Pod kapotou #7: sériová čísla a datace kytar Fender

Sériová čísla a datace se ve výrobě používají běžně i v jiných oborech, než je výroba kytar. Je to logický krok, protože je potřeba mít o všem přehled. Fender datoval své kytary od začátku své výroby. Způsob datace se ovšem v průběhu let několikrát změnil. Naštěstí dnes existují obsáhlé databáze sériových čísel a návody, jak kytary správně datovat. Značení se v průběhu let provádělo jak rukopisně, tak pomocí razítka nebo reliéfním vyražením na kovových částech hardwaru. Mnohdy je to kombinace všech variant.

Co přesně ukazuje sériové číslo a datace

Vzhledem k tomu, že výroba je zdlouhavý proces a mnohdy jednotlivé části vyrábí jiní výrobci ve velkém množství, je běžné, že datace na jedné kytaře se u různých částí liší i o několik let. Proto je někdy zavádějící, když se u starých kytar uvádí, že jsou z konkrétního roku. Správný údaj by měl být spíše v určitém časovém rozpětí.

Nejrelevantnějším orientačním údajem je sériové číslo. Je to obecná datace určující spíše dané období, než konkrétní rok. Existují sice databáze sériových čísel, ale mnohé z nich ukazují právě určité časové rozpětí. Pokud do dekodéru zadáte sériové číslo například kytary ze sedmdesátých let, obvykle je výsledek v rozpětí dvou až tří let. Někdy v průběhu těchto let byla kytara skutečně vyrobena a následně vyjela do světa.

Kytary Fender jsou v určování datace vděčné. Je to díky tomu, že se skládají z desítek součástek – a hlavně nemají krky lepené k tělu. Takže pokud kytaru důkladně rozeberete, zjistíte relevantnější údaje než jen obecné rozpětí výrobních let podle sériového čísla.

I zde jsou ovšem úskalí. Mnoho součástek měl Fender v továrně ve větším množství – je dobré mít v zásobě více kusů výrobků a jejich částí pro případ, že by nastal problém. Tento fakt ale často znamená problém pro budoucí badatele, kteří si budou lámat hlavu s přesnou datací. Běžně se stávalo, že byla součástka vyrobena v určitém roce (tento údaj na ni byl také zapsán), ale zbytek kytary měl dataci o čtyři roky odlišnou. Takto například v roce 1966 Fender nakoupil velikou várku potenciometrů, které měly dataci téhož roku výroby, ale do kytar se pak přidávaly postupně po několik dalších let. To samé se dělo i s ostatními částmi.

Datace Fenderů z padesátých a první poloviny šedesátých let je velmi důležitá z jednoho prostého důvodu. S každým dřívějším rokem výroby stoupá cena těchto kytar. Pokud máte doma Fender Telecaster z roku 1956, jeho cena je obrovská. Pokud byste ale měli doma stejný model, jen o rok či o pár let starší, jeho cena bude ještě vyšší.

Kvůli rozdílnosti stáří jednotlivých částí se ale cena určuje složitě. Běžně se stává, že prodejce kdesi ve světě nabízí kytaru z konkrétního roku a odvolává se na sériové číslo. V takových případech se nenechte zmást, ověřte si dataci jednotlivých částí kytary a podle toho určete skutečné stáří a hodnotu nástroje.

Datace také mnohdy dosvědčí, zda jsou jednotlivé části originální nebo měněné. Na první pohled můžou snímače nebo potenciometry vypadat stejně, ale při ověření jejich stáří můžete zjistit, že je datum jejich výroby například o deset let pozdější než zbytek kytary. Tyto věci jsou ovšem zjistitelné pouze po důkladné kontrole.

Sériová čísla

První Fendery měly sériová čísla vyražené na kobylce, později se číslo razilo na plíšek mezi vruty ve spoji krku a těla. Po letech se sériová čísla objevují na hlavici u loga Fender. Na japonských Fenderech z 80. a 90. let je sériové číslo zezadu na krku kousek od těla kytary. V dnešní době může být na zadní straně hlavice. Od začátku výroby ve Fenderu až do roku 1977 jsou sériová čísla vždy vyražena buďto na kobylce nebo na plíšku na zadní straně těla.

Většinou šla čísla chronologicky, ale není to pravidlo. Roky se hodně překrývají, proto slouží sériová čísla opravdu jen jako základní orientační údaj. Nebyly kytarám přiřazovány v přísném pořadí, ale náhodně. Vše byla manuální práce a plíšky s číslem se na nástroje dávaly tak, jak přišly pod ruku.

