dle informací podnikl podle železničních kolejí a živil se slupkami od banánů. V roce 1925 se oženil s dívkou jménem Petra, se kterou byl až do konce života v roce 1986, kdy zemřel na srdeční zástavu. Během života ještě vedle práce ve Fenderu podnikal – měl malý prosperující krámek.

Ve Fenderu začal Gomez pracovat zřejmě už koncem 40. lel. Jeho podpisy se našly na prvních Broadcasterech. Žil v La Habra, asi pět mil od továrny Fenderu, kde pracovalo několik lidí z této oblasti.

Jeho život nebyl nijak podrobně zmapován, protože nikdo v jeho okolí zřejmě nevěděl o tom, že by jeho práce ve Fenderu postupem let měla dostat nádech něčeho ceněného a výjimečného. Až jeho vnuk James jednou během brouzdání po webu našel informace, že práce jeho dědečka má historii a velikou cenu.

V již zmíněném článku jsou útržky z rozhovoru s Jamesem, kdy sám říká, že pro něho tato informace znamenala šok. Dál zjišťoval podrobnosti o tom, jak se kytary s podpisem jeho dědy prodávají za desítky tisíc dolarů. V té době byl již Tadeo po smrti a nebylo proto možné se ho na podrobnosti zeptat. Je to ohromná škoda, protože by to byl jistě zajímavý příběh a hlavně by se zachovaly cenné informace o tom, jak se vyvíjely první krky u Telecaterů a Stratocasterů.

Ve stejném článku si můžeme přečíst také odpovědi Tadeova syna Bena, který mluví o tom, jak ho jeho táta v deseti letech občas bral do továrny Fender. Vzpomíná, jak vídal Tadea pracovat venku, obrušovat a tvarovat krky. Tadeo bral některé krky i s sebou domů, aby se svou prací pochlubil, nicméně žádný z nich se v rodině nedochoval. Zajímavá je Benova zmínka o tom, že se Tadeo práci se dřevem naučil sám a že pro něj nikdy nebyl problém naučit se něco nového.

K obecným informacím o Gomezově kariéře ve Fenderu je ještě nutno dodat, že v roce 1957 z Fenderu odešel. Následně pracoval jako dělník v Disneylandu. V průběhu 60. let se do Fenderu vrátil, ale už nikoli jako borec, který umí dělat precizní krky, ale jako údržbář. V tu dobu už to byl šedesátník.

Proč jsou Tadeovy krky tak ceněné?

Po tomto stručném shrnutí Gomezova života a kariéry se nabízí otázka, proč jsou jeho krky tak oblíbené a ceněné. Zajímavý pohled přináší v obsáhlém článku o Gomezovi Huw Price. Jednak je zde uvedeno, že se objevují názory o tom, že se Tadeo podílel na vývoji profilu krku soft V. Těžko říct, zda se tato informace někdy potvrdí. Co je však Gomezovou prací bezpochyby, je ovšem přechod mezi zadní stranou hlavice do oblasti za nultým pražcem.

Celkově profil krku z let, kdy Gomez ve Fenderu působil, mnoha hráčům dodnes sedí. Mnoho kytar z dílny Custom Shopu má krky přesně podle těchto specifikací.

Krky prvních Telecasterů jsou mohutné, přezdívá se jim baseball bat, tedy baseballová pálka. Dodnes je to jeden z nejoblíbenějších profilů, pro mě osobně nejlepší. Ale to je vždy věc vkusu, každý to máme jinak.

Každopádně Telecaster jako takový dal základ moderní elektrické kytaře a mnoho vývojářů a kytarářů z něj dodnes vychází. Rozměry krků z různých let a období se stále kopírují. A vzhledem k tomu, že rané Fendery jsou nejen pro sběratele tím nejžádanějším zbožím, na ceně logicky roste i podpis Tadea Gomeze, který je s touto érou neodmyslitelně spjatý.

Mnoho nadšenců a sběratelů považuje krky od Gomeze za ty nejlepší. Na již zmíněném Guitarhq najdeme i názor, že všechny kytary s krkem od Gomeze jsou lepší, hratelnější a příjemnější. Je to ovšem subjektivní pohled. Moc rád bych měl možnost vyzkoušet několik krků od tohoto chlapíka a udělat si vlastní názor. Musíme si také uvědomit, že právě díky kompletně ruční výrobě nebyly všechny krky stejné, jako je tomu dnes, kdy jsou na všechno stroje.

Objevují se ale i názory opačné, například od Richarda DiZeregy, tedy že legenda Tadea Gomeze je uměle vytvořená především díky tomu, že je jeho jméno na velkém množství kytar ze slavné éry. Zastává pohled, že Tadeo byl pouze nekvalifikovaný dělník, který byl ale zručný a rychlý, a proto se jeho krky prosadily.

Byly všechny krky skutečně od Gomeze?

Huw Price dále píše o tom, že se spekulovalo nad tím, zda jsou krky podepsané Gomezem skutečně jeho vlastní prací. Objevují se totiž určité nesrovnalosti v podpisech na patkách krků. Písmo je někdy spíše kulaté, jindy hranaté, někde je napsané celé jméno, někde jen zkratka a jinde iniciály. Jsou názory, že Tadeo mohl mít své lidi, kteří pod jeho vedením krky vyráběli a následně byli pověřeni, aby se podepisovali jeho jménem.

Ať tak či tak, soudím, že na legendě Tadea Gomeze to nic nemění, protože tyto informace zřejmě nebudou nikdy úplně dohledány. Celý příběh to možná díky tomu dělá zajímavějším.

Kytary s krkem od Gomeze jako jedny z nejcennějších

Telecastery ze začátku 50. let jsou dodnes velmi ceněné a prodávají se za obrovské peníze. Stále nacházím inzeráty s prodejem takzvaných Blackguard Telecasters s podpisy Tadea Gomeze za desítky tisíc dolarů. Sběratelé pomalu tyto kousky dostávají pryč z trhu, nikdo se těchto kytar nechce příliš zbavovat. Je to velmi dobrá investice.

Pamatuji si, že jsem kdysi viděl jeden z dílů pořadu Mistři zastavárny, kam přišel člověk, který v rodině zdědil Fender Telecaster i s podpisem Tadea Gomeze. Vůbec nevěděl, jakou cennost právě drží v ruce. Tak třeba i na někoho z nás čeká na půdě podobný úlovek...