Pódiový gear alt-rockových Afghan Whigs

Začátky amerických Afghan Whighs, založených roku 1986 v ohijském Cincinnati, byly ovlivněny především tehdejším boomem grungeové scény a garážového rocku, ale později začala formace do své tvorby zahrnovat také prvky R&B a soulu, což ji určitým způsobem odlišovalo od vlny ostatních alternativních skupin a následně dopomohlo i k podpisu smlouvy s významným labelem Sub Pop Records.

Kapela, jejíž základ v současnosti tvoří zpěvák a kytarista Greg Dulli, basista John Curley, kytarista Jon Skibic, multiinstrumentalista a producent Rick G. Nelson a bubeník Patrick Keeler, nahrála v různých sestavách celkem 8 studiových alb a kromě své autorské tvorby zařazuje do koncertního setlistu často cover verze skladeb z repertoáru Rolling Stones, PJ Harvey, The Supremes, The Police, Neila Younga, Prince a dalších interpretů.

Dnes už v podstatě kultovní band zažil sice svou zlatou éru především v první polovině devadesátých let, nicméně i po dlouhé pauze mezi lety 2001 až 2011 a řadě personálních změn se AW dokázali vrátit na výsluní s kvalitním materiálem a nezaměnitelným soundem podpořeným pořádnou porcí energie.

Důkazem je CD Do to the Beast z roku 2014, které bylo prvním studiovým počinem po 16 letech od vydání alba 1965 (1998) a sklidilo pozitivní hodnocení odborné kritiky i fanoušků. Podobný ohlas si vysloužilo i zatím poslední album In Spades natočené pod hlavičkou Sub Pop Records, které vyrazilo do distribuce v květnu letošního roku.

Ve stejné době už Afghan Whigs novinku propagovali na evropské šňůře, jejíž součástí byl i srpnový koncert v pražském Lucerna Music Baru a poté na podzimním severoamerickém turné, ke kterému se váže i následující popis pódiového vybavení Grega Dulliho, Jona Scibica, Ricka G. Nelsona a Johna Curleyho.

Greg Dulli

Kytary

Dulliho hlavními nástroji byla dvojice pololubových Gibsonů ES-335 a to černý model z roku 2005 a verze v úpravě Tobacco Sunburst z roku 2006.

Zesilovače a boxy

Kytary byly zapojeny do stowattového komba Mesa Boogie Lone Star s výkonovými lampami 6L6 a dvojicí dvanáctipalcových reproduktorů Celestion Custom 90.

Efekty

Z nástrojů mířil signál pomocí vysílaček Shure do nevelkého hliníkového pedalboardu Pedaltrain s ladičkou Boss TU-3 , overdrive/boosterem J. Rockett Archer, drivem MXR GT-OD, zkreslením Royal Cream (with artwork designed by Greg Dulli) a digitálním delayem Boss DD-7 doplněným spínačem tap tempa Boss FS-5U. Efekty napájela stanice Voodoo Lab Pedal Power 2+.

Jon Skibic

Kytary

Scibicovým číslem jedna byl Gibson Les Paul Standard z roku 2012 s rezonančními dutina v korpusu a transparentním lakem Honey Burst. Tento model měl modifikaci v podobě humbuckerů MojoTone 59 Clone, elektroniky od stejného výrobce a celokovových ladicích strojků Grover.

Jako záloha sloužila Yamaha Revstar RSP20CR z roku 2016 se snímači Lollar Imperials a hardwarem značky TonePros. Na obou kytarách byly nataženy struny Ernie Ball RPS Regular Slinky, pro slide využíval tří různé bottlenecky - skleněný Dunlop, niklovaný Rock Slides, bronzový Latch Lake Slide Rite a v některých pasážích také EBow. Scibic hraje na trsátka Herco Holy Grails.

Zesilovače a boxy

Ozvučení obstarával stowattový zesilovač Mesa Boogie RA-100 Royal Atlantic s koncovými elektronkami EL34 v kombinaci s 4x12 kabinetem Mesa Boogie Recto Standard a reproduktory Celestion Vintage 30. V případě technických problémů jistil tuto sestavu tranzistorový aparát Orange CR120.

