Pod kapotou #8: druhy dřeva používané na kytarách Fender

Použité dřevo je u kytar zásadní záležitost – určuje zvuk, barvu tónu nebo vizuální stránku nástroje. Druhů dřeva se používá značné množství a dnes lze vybírat skutečně z nekonečné nabídky. U Fenderu je to jednodušší, jelikož jeho historie použitých materiálů není až tak plná experimentů.

Zdá se, že Leo Fender měl ve volbě dřeva štěstí. K výběru ho ovšem vedl pragmatický důvod – dostupnost daných druhů dřeva. Šlo mu převážně o to, aby věci fungovaly. To, jak následně vypadaly, bylo až druhořadé. Proto pro výrobu svých kytar vybral jako hlavní dřeviny jasan, olši a javor. Všechny byly snadno dostupné a fungovaly skvěle.

První prototyp Fender Esquire byl z borovice. Následující model Broadcaster byl z jasanu, stejně jako pozdější Telecaster a Stratocaster. Zlom nastal v roce 1956, kdy Fender přichází s kytarami z olše.

Pro krky zvolil Fender javor. Krk byl buďto z jednoho kusu javoru, nebo později s palisandrovým hmatníkem.

Až na několik modelů, které se použitým dřevem vymykaly, jako například mahagonové modely, se u Fenderu ve výběru dřeva celkem drželi zaběhnutých kolejí.

Javorový krk

Téměř všechny modely, až na několik výjimek, mají javorové krky. V první dekádě výroby byly krky celojavorové. V roce 1958 přichází změna a pro hmatník se u modelu Jazzmaster začíná používat brazilský palisandr. O rok později se tato změna dotkne i zbývajících modelů. Brazilský palisandr se používal do roku 1966, kdy ho nahradil indický palisandr. Modely s brazilským palisandrem jsou ceněné mnohem více.

V šedesátých letech dělali v továrně z důvodu lepeného palisandrového hmatníku krky už pouze ze dvou kusů. Hlavní možnost tedy byla javorový krk a palisandr na hmatník. nebo bylo možné mít na speciální objednávku javorový krk a na to lepený javorový hmatník. Při druhé volbě se ale změnila konstrukce krku.

V sedmdesátých letech se javorový krk opět začal vyrábět z jednoho kusu dřeva.

Jasan a olše jako hlavní dřeva pro těla kytar

V prvních letech své produkce, konkrétně od roku 1950 do roku 1956, vyráběl Fender těla svých kytar výhradně z jasanu.

Od roku 1956 se hlavní volbou dřeva na těla nástrojů stává olše. Není zcela jasně prokázané, proč se Fender rozhodl zařadit mezi používané materiály olšové dřevo, ale jako nejpravděpodobnější varianta se uznává fakt, že olše prostě byla v tu dobu skvěle dostupná. A to je věc, kterou si Leo Fender uměl vždy dobře propočítat.

Jasan se ve Fenderu ale používat nepřestal, ba naopak. Od roku 1956 Fender tyto dva druhy dřeva kombinuje. Hlavním důvodem je barva laku. Díky svým povrchovým a vizuálním vlastnostem se jasan perfektně hodí pro transparentní a přírodní laky. Telecaster se vyráběl převážně v transparentní barvě, kdy je pod lakem vidět kresba dřeva. Proto, pokud je barva klasická butterscotch blonde, je použitým dřevem jasan. A totéž ve slavných érách Fenderu platí pro většinu nástrojů s transparentním lakem. Pokud tedy z továrny vyjela kytara s průhledným lakem, bez ohledu na typ nástroje bylo dřevo většinou jasanové.

Olše se pak díky svým vlastnostem skvěle hodila pro barevné laky, které jsou obecně i v češtině mnohdy nazývané custom colors.

Fender to měl tedy se dřevy víceméně snadno rozdělené. Pro transparentní laky jasan, pro barevné laky olše. V pozdějších letech, kdy se začaly objevovat různé reissue modely a podobně, se samozřejmě vyskytují různé kombinace. Obecně ovšem platí, že většina modelů Fenderu napříč historií byla vyrobena z olše, protože transparentních laků nebylo tolik jako těch barevných, které jsou oblíbenější. Dodnes však oba materiály mají své zaryté příznivce, kteří preferují jeden druh dřeva před druhým a nedají na něj dopustit.

Vlastnosti jasanu

Od začátku výroby používal Fender americký jasan. Je to severoamerický strom rostoucí po celé východní polovině kontinentu. Běžně se používá k výrobě nábytku, baseballových pálek nebo podlah. Pro kytary se používá severní jasan nebo běžněji jižní jasan, který se nazývá bahenní. Roste ve vlhčích oblastech, je světlejší a lehčí než severní jasan a má velké otevřenější póry. Je s ním však více práce před lakováním.

Těla z jasanu jsou obvykle vyrobená ze dvou nebo tří kusů slepených dohromady. Existují ovšem i těla z jednoho kusu.

Jasanové dřevo je silné, husté, světlé a rovné, což mu zajišťuje velikou oblíbenost. Přenáší hodně výšek a sustainu, což zaručuje jasný a výrazný tón. Výšky jsou zvonivé, avšak ne tak jasné, středy čisté a basy silné, díky čemuž má nástroj z jasanu vyšší harmonický obsah. Jeho zvuk je jemnější a kulatější.

