Prezident Kadebostany: Snažím se mít vždy po ruce nahrávací studio

Dj a zároveň prezident tajemného fiktivního státu obestírá svůj projekt škálou tajemství – Kadebostan je podle něj popovou oázou bez hranic, v níž nově příchozí přinášejí neotřelé kreativní nápady za účelem vybudování obřího impéria, v níž se prolínají různé kultury, a umělecká svoboda zde hraje primární roli. Možná má pravdu – jeho písně dosáhly úctyhodné půl miliardy streamů na YouTube. Švýcarští kolonizátoři této podivuhodné republiky zavítají 27. listopadu do pražského klubu Futurum.

Důvodem, proč jste přišel s přezdívkou Kadebostany, bylo odlišit se od ostatních, nebo má vaše alter ego hlubší význam?

Vždy jsem chtěl vytvořit něco velkého. Před dvanácti lety jsem cestoval po světě a živil se jako DJ. Od začátku jsem ale toužil po kapele, vždycky jsem chtěl komponovat klasické hudební skladby. Neznám svoje kořeny, byl jsem adoptován. Proto vznikla koncepční myšlenka jménem Kadebostany, která mi dala původ a směrovala můj umělecký život.

V hudebním byznysu děláte už dlouho. Rozšiřuje republika Kadebostan svoje imaginární hranice dál a dál? Kde se právě teď nachází?

Republika Kadebostan začala od nuly a nyní existuje v srdci mnoha lidí z celé planety. Myslím, že její hranice jsou neomezené a můj život na Zemi nebude stačit k prozkoumání všech možností tohoto konceptu.

Na streamovací službě Spotify si každý může poslechnout, kdo patří do republiky Kadebostan. Koho bys chtěl do ní nově přizvat?

S kýmkoli, kdo mi pomůže rozšířit moji vizi do celého světa, chci spolupracovat. Snažím se o maximálně bohatou show. Republika Kadebostany je otevřená komukoli, kdo moji hudbu může obohatit. Rád spolupracuji s talentovanými umělci z různých prostředí. Vysvětluji svůj koncept, oni poslouchají hudbu a přinášejí nové nápady. Pak vždy proběhnou nějaké kreativní diskuse. Jsem součástí všeho, co nese jméno Kadebostany.

Svou verzi popu označujete za „sofistikovanou hudbu, kterou masy milují“. Co si pod tím máme představit?

Vysvětlení je prosté: Vytvářím populární hudbu bez uměleckých ústupků.

Melodie a texty společně vytvářejí zajímavou atmosféru. Odkud pochází první impuls k napsání písní jako Frozen To Death, Castle in the Snow nebo Save Me? Kde hledáte inspiraci?

Být kreativní znamená správně odhadnout, kdy stojí za to zachytit ten správný nápad. Snažím se žít intenzivně a vždy mít po ruce nahrávací studio… Skládám již od svých šestnácti let a poslouchám všechny možné žánry – od elektra, hip hopu, klasiky až po jazz. Inspirativní je třeba deska We Are The Sheperds od OMFO nebo album Around The World od Señor Coconut. Tyto desky zmiňuji jen z toho důvodu, že mě skutečně ovlivnily. Vytvořit něco nového je pro mě klíčovou motivací. Také sbírám studiové vybavení, zkoumám, co by mohlo bavit lidi a jak vytvořit něco nového se silným příběhem.

Jak tedy vypadá nahrávací proces?

Povětšinou se jedná o chaotický proces. Pracuji s okolo třiceti písněmi, z nich vyberu ty nejlepší, co do sebe dobře zapadají. Zbytek čeká na svoji budoucnost na pevném disku. Buď se vydají, nebo ne.

Na poslední desce jste pracoval se šesti zpěvačkami. Byl to plán předem nebo došlo během nahrávání k spontánnímu vývoji?

Bylo to tak naplánováno. Je to jeden z důležitých prvků republiky Kadebostan. Jak už bylo řečeno – spolupráce s různorodými umělci, kteří obohatí celou desku. Na další desce uvažuji, že bych zapojil nejen zpěvačky, ale i víc mužských vokálů.

Pro mnoho fanoušků byla zpěvačka Amine hnacím motorem vaší republiky. Proč odešla v roce 2015?

Chtěla se věnovat sólové kariéře a nikdo ji nebránil ani nenutil vydat se vlastní cestou. Myslím, že naše koncertní sestava včetně současné zpěvačky Kristiny je velice silná a vždycky odvádíme nadprůměrný výkon. Tehdy i teď.

Do některých coververzí přinášíte nový feeling a je slyšet, že posouvají originál do jiné dimenze.

Coververze jsou vlastně velmi zábavné a v našem podání vznikají velice rychle, jako třeba Summertime Sadness. Těší mě, že výsledek je pro nás většinou překvapením, a to určitě v tom pozitivním směru.