PRS: S2 Standard vs. Singlecut

Srovnávat kytary od Paula Reeda Smithe je jako rozhodovat se mezi úžasným a geniálním. Modely Standard i Singlecut S2 (S pro Stevensville v Marylandu), oba s černým vintage pickguardem namísto svrchní javorové desky a cenou okolo čtyřiceti tisíc, si však o menší test přímo řekly. Výsledek bratrovražedného souboje byl podle očekávání dlouho nerozhodný.

Rozdílné jsou hlavně snímače. Do Singlecutu jsou vsazené „sedmičky“ (#7) a do Standardu „skoro šestky“ 85/15, které podle výrobce zúročují třicet let zkušeností s humbuckery, jež představil poprvé v roce 1985. „Základem běžných snímačů výšek a basů z roku 1985 byla různá vinutí, tedy jejich zvuky a první rozpínání humbuckerů. Od té doby jsme se hodně naučily.“ Tolik Paul Reed Smith osobně.

S jeho míněním bych tak úplně nesouzněl. 85/15 mají stále na poměry PRS tenčí a sušší zvuk. Z pohledu hardrocku a hairmetalu žádný handicap. Jenže pokud ztotožňujete PRS s tučnějším zvukem Alter Bridge a Tremonti, tedy #7 s výraznějšími basy a temnějším podtónem, upřednostníte spíš Singlecut. O chutích však není sporu, proto snímače ponechám bez komentáře.

Singlecut boduje chybějícím lepením krku, které o něco zlepšuje sustain. Ničím jiným se totiž mahagonová těla a krky s palisandrovými hmatníky ani neliší. Krky navíc mají téměř totožné parametry, menzuru 635 mm, rádius deset palců a profilaci Patern Regular. Jenomže u Standardu dva pražce navíc zaznamenáte snad jedině ve vyšších polohách a jejich vliv na hratelnost je tudíž hodně diskutabilní.

Výraznější rozdíly zaznamenáte v ovládání snímačů, u Standardu zhuštěné do dvou knoflíků, třístupňového řazení a clony přirozeně zahrnující rozpínání. Korigovat zvuk Singlecutu už je víc na hlavu s ohledem na upravené lespaulovské schéma. V něm má totiž každý humbucker samostatně volume, clonu i rozpínání. Proto i přes výbornou ergonomii Standard dorovnává skóre.

Singlecut vítězí až v cílové rovince rozdílem kobylí délky. Dvojitému jištění strun zámky a uchycením na straně humbuckeru se sebelépe provedená fenderovská kobylka s jednozvratným tremolem prostě nevyrovná.