Předěláno #5: Louis Armstrong – What a Wonderful World
Tato rubrika nemá za cíl pouze představovat hity, evergreeny či šlágry. To by nestačilo. Její princip je v představování písní, jež se vžily nejen v původním, autorském podání, ale také v mnoha dalších verzích. Mnohé z nich bývají označovány za „lepší než originál“, a v nejednom případě se stává, že onu primární podobu málokdo zná, v některých případech se dokonce vedou spory, která to vlastně je. Při výběru písniček, o nichž si budeme povídat a hlavně, jejichž coververze budeme představovat, nás nebude zajímat jejich provenience ani chronologie vzniku, a už vůbec ne hudební žánr, ze kterého vzešly. Folk, jazz, blues, rock, pop nebo muzikál, zajímavé skladby najdeme kdekoli.
Hned na začátku se odkopejme a přiznejme pravdu: tuhle písničku považuje autor tohoto seriálu za nebetyčný kýč. Jenomže jako skoro všechno, i tohle tvrzení má trochu háček. Za prvé k What a Wonderful World existuje hned několik coververzí, které stojí za připomenutí, a to je přece podstata seriálu Předěláno. A za druhé některé z těchto coverů patří k autorovým guilty pleasures. Takže to bude i radostná práce.
Ačkoli Louis Armstrong patřil do úplně jiné doby a svoji pro jazz nejzásadnější práci vykonal ve druhé polovině dvacátých let v Chicagu v čele kapel Hot Five a Hot Seven (jestli ty nahrávky neznáte, pusťte si je, i po sto letech je to pořád neuvěřitelný nářez, opravdu). Byl to v té době opravdu zabiják s trumpetou, tolik vzdálený od role, kterou velmi úspěšně hrál po zbytek svého života, tedy naplnění představy bílých o „správném černém jazzmanovi“.
Nicméně What a Wonderful World natočil Armstrong právě až v relativně pokročilém věku, v době, kdy dlouhodobě hostoval v Las Vegas. Právě po jednom takovém vystoupení odjel do studia a mezi druhou a šestou hodinou ranní písničku i s orchestrem nahrál – tvrdí se, že původně plánovaný čas se přetáhl a Armstrong svůj honorář téměř celý rozdělil mezi hudebníky, sám si odnesl jen symbolických 250 dolarů.
Písničku napsali přímo Armstrongovi na tělo profesionální autoři Bob Thiele a George David Weiss, a to na objednávku šéfa vydavatelství ABC Records Larryho Newtona, se kterým právě šestašedesátiletý Armstrong podepsal smlouvu. Když Newton uslyšel pomalé tempo, chtěl nahrávání zrušit, po potyčce ale byla píseň dotočena. Newton ovšem odmítl singl jakkoli propagovat, a tak se písnička nejdřív prosadila v Anglii, kde se na vrchol žebříčku dostal Armstrong coby doposud nejstarší interpret, a hitem v Americe se stala až mnohem později, když byla využita v roce 1988 ve skvělém filmu Dobré ráno, Vietname.
V mezidobí mezi nahráním původní verze a obnoveným vydáním paradoxně pozvedla zájem o písničku verze víceméně pro děti: z mimořádně úspěšné televizní The Muppet Show, kde What a Wonderful World v roce 1977 zpíval loutkový pes Rowlf.
Poté, co v rámci vydání v roce 1988 za vzájemné podpory s filmem Dobré ráno, Vietname vyšla Armstrongova verze oficiálně na singlu podruhé, takřka okamžitě se objevil její potenciál popového standardu. Ještě téhož roku, tedy 1988, přejal píseň do svého repertoáru Willie Nelson, nahrál ji a pojmenoval po ní svoje album předělávek z Velkého amerického zpěvníku.
V roce 1992 přišel zásah z nečekané strany. What a Wonderful World totiž nazpívali Nick Cave a Shane MacGowan v rámci svého minialba, a hlavně k písničce natočili jednoduchý, ale famózní videoklip. Na jejich verzi a všem okolo je nejkrásnější to, že člověk přesně neví, do jaké míry oba kamarádi z mokré čtvrti tu písničku myslí vážně a nakolik se jí nehorázně rozpustile baví. Každopádně je to jedna z nejlepších coververzí, pod kterými jsou oba, i každý sám za sebe, podepsáni.
V roce 2007 si z What a Wonderful World udělala hit britská zpěvačka Katie Melua, když formou sestřižení vydala píseň jako svůj fiktivní duet s už přes deset let nežijící americkou zpěvačkou Evou Cassidy. Šlo o singl, jehož výtěžek byl určen Červenému kříži, prodávala jej obchodní síť Tesco a tím dosáhl na pozici číslo jedna v britském singlovém žebříčku.
Zatím tady ale máme jen víceméně věrné, tedy pomalé, baladické verze písničky. Lze ji ale pojednat úplně jinak. Sice hodně, řekněme, přímočaře, ale aspoň tempově zajímavě (a samozřejmě plně ve svém stylu) se k ní postavil bývalý frontman punkových Ramones Joey Ramone na svém jediném sólovém albu Don't Worry About Me z roku 2002.
Písničku zařadili na album svých coververzí nazvané Cover Up také Ministry. Matou tělem. V první polovině udržují původní tempo, člověk si říká, že tedy jedinou změnou je Jourgensenův záhrobní hlas, ale v půlce „se to stane“, nebojte. Mimochodem, celá tahle deska, obsahující mimo jiné pohledy Ministry na Rolling Stones, Dylana, Deep Purple, Beatles nebo Doors, je docela zábavná.
Jestli vám straší v hlavě otázka, jestli tak jasnou hitovku taky někdo předělal do reggae (protože to visí v podobných případech ve vzduchu vždycky), rovnou odpovídáme: ano. Ziggy Marley, jeden z Bobových synů, jí přispěl na kompilaci Disney Reggae Club v roce 2010.
A ještě poslední ukázka, co se dá z hitu udělat, taky vcelku od podlahy. Písničku si, jistěže i vzhledem k obsahu, zvolila produkce jako jeden z dílů skvělé série Playing for Change / Song Around The World. Samozřejmě si takovéhle podání nemůže nezachovat zásadní sentimentální rozměr, ale přiznejme si, že spojení dětských školních sborů z celého světa a neworleanského pouličního zpěváka Grandpa Elliotta je hezký nápad.
A na závěr tradičně trochu bizáru. V roce 2001 vydal raper Ghostface Killah značně „vyhulenou“ píseň The Forest, která začíná první slokou What a Wonderful World. Agentura spravující autorská práva k písni rapera a jeho vydavatelství žalovala, soud ale vyhodnotil rapovanou verzi jako parodii použitelnou plně v mezích práva.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
