Před osmdesáti lety se narodil průkopník blue eyed soulu Paul Butterfield

Narozen ve správný čas na správném místě

Otec progresivního bluesrockového a soulového stylu hraní foukací harmoniky se narodil 17. prosince roku 1942 do liberálního prostředí rodiny vzdělaného právníka v Chicagu, kolébce elektrického blues. Pubertu prožíval v době, kdy bylo blues v srdci státu Ilinois na svém tvůrčím vrcholu. Coby flétnista pak onu zázračnou epochu beze zbytku prožil pod taktovkou Muddyho Waterse a Little Waltera, idolů, jež miloval nade vše. Měl obrovské štěstí, že Muddy Waters a Little Walter respektovali a chápali mladíky jakékoliv barvy pleti, kteří se chtěli naučit vnímat hudbu afrických kořenů.

Mladičký Paul trávil snad každý den na legendárních bluesových jam sessions, kam chodili takoví velikáni jako Little Walter, Willie Dixon, Howlin' Wolf, Big Walter Horton nebo zmíněný Muddy Waters. Univerzita všech univerzit. Paul Butterfield si nemohl najít lepší „profesory“ – chlapy se srdcem na dlani, kteří dokázali mladého člověka naučit chápat blues. Butterfieldovi přátelé tvrdí, že fenomenálního způsobu hraní na foukací harmoniku docílil během půl roku, kdy cvičil mnoho hodin denně.

Uvidíme, jestli dokážou vůbec zahrát

Roku 1963 založil nadaný mladík kapelu The Paul Butterfield Blues Band a postupně, usilovnou prací, se dopracoval k tvůrčí neotřelosti a kreativní hravosti. Ke kapele se na doporučení Paula Rothchilda přidává Mike Bloomfield – zprvu jen opatrně, jelikož Paul Butterfield už v té době měl pověst drsného kapelníka. Společná vášeň pro blues nicméně brzy rozproudila komunikaci.

Osobitá kombinace elektrického blues s rockem kapele o dva roky později otevřela dveře na prestižní folkový festival v Newportu na Rhode Island. Třiadvacátého července roku 1965 panovalo na hlavním pódiu vedro a napjatá atmosféra. Moderátor festivalu Alan Lomax si vůči mladé partičce ze Chicaga nebral servítek a „uvítal“ je na pódiu slovy: „Uslyšíte nyní mladé kluky ze Chicaga. Uvidíme jestli dokážou vůbec zahrát.“ Vynikající výkon kapely Lomaxe zesměšnil a přítomný Bob Dylan se na základě jejich vystoupení rozhodl jít v hudbě elektrickou cestou, což pro něj později mělo dalekosáhlé důsledky, co se fanouškovské základny týče.

V pětadvaceti letech legendou

První velký úspěch v Newportu přinesl ovoce v podobě vydání singlového hitu Born in Chicago. Za pouhý měsíc se prodalo na 60 000 desek. Následovaly pozvánky na festivaly, které se zapsaly do dějin hudby – Monterey a Woodstock.

S blues v dobrém i ve zlém

Paula Butterfielda můžeme považovat za prvního amerického bělošského průkopníka blues ještě před vznikem takových bluesových legend, jako byli The Doors, nebo Led Zeppelin. Zajimavé je, že na rozdíl od jiných se Butterfield nehonil za slávou a byl překvapivě odtažitým introvertem komplikované povahy. I to zapříčinilo, že jeho jméno nespravedlivě pozapadlo mezi enklávou geniálních legend bluesového a rockového světa.

Duše modrookého blázna

Na konci 60. letech Butterfieldova expresivita proměnil bluesové vnímání v nový styl a a nahrávky jako In My Own Dream (1968) nebo Keep On Moving (1968) jsou toho jasným důkazem. Asi nejzajímavějším Butterfieldovým počinem onoho stylu, který byl později pojmenován jako blue eyed soul, je nahrávka Put It in Your Ear z roku 1976.

Kromě svých kapel The Paul Butterfield Blues Band a Paul Butterfield's Better Days spolupracoval i s legendami, jako byli John Mayall, Eric Clapton, B. B. King, Jimi Hendrix, Mike Bloomfield, Muddy Waters nebo Bonnie Rait.

Paul Butterfield tragicky zemřel roku 1987 na předávkování drogami. Život na plné pecky a nekonečný bluesový mejdan v délce čtvrt století si vybral svou nejvyšší daň. V nedožitých pětačtyřiceti letech tak odešel geniální skladatel, vynikající zpěvák a excelentní bluesový harmonikář, který Americe připomněl, proč milovat blues.