To pravé javorové od GEWA Music
Kde najdu špičkové, hezky postaru ohoblované a lepené housle? Za rozumnou cenu, ne z Číny? Trochu překvapivě u GEWA Music. Společnost v Sasku vedle velkoskladu provozuje také houslařskou dílnu, navazující na úctyhodné tradice. A také se před čtyřmi lety dostala do středu pozornosti kvůli ojedinělé dražbě starožitných houslí.
Víte, co spojuje Amati, Strunal a Martin? Přece Musicon Valley. „Fojtský hudební koutek“ neboli Vogtländischer Musikwinkel se rozkládá na pomezí Chebska, Saska a Durynska. Na české straně do něj patří Kraslice a Luby, odkud jsou zmiňované žestě, kytary a housle, a z té saské zase pocházel zakladatel Martin Guitars, Christian Frederick Martin.
Ve Fojtsku má výroba nástrojů hlubokou tradici, která se mj. dostala na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Sahá až kamsi před Bílou horu, po níž z Kraslic do Saska uprchli čeští protestanti-houslaři. Nicméně za rodný list Musicon Valley se pořád pokládá zakládací listina houslařského cechu v Markneukirchenu (1677).
Výroba se postupně rozrůstala a na přelomu 18. a 19. století už pokrývala potřeby celých orchestrů. Její objem dokonce ještě narostl s nástupem akordeonů (1829). Ve své době ohromně populární nástroj přinesl regionu ohromný, byť nerovnoměrně rozložený blahobyt. Až polovina světové produkce nástrojů pocházelo právě odsud. Proto tu mezi lety 1893-1916, než vztahy Německa a USA ochladly, sídlil americký konzul, a z místních patnácti milionářů naprostou většinu živil mezinárodní obchod.
Na zlatou éru „Musicon Valley“ se dnes už spíš jen vzpomíná. Češi i východní Němci výrobu zhustili do několika národních podniků, které, pokud přežily rozpad sovětského bloku a masivní nástup Číny, se změnily na malé až středně velké rodinné firmy. Nicméně jeden velkovýrobce pořád prosperuje a udržuje si mezinárodní renomé.
GEWA Music nese jméno Georga Walthera, který společnost založil v saském Adorfu (1925). Zprávy o něm jsou kusé. Houslařskou dílnu otevřel v pětadvaceti. Syn Dieter byl v učení u italského mistra Carla Bisiacha. O obou se asi nejvíc psalo před čtyřmi lety v souvislosti s ojedinělou událostí, aukcí sbírky houslí.
Jejich pozůstalosti dražil v Cáchách Georg Bongartz, majitel stejnojmenného aukčního domu, jeden z mála znalců v oboru a také dlouholetý přítel Waltherů. Nepředstavujte si nervy drásající licitování. Podívaná to byla hlavně pro zasvěcenou odbornou veřejnost, která se k tak rozsáhlé kolekci nedostane každý den.
Na fantastických sumách, tj. dvě stě a sto osmdesát tisíc Euro začínaly tak dvoje housle od mistrů Gaglianiho (1782) a Stainera (1667). Druhý nástroj byl přitom šestkrát dražší než před dvaceti lety patrně kvůli potenciálním čínským zájemcům. Vyvolávací ceny většiny kousků od francouzských, italských a německých houslařů 18. až 20. století, byly řádově nižší. Kopie originálů od rodin Amati, Guarneri nebo Stradivari stály od dvou do šesti tisíc Eur. To jen tak na okraj, aby bylo jasné, jak se asi GEWA dostala do kontaktu s tradiční řemeslnou výrobou, ačkoliv má průmyslový podnik ani ne stoletou tradici, navíc s nepřehlédnutelným předělem.
GEWA totiž po válce z Adorfu, podobně jako König & Meyer z durynského města Zella-Mehlis, odešla na Západ, aby ušla znárodnění. Firma se usídlila v bavorském Mittenwaldu. Tam z ní vyrostla globální společnost s přibližně 250 zaměstnanci. Jak tvrdí housloví geekové, Dieter Walther (1938-2015), který firmu řídil do roku 2003, otevřel v 70. letech 20. století významnou filiálku například v Monthou sur Cher. Po pádu Berlínské zdi se však původní GEWA France – kmenová německá společnost později francouzskou dceřinku obnovila – oddělila a dnes pouzdra vyrábí a prodává pod značkou France Europe Lutherie.
Zatím se GEWA do Adorfu přestěhovala i s celým centrálním skladem (2010). Odkud do celé Evropy vyváží například bicí Gretsch, trombóny C. G. Conn, klarinety Leblanc nebo saxofony Yanagisawa. V naprosté většině se jedná produkty čínských továren, v nichž má společnost podíly, GEWA si však stále drží tradiční řemeslnou výrobu. Využívá v ní často masivní dřeva, smrky a javory, které rostly a sílily v drsném karpatském podnebí.
Z těch, ručně a bez céencéčka, vznikly kupříkladu kontrabasy BL Bass 3/4 a Premium Line Bass 3/4, violoncella Ideale 4/4 a 4/4 CB, ale také akustické housle ze série Maestro pro talenty, kteří pro svůj další rozvoj potřebují prvotřídní nástroje a teprve usilují o podporu štědrého mecenáše. Modely vln 4/4 a 26 Guarneri Vln 4/4, které napodobují slavný italský originál, dodržují vysoké kvalitativní standardy a zároveň se cena nástrojů pohybuje okolo dvaceti tisíc korun. Výjimkou nejsou ani odlehčené a maximálně tvárné elektrické housle GEWA Novita 3.0, jejichž největší předností je aktuálně přepínání mezi zesilovačem a sluchátky. Mají sice piezo a k němu ovládání hlasitosti, výšek a basů, ale také tělo z masivního javoru, které umí navodit zvuk, vyvážení i hratelnost akustických houslí, i když nástroj váží pouhých 550 gramů. Dokonce i podstatně lacinější prefabrikované čínské housle podléhají výstupní kontrole expertů v Adorfu.
Zkrátka GEWA se jen tváří jako anonymní nadnárodní moloch. Pokud hledáte špičkový nástroj za mnohem příznivější ceny než na aukci starožitných houslí, mají pro vás to pravé javorové.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.