Prune svou druhou desku zahalila do melancholické podzimní mlhy

Písničkářka Lucie Krpalová, která se do Brna přistěhovala z jihovýchodní Moravy, nedorazila do moravské metropole jako hudební zelenáč. Na svém kontě měla několikaleté působení v dívčím písničkářském duu Lav Lav. Poté si založila sólový autorský projekt Luu, který plynule přetransformovala v Prune. Pod tímto pseudonymem natočila v roce 2016 společně s producentem Martinem E. Kyšperským z kapely Květy svoji debutovou desku Kruhy.

Své koncerty začala spojovat s Martinou Trchovou, další zajímavou písničkářkou. Svůj vokál Prune propůjčila i písničkám na deskách projektů Zapomělsem nebo Archívny chlapec. Poslední rok ale nejvíce energie věnovala dokončení druhé sólové desky, pro kterou si už před léty vyhlédla za spolupracovníka švédského hudebníka a producenta Christoffera Strandha. Výsledný produkt dostal jméno Fire.

Vřelá setkání s přáteli, partnerská blízkost, klid a bezpečí. Tak by se dal popsat emoční půdorys, na kterém vznikla nová deska Prune. A také magie podzimu – ročního období, během kterého listí stromů hraje nejroztodivnějšími barvami a praskající večerní oheň není jen místem pro opékání buřtů a dalších pochutin, ale také zdrojem příjemného tepla.

Na rozdíl od debutu na letošní desce všechny texty vznikly výhradně v angličtině, kterou Lucie vystudovala na Masarykově univerzitě v Brně. Prune tak ztratila jistou příbuznost se Zuzanou Navarovou, ke které – možná i skrze texty v češtině – mohla být díky podobné barvě vokálu přirovnávána. Ani menší jazyková přístupnost ale nezabránila autorce natočit desku, ze které cítíme po celou dobu reprodukce snahu o navození hřejivé, intimní atmosféry.

Co na desce jako muzikanti oceníte?

I když na každé ze svých desek Prune pracovala s jinými úhlavními spolupracovníky, kolekce mají leccos společného. Kromě už zmíněné intimní atmosféry i doslova záplavu hostů, kteří se v písničkách představí. Vybrané položky na desce Fire podpořili cellistka Kateřina Koutná, houslista Pavel Rajmic, saxofonista Radim Hanousek, trombonista Jan Galia, na basovou flétnu zahrál Ladislav Muroň a v několika písních se představí i zpěvačka Martina Trchová.

To jsme vyjmenovali pouze domácí hosty. Připočíst k nim musíme i  baskytaristu Pedra Martíneze, Švéda