Pod kapotou #31: pozapomenutý model Fender Bronco

Fender Bronco přišel na trh v roce 1967, tedy v době, kdy již několik studentských modelů bylo ve výrobě. Od 50. let byly v nabídce modely Musicmaster a Duo Sonic a o několik let později k nim přibyl Mustang. Všechny tyto kytary, včetně Bronca, měly velmi podobný offsetový tvar i celkový design. To proto, že to byly pouze jinak kombinované modely, které měly ale téměř stejnou konstrukci.

Když jsem popisoval modely Musicmaster a Duo Sonic, jistě si vzpomenete, že měly stejné tělo, stejné krky a lak dále, ale lišily se v elektronice. Musicmaster měl jeden snímač v poloze u krku, Duo Sonic měl snímače dva a mezi nimi přepínač snímačů. Mustang byl poté další upgrade těchto modelů, kdy mu přibyla vibrato kobylka. Aby toho nebylo málo, model Bronco měl vše stejné jako Mustang, jen měl snímač posazený v poloze u kobylky a originální kobylku s vibrapákou.

Genialita studentských modelů tedy spočívá v tom, že se prakticky jedná o jednu a tutéž jednoduchou a stylovou konstrukci kytary, která má mnoho různých variant. A jako bonus byly tyto modely velmi cenově výhodné. A to právě díky své jednoduchosti a nízkým nákladům při výrobě.

Stejné a přece odlišné

Největší rozdíl mezi jednotlivými modely je ve zvuku. Ten u elektrické kytary určuje velkou měrou poloha snímače. U Musicmasteru byl snímač u krku. Model tak měl specifický, „kulatý“ zvuk. Duo Sonic a Mustang měly dva snímače a tedy širší zvukové možnosti, kdy se daly snímače mezi sebou kombinovat a nebo hrály oba zároveň. Bronco pak vývoj kombinací snímačů dokončilo, když mu konstruktéři dali snímač ke kobylce. Nástroj měl tedy výrazný, dravý a ostřejší zvuk.

Ovládání snímače bylo možné dvěma potenciometry, konkrétně hlasitostí a tónovou clonou. Clona se u kobylkového snímače hodí v tom smyslu, že si můžete nepatrně ubrat výšky a zvuk nemusí být tak ostrý. Ze své zkušenosti kytarového technika můžu říct, že velká část kytaristů nepoužívá tónové clony nebo je používá jen minimálně.

U modelu Bronco je tónová clona naopak žádoucí, protože pokud máte na kytaře pouze jeden snímač, a ještě k tomu u kobylky, každá korekce zvuku navíc se hodí. Snímač u kobylky nabízí zvuk plný výšek, což je při hře ne vždy žádoucí. Pomocí clony se kytarista naopak naučí s charakterem tohoto snímače pracovat jemně. Snímače byly u všech modelů stejné a stejně kvalitní.

Rozdílný byl u obou modelů ještě pickguard – u Mustangu byl pouze okolo snímačů, panel elektroniky byl kovový. Bronco má pickguard celistvý z plastu.

Kvalitní konstrukce

Bronco se stejně jako ostatní studentské modely té doby vyrábělo z kvalitních dílů. Na tehdejší dobu byly sice méně kvalitní než u vlajkových modelů Fender, ale z dnešního pohledu je kvalita velmi vysoká. Díky krátké menzuře se krky tolik nedeformují. Pokud je o nástroj dobře pečováno. není výjimkou, že i přes stáří několika desítek let mají tyto modely dnes krky ve skvělé kondici, srovnatelné s novými kytarami.

Těla studentských modelů se vyráběla z olše, krk byl javorový a na něm palisandrový hmatník. Konkrétně Bronco mělo hmatník z indického palisandru. Starší modely Musicmaster a Duo Sonic ještě po několik let výroby stihly mít hmatník z brazilského palisandru, ale ten se po čase musel nahradit indickým. I ten ale dodnes dobře vypadá. Mnoho studentských modelů z šedesátých let vyniká právě kresbou palisandrového dřeva na hmatníku.

Menzura

Standardní menzura Fender kytar je 25,5 palce. Studentské modely jsou pak díky kratším menzurám označovány pojmem short scale. Model Bronco měl menzuru 24 palců, která zůstávala neměnná. Naopak Mustang se prodával ve verzi 22,5 palce nebo 24 palců. Obecně čtyřiadvacetipalcová menzura už vyhovuje většímu počtu kytaristů.

Barva laku

První modely Fender Bronco byly v červené barvě nebo později v černé barvě. Červená byla konkrétně odstín Fiesta Red, což byla první barevná úprava laku, kterou Fender začal používat v 50. letech. Postupem času se ještě přidaly další barvy jako Dakota Red, Olympic White nebo Midnight Wine. Tyto a další specifikace lze najít na Guitar-list.

Kobylka

Model Bronco vynikal originální konstrukcí kobylky. Kobylkové kameny měly poněkud neprakticky řešenou možnost posouvání při vylaďování oktáv. Celkově se tak tento typ moc neujal a zůstal pouze na tomto modelu.

Bronco a historie jeho výroby

Vývoj tohoto modelu běžel od roku 1964, v oficiálním ceníku Fenderu byl uváděn od půlky roku 1967 a do prodeje se dostal v prosinci roku 1967. Tehdy někomu určitě udělal hezké Vánoce. Jeho výroba byla ukončena v roce 1981. Tento rok končí více studentských modelů a nahrazuje je éra dalších studentských kytar, zejména série Bullet.

Tento model je dnes malinko pozapomenutý mimo jiné i proto, že se nikdy nedočkal reissue výroby. Z povědomí se pomalu vytratil a je známý spíše okrajově. Dle mého názoru je to škoda, protože například exempláře ze 60. let jsou z pohledu dnešní doby velmi kvalitní a v naprosté většině jsou v dobrém stavu.

Příznivá cena

Jedním z důvodů oblíbenosti studentských modelů byla jejich cena. Nejlevnější byl Musicmaster a hned po něm následovalo Bronco. V katalogu z roku 1968 má cenu $149.50. Jeho cena postupně rostla, až se zastavila na cenovce 240 dolarů v roce 1977. Podrobnější ceník a specifikace modelu Bronco můžete najít zde na fanouškovských stránkách.

Velice dobrým tahem byl prodej modelu Bronco společně s aparátem. Tato začínající sestava přilákala mnoho hráčů, protože si za poměrně slušné peníze mohli pořídit sestavu a plnohodnotně se učit hrát.