Do roku 1954 bylo sériové číslo čtyřmístné, v roce 1955 pětimístné a postupem let až do roku 1963 se dále rozšiřovalo. Následovalo mezidobí do roku 1965, kdy je před číslem písmeno L. Poté co Fender koupila společnost CBS, se od roku 1965 objevuje pod sériovým číslem na plíšku na zadní straně těla velké písmeno F, které tak značí takzvanou „CBS éru“. Poté až do roku 1976 byla sériová čísla šestimístná a byla vždy ražena do kovového plíšku.

Od roku 1977 se umístění sériového čísla změnilo. Nachází se z přední strany hlavice pod logem Fender. Pro snadnější orientaci je před sériové číslo přidáno vždy jedno písmeno, které označuje dekádu. V 70. letech to bylo písmeno S (seventies), v 80. letech písmeno E označuje 80. léta (eighties) a písmeno N označuje léta devadesátá (nineties). Od roku 2000 je před sériovým číslem písmeno Z nebo písmeno značící zemi výroby (US – USA, MX – Mexiko a tak dále).

Mnoho výročních nebo signovaných modelů má své specifické sériové číslo. Stejně tak má svá unikátní značení i Fender Custom Shop, jehož databáze není přístupná a ověření autentičnosti sériového čísla a celé kytary je u Fenderu zpoplatněno.

Datace krku

Pro přesnější určení datace Fenderů je nutné kytary rozebrat. Prvním dílkem celé mozaiky mapující historii nástroje je datace krku. Najdeme ji většinou po odšroubování krku na jeho konci. V padesátých letech byla psaná obyčejnou tužkou, v šedesátých letech tužku nahradilo razítko. V sedmdesátých letech se používala razítka různých barev, například červená a zelená.

Při pohledu na dataci dělá mnoho lidí chybu v jejím dekódování. Proto je dobré znát, jak kódy číst. První datace psaná tužkou byla následující: do roku 1954 se používal formát měsíc – den – rok, například 2 – 14 – 53. Dále do roku 1962 byl formát měsíc – rok, například 8 – 57. Během roku 1959 se po několik měsíců na krky žádná datace nepsala.

Od roku 1962 se na konec krku tiskne razítko s více údaji. Pro příklad uvádím dataci 8 OCT 64 A. První číslo značí zkratku modelu kytary, což je v tomto případě Duo Sonic 2. Dále je prvními třemi písmeny uvedena zkratka měsíce October a pak poslední dvě číslice roku 1964. Písmeno A uvádí šířku nultého pražce.

Od konce šedesátých let Fender používal osmimístný kód, ze kterého můžete vyčíst například i materiál hmatníku. Pro příklad poslouží sériové číslo 01 03 13 6 2. Čísla 01 značí model, což je v tomto případě Precision Bass. 03 je zkratka pro javorový krk, 13 je týden v roce, 6 je rok 1976 a 2 je den v týdnu, tedy úterý.

Od 80. let se v produkci Fenderu objevují různé vintage a reissue modely, jejichž značení se liší nebo kopíruje staré éry.

Datace těla

První modely Fenderu do roku 1954 měly obvykle dataci těla v kapse krku. Poté se datace objevuje v šachtě snímačů, někdy na zadní straně těla v šachtě pro pružiny od tremola. V 70. i 80. letech se v kapse krku objevuje nálepka se sériovým číslem shodným s číslem na hlavici. Od 80. let do současnosti je datace obvykle provedena razítkem v kapse krku.

Razítka se bohužel častým odšroubováváním krku od těla a působením času ztrácí a je pak obtížné je číst.

Datace potenciometrů

Zajímavá je datace elektroniky, konkrétně potenciometrů. Těch je obvykle v kytaře více a dají nám tedy větší přehled v datování kytary. Jejich kódové označení je na plášti ze spodní nebo boční strany. Bohužel se často stává, že je přes dataci napájený cín s kabely. Pokud i tak chcete datum výroby zjistit, je nutné kabely odpájet a cín odsát. Datace je do pláště vyražená, takže bývá většinou čitelná.

Fender obvykle používal dvě značky potenciometrů – v padesátých letech převážně Stackpole, v šedesátých hlavně CTS. Obě značky mají rozdílné kódování, takže snadno poznáte, o který z nich se jedná. Kód Stackpole je 304, CTS je 137. Formát značení je vždy stejný: například 304 – 64 – 40. Potenciometr je tedy Stackpole, 64 značí rok 1964, 40 uvádí konkrétní týden v roce. Potenciometr CTS by se značil stejně, jen první tři čísla by byla 137.

