Projekt Full Of Hell & Nothing si libuje ve svém existenciálním děsu

Modrá obloha coveru desky jen klame. Skrývá se pod ním děsivé podprahové sdělení, vycházející z fotografie The Falling Man Richarda Drewa, který zachytil skok oběti 11. září ze střechy World Trade Center v jeho dokonalém geometrickém tvaru zarovnaného s hranou severní a jižní věže. Šest skladeb má k melancholii daleko, nabízí ale děsuplnou kontroverzní shoegaze jízdu připomínající onen nekonečný pád do smrti a zapomnění.

Kombinace dvou zcela kontrastních stylů obou hudebních těles je doslova úchvatná. Jako kdyby kompozice fungovaly na složitém orchestrálním aranžmá, přetavené ale do obtížných zvukových poloh a nesčetných efektů. Frontmani obou formací Dylan Walker a Domenic „Nicky“ Palermo nabízejí dva zdánlivě nesourodé extrémy, které si ve výsledku velice rozumějí. Skrze hlubokou propast se písníčky prodírají napříč drsnými doom kytarovými riffy a oduševnělými emocionálními zvukovými stěnami.

Úvodní píseň Rise Tinted World začíná chaotickými staccatovými rytmy, na něž se posléze nabaluje hrdelní vokální vrčení, neurotická zpětná vazba i nesouhlasné melodické brnkání v dekadentním závěru. Záchvat úzkosti jako by neměl skončit, deprese užírající mozek tu mají nekonečný charakter, který se ale rozplyne hned následující skladbou Like Stars In The Firmament Přízračný šepot zní v podmanivém hávu zvukového ambientu a ospalého kytarového riffu, kolébajícího se po melodických vlnách.

Zlověstné syntézatory promlouvají ve Forever Well s bublající basou, aby záhy vytryskly v masivní divokou metalovou spoušť. Tichým ambientem naopak zní píseň Wild Blue, kontrastující s předchozí zvukovou řežbou. Asociuje jemné šplouchání vln, uklidňuje mírumilovnou melodičností. Titulní When No Birds Sang je díky prořídlé instrumentaci ve své jednoduchosti zahalena jen do něžného objetí vířivých zvuků a zastřeného vokálu. Finále v pojetí skladby Spend The Grace zažene opět všechny naděje; hlodavé a šeptající zvuky sténají v tichém nářku nebo hlasitě artikulují svoji frustraci v úmorném crescendu.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Album When No Birds Sang není určené k jednorázovému poslechu. Objevovat skryté jinotaje opětovnou percepcí je ale vzrušující a ohromující pocit. Úžas nad krásou života coby práci v labyrintu mraků tu kontrastuje s bezútěšnou vizí nekonečné prázdnoty. Přetavit takový koncept do hudebního sdělení vyžaduje jistou dávku geniality.

Full Of Hell, Nothing – When No Birds Sang

Closed Casket Activities, 00:33:51

metal/shoegaze/ambient

90 %