Podcast Frontwoman #7: Muzika pod taktovkou AI

Ani bych se nedivila, kdyby si leckdo klepal na hlavu a nechápal, proč jsem si k diskuzi na téma umělé inteligence pozvala zrovna Petra Ostrouchova, který je na naší scéně známý jako skvělý muzikant, renomovaný producent a šéf vydavatelství Animal Music. Nahrávky, na nichž se některým z výše zmíněných způsobů podílel, získaly tolik ocenění, že Petrovo obydlí by se dost možná dalo popsat úryvkem textu z písně Anety Langerové: „Kolem je spousta Andělů.“

Petr je zároveň advokátem, jehož denním chlebem je duševní vlastnictví a autorská práva. Tedy záležitosti, o kterých se v souvislosti s nástupem písňových a textových AI generátorů mluví v posledních měsících nahlas, bohužel však trochu pozdě. Když se totiž začaly pokládat bezprecedentní otázky typu: „Jaký je v této situaci právní rámec a moment, máme vůbec nějaký?“, nové AI vymoženosti už byly k dispozici uživatelům a masivně rostly.

Napiš mi veselý country song na téma „můj pes je úžasný“

Ne že by však nějaká forma „umělosti“ nebyla muzikantům k dispozici už dekády. Chceme-li se bavit čistě o formách zvuku, který není přímo vytvořen lidskou rukou (nohou, ústy...), stačí si vzpomenout na první syntezátory, na klávesy a jejich zvukové banky, na samply, loopy, automatické bubeníky... Lze říci, že i každá tato novota ve své době vzbuzovala kromě údivu a radosti z pokroku možná také trochu nejistoty. Tyto nástroje jsou dnes standardní součástí muzikantského a producentského portfolia, nestalo se však, že by kvůli synťákům či klávesám vymřeli klavíristi, kvůli bicím mašinám vymřeli bubeníci a tak dále.

Nikdy předtím, až do zhruba prosince loňského roku, se ale neobjevila příležitost nakonfigurovat si svůj vlastní song čistě tím, že do okénka na internetu zadáte požadavky typu žánr, nálada, tempo, text... a generátor vám ani ne za půl minuty vyplivne píseň na míru o tom, jak úžasného máte psa. Dokonce v takové kvalitě, že nejste-li hudební perfekcionista, výstup se vám pravděpodobně bude zdát pro vaše účely dostačující.

Konzum, poslech, výpalné

V této chvíli se s Petrem bavíme o rozdílu mezi pojmy „konzumace hudebního obsahu“ a „poslech hudby“. Petr nastiňuje, že AI rozhodně může nahradit lidské úsilí například v produkci výplňové hudby do reklam, obchodů, výtahů a dalších prostředí, kde muzika slouží spíše jako vata, nikoliv něco, na co má posluchač upřít plnou pozornost. Znamená to však, že někteří hudební profesionálové o určitý výsek svých výdělků přijdou, protože to předtím byli oni, kdo i tu vatu musel složit, nahrát a zprodukovat.

Zároveň adresujeme fakt, že aby AI generátor písní mohl „vyplivnout“ nějaký výsledek, musí mít k dispozici obrovské portfolio vstupů, tedy lidmi napsaných písní, a z nich čerpá fragmenty a prvky, na jejichž základě se učí a skládá požadované výstupy. Autorů, jejichž písně byly pro účely progresu AI použity, se nikdo neptal, zda může být jejich duševní vlastnictví použito. Těžko se však ukazuje prstem na konkrétní příklad, neboť z toho, co vám AI nabídne, nelze poznat, že ten a ten uměle dodaný song byl zcela jasně generovaný na základě té a té písně.

„Nabízí se nějaká plošná kompenzace. Stejná, jako když technologie sebere lidem, kteří mají nějakým způsobem chráněné duševní vlastnictví, jejich majetek. Takový konstrukt by vymyslet asi šlo,“ uvažuje Petr a dává za příklad takzvané „výpalné“, tedy Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu, které je součástí autorského zákona.

AI jako inspirace a pomocník

S Petrem mluvíme samozřejmě i o tom, že AI přinesla nové možnosti, které mohou muzikantům pomoci s inspirací a opět jim nakopnout motor kreativity. V tento moment entuziasticky zmiňuji Session Player, tedy čerstvou funkcionalitu nejnovější verze nahrávacího softwaru Logic Pro.

„Mou velkou skladatelskou nevýhodou je, že neumím hrát na klavír,“ přiznávám se, „ale najednou mám možnost nadefinovat si sekvenci akordů, tempo, styl a dynamiku... a Logic mi vygeneruje klavírní part, který můžu dál modifikovat podle svých potřeb a napsat celou písničku. Otevřelo mi to nový svět.“

Petr souhlasí, že podobné „fíčury“ jsou žádoucí a jen houšť, pokud ale bude mít vše pod kontrolou člověk – autor. Sám uvádí svou pozitivní zkušenost, kdy AI použil při práci na jedné z nahrávek: „Nedávno jsme v SONO Records udělali takovej pokus. Měli jsme hotovou, připravenou, zmasterovanou píseň - a znelíbil se nám zvuk basy,“ přibližuje. „Zjistili jsme, že už to nedokroutíme při masteringu, protože některý frekvence v base chyběly. Tak jsme pomocí umělý inteligence z tý zmasterovaný nahrávky odendali basu, prostě tam najednou nebyla. Vytáhli jsme ji z původní sešny, tak, jak byla nahraná, vrátili jsme se k její úplně raw podobě a tu jsme k tomu přimíchali tak, jak jsme chtěli. Tím pádem jsme nemuseli přemíchávat celou písničku, zjednodušili jsme si práci a ušetřili dva dny času."

V tomto díle se dále dozvíte

Jaká bude budoucnost AI v hudebním světě? A co otázka plagiátorství? Kdo je vlastně autorem, když vám AI vygeneruje píseň? Tohle všechno a mnohem více se dozvíte v novém díle pořadu Podcast Frontwoman, nyní k dispozici na YouTube a streamingových platformách!