Potenciometry ovšem nevydrží věčně. Ty staré jsou sice vysoce kvalitní, ale je to součástka, která se během hraní používá neustále. Proto během let dochází k jejich výměnám. Ještě v devadesátých letech byly potenciometry jasně datované, takže je vždy na první pohled poznat, zda je potenciometr v kytaře původní nebo měněný. Jsou samozřejmě i případy, kdy mohl potenciometr z roku 1970 přestat fungovat v tom samém roce a byl nahrazen jiným, například z roku 1971. Potom je třeba důkladně posoudit stav pájených kontaktů a podle toho určit, zda je potenciometr originální nebo měněný (byť přesto dobový).

Datace snímačů

Spolehlivou součástí k identifikaci kytary jsou snímače. V průběhu let byly většinou datované všechny nebo alespoň jeden z celé sady.

U nástrojů ze šedesátých let se často setkávám se snímači, na kterých je datace psaná ručně. Bohužel mnohdy není čitelná a původnost snímače se tak musí ověřovat například podle jeho specifikací nebo podle materiálu a designu. V sedmdesátých letech je obvyklá datace formou razítka. Rok je zpravidla uváděn posledními dvěma nebo jednou číslicí daného roku.

Přesnější dataci kytary určujte vždy podle všech dochovaných údajů

Jednotlivé části kytary bývaly vyráběny zvlášť a v různém množství. V továrně měli mnohdy větší zásobu krků, těl, snímačů, kobylek, potenciometrů a dalších součástek. Kytary se následně sestavovaly dohromady podle toho, jak to zrovna vycházelo, nikoli přísně podle data výroby jednotlivých součástek.

Je tedy zcela běžné, že na kytaře, která je podle sériového čísla například z roku 1976, je krk z roku 1975, tělo z roku 1974, potenciometry z roku 1977 a snímače z roku 1976. Přesněji řečeno je pak kytara vyrobena v období 1974 až 1977. Čím více údajů se v kytaře dochová, tím přesněi se dá určit celková datace.

Pokud máte možnost zkoumat velké množství kytar, můžete je datovat do určitých období i podle jiných znaků než podle samotné datace. O Fenderu vznikla celá řada publikací a článků, kde se můžete dočíst mnoho užitečných detailů, například jací slavní pracovníci v továrně pracovali a jaké částí kytary vyráběli. Pro datování tak může být určující i razítko se jménem pracovníka, který vyráběl krk nebo tělo. Pokud je datace na krku nečitelná, ale jméno se dochovalo, můžete alespoň určit období výroby podle let, kdy tento člověk ve Fenderu pracoval například na výrobě krků.

Z padesátých let je slavný Tadeo Gomez, jehož krky jsou dnes velmi ceněné. V sedmdesátých a osmdesátých letech se pak hojně objevuje na krcích jméno Torres.

Některá období se také datují podle použitých materiálů – druhu dřeva, druhu laku, barvy laku a podobných specifikací.

Pozor na padělky

Jak už to bývá i v jiných oblastech, i u kytar se bohužel po světě ve velkém množství pohybují padělky a napodobeniny za účelem podvodu nebo repliky. V dnešním světě, kdy se mnoho použitých kytar prodává napříč zeměmi přes web jen na základě inzerátů a fotografií, je snadné se nechat napálit. Zároveň je pak složité domáhat se případných reklamací, protože prodejci někdy po prodeji přestanou komunikovat.

Mnoho vykuků zkupuje různé části kytar, ty pak skládá dohromady a prodává je dále jako originál z té či oné doby. V mnoha případech je podvod složitě zjistitelný. Proto doporučuji kontaktovat odborníka, například kytarového technika, který má zkušenosti s prací s kytarami napříč časem a umí padělky a různé skládačky poznat. To se vyplatí nejen u starých cenných kytar, ale i u běžných bazarových nástrojů.

Padělky se objevují i na seriózních webech, protože to nelze spolehlivě uhlídat. Setkávám se i s tím, že se prodávají repliky starých Fenderů z padesátých let za tisíce eur coby originály. Naštěstí po světě existuje mnoho sběratelů a nadšenců, kteří trh se starými nástroji sledují a na případné podvody upozorňují.