Efekty

Skibic používal dva pedalboardy značky Pedaltrain - první z nich obsahoval fuzz Red Sun FX White Fuzz, kompressor SlideRIG Compact Deluxe od Origin Effects, wah pedál MXR CAE MC404 Wah a overdrive Keeley Super Phat Mod. Následoval Lehle Mono Volume pedal do jehož tunerového výstupu byl zapojen MXR Talk Box a ladička TC Electronics PolyTune2.

Z klasickéhu výstupu volume pedálu vedl signál do druhého pedalboardu se smyčkovačem Lehle D. Loop SGOS aktivujícím polyfonní synth Electro Harmonix Superego a Empress Tremolo 2. Pro harmonické efekty byl využíván pitch shifter Electro Harmonix Pitch Fork s EHX Dual Expression pedálem, za kterám následoval modulační Keeley Dyno My Roto, overdrive T-Rex Mollar, delay/pitch shifter Red Panda Particle, overdrive Hudson Electonics UK Sidecar, revrb Mr. Black Gold Eterna, an delay/reverb SkyFi od Alexander Pedals a delay/looper Electro Harmonix Canyon s tapovacím switchem MXR Tap. Efekty napájely dva distributory Voodoo Lab Pedal Power 2.

Rick G. Nelson

Nástroje

Kromě houslí a violoncella používal Nelson také kytaru Joe Parker Spectre Gold z roku 2013 s korpusem ve zlatém laku, struníkem stopbar, pevnou kobylkou tune-o-matic a dvojicí minihumbuckerů, potaženou strunami Ernie Ball RPS Regular Slinky .010.

Zesilovače a boxy

Nelson se spoléhal na jednoduché řešení v podobě 2x12 komba Mesa Boogie Lone Star v bílé barvě ozdobené egyptským motivem s vyobrazenými pyramidami na ochranné síťce reproduktoru. Podobnou grafiku, evokující design alba In Spades, měli na svých aparátech i zbývající členové Afghan Whigs.

Efekty

Housle a violoncello byly zapojeny do akustického předzesilovače Radial Tonebone PZ-Pre, desetipásmového grafického ekvalizeru MXR M108 EQ a A/B switche Morley, který rozbočoval signál z akustických nástrojů a elektrické kytary, jejíž řetězec se skládal z boosteru Xotic EP Booster, distortionu Malekko Sloika, overdrivu Way Huge Green Rhino, analogových delayů Malekko Ekko 616 a Way Huge Supa-Puss, polyfonního oktávového generátoru Electro Harmonix POG2, reverbů Boss RV-5 a Mr. Black Eterna, tuneru Sabine NexFx a volume pedálu Ernie Ball.

John Curley

Baskytary

Nejvíce využívaným nástrojem byl Rickenbacker 4001 z roku 1979 v barvě slonové kosti, u kterého si Curley cení především jasného a agresivního tónu schopného projít zvukovou hradbou kytar. Jako záloha sloužil Curleyho oblíbený studiový nástroj Fender Jazz z roku 1978.

Zesilovače a boxy

Curley je dlouhodobým příznivcem značky Mesa Boogie a tak není divu, že používal zesilovač MB Big Block 750 s lampovým preampem a duálním mosfetovým koncem, o kterém tvrdí, že je to nejlepší basový aparát, jaký kdy vlastnil a to jak z hlediska zvuku, tak i spolehlivosti. Hlava byla kombinována s rozměrným kabinetem Mesa Boogie PowerHouse PH1200, osazeným čtveřicí desetipalcových reproduktorů a centrálním měničem o průměru 15 palců.

Efekty

Z nástroje vede kabel do ladičky TC Electronic PolyTune 2 a preampu/DI boxu Mesa Boogie Subway DI, ze kterého je čistý signál (post EQ, post gain) poslán přímo do mixážního pultu. Za DI boxem se nachází polyfonní oktávový generátor Electro Harmonix POG2, fuzz/boost Sub Buzz od firmy Union Tube & Transistor, Keeley Compressor Pro, distortion Wampler Low Blow, Keeley Bassist Limiter a nakonec stereo looper DigiTech JamMan JML2, jehož jedna větev s nahranými podklady jde do mixpultu a druhá do sluchátek bubeníka Patricka Keelera.