To jsou přesně důvody, proč jsou staré Fendery z první poloviny padesátých let tolik ceněné. Je to tak trochu paradox, protože jasanové dřevo nemělo na trhu až tak široké uplatnění a odbyt, dokud se z něj nezačaly vyrábět kytary a baseballové pálky. Následná masivní těžba jasanu uvolnila velké plochy pro pěstování jiných plodin.

Vlastnosti olše

Jak jsem již zmínil, volba pro toto dřevo byla pravděpodobně pragmatická, protože olše, která roste po celém světě v mírném pásmu, byla snadno dostupná jak kvantitou, tak geograficky i cenově.

Existují dva hlavní druhy olše, z nichž každý je geograficky dostupný pro jiný kontinent. Olše černá se vyskytuje v Evropě a Asii. V Americe roste olše červená, kterou si i logicky zvolil Leo Fender pro své kytary. Vzhledem k tomu, že Fender sídlil v Kalifornii a olše se vyskytovala na západním pobřeží, její dostupnost se pro něj stala skutečně více než příhodnou. Červená olše rychle roste a řadí se mezi nejvyšší stromy na světě. Stejně jako jasan se často používá k výrobě nábytku.

Těla olšových kytar se skládají obvykle ze dvou až čtyř kusů dřeva. Olše je pevnější a konzistentnější než jasan, výborně se opracovává a lepí. Má velmi zvučný, teplý a vyvážený tón. Má skvělý sustain a výrazné horní středy, díky čemuž je trochu důraznější než jasan. A také má vyváženější tón než jiná tvrdá dřeva.

Ukončení sériové výroby kytar z jasanu

V roce 2020 Fender oznámil, že už nebude používat jasan pro sériovou výrobu. Z důvodu udržitelnosti jej bude používat pouze pro vybrané modely. K tématu se v rozhovoru pro Guitarworld vyjádřil Justin Norvell, výkonný viceprezident pro produkty Fender, který detailně popisuje důvody a příčiny, proč Fender zastavuje sériovou produkci nástrojů z bahenního jasanu. Na následujících řádcích si dovolím nejdůležitější poznatky pana Norvella stručně sepsat.

V současnosti jsou lesy amerického jasanu napadeny škůdcem, kterým je jistý invazivní brouk, na něhož bohužel nezabírají žádné dostupné metody, které by ho zastavily. Objevil se zprvu na severu, což by Fenderu až tak nevadilo, protože severní jasan nepoužívá zejména z důvodu jeho váhy. Ovšem tento brouk, nazývaný Emerald Ash Borer, se dostal až k jižnímu jasanu, a to už pro Fender problém znamená. Ve svých domovských oblastech není tento brouk až tak moc škodlivý, ovšem mimo svoje území je invazivní a pro jasany vysoce destruktivní. Prognóza je pro americký jasan poměrně špatná.

Bahenní jasan Fender získává tak, že po ustupujících povodních bere dřevo z vody. Toto dřevo je poréznější a světlejší. Zužitkuje se převážně jen spodní část stromu, kde byla voda. Z důvodu postupující klimatické změny se ale povodně prodlužují a stromy jsou zatopené téměř po dvě třetiny roku. Na dřevo se tedy čeká stále delší dobu, což je problém, protože invazivní brouk postupuje dále, nehledě na povodně. Oblasti s bahenním jasanem se tak stále zmenšují, což vedlo Fender k rozhodnutí s produkcí jasanu přestat a začít se zásobami šetřit.

Fender se proto snaží pracovat i s těžším severním jasanem. Zkouší různé způsoby komorování, které by dřevo odlehčilo, což se zatím ukazuje jako schůdná cesta. Držme palce.

V současnosti to vypadá, že se přeci jen našel jeden druh bahenního jasanu, který invaznímu broukovi odolává. Je zde snaha tento druh dřeva vysázet, ovšem zabere pár desítek let, než stromy dorostou. Je to ale nadějná vyhlídka do budoucna, že by bahenní jasan mohl zůstat zachován.

Současný stav znamená, že se bahenní jasan stane exkluzivním materiálem, který bude nadále používán pouze pro nejvyšší řady či limitované edice.

Přizpůsobování se situaci a hledání nových dřev

Fender v současnosti hledá nové druhy dřevin, které by dále více využíval. Testuje se borovice, která se objevila na několika modelech a je celkem oblíbená. A hledají se i jiná dřeva. Firma se i nadále řídí starým pragmatismem Leo Fendera, který prostě bral to, co bylo dostupné.

Fender se v současnosti stále snaží využívat dřevo, které roste rychle a je rychle obnovitelné, podobně jako byly olše a javor. U nástrojové řady Acoustasonic je použit mahagon, u kterého je zaručena udržitelnost a také dohledatelný původ. Ve firmě hledají všechny materiály, které lze použít, včetně městských stromů. Získávají světlý eben od firmy Taylor nebo používají pau ferro na hmatníky.

Pau ferro je jihoamerické dřevo zvukovými vlastnostmi podobné palisandru. Vizuálně je o něco světlejší. Fender s ním již má své zkušenosti z minulosti. Hmatník z tohoto dřeva měl na kytaře Stevie Ray Vaughan. Díky rozměrům tohoto dřeva ho Fender používal v devadesátých letech pro pětistrunné baskytary. V současnosti se používá zejména v továrně v Mexiku.

Nezbývá než filozofii Fenderu fandit a čekat, s čím do budoucna přijdou jejich nové série kytar. Vzhledem k tomu, že nejvýraznější tváře firmy stále prohlašují, že se chtějí držet přístupu Leo Fendera, máme se jistě na co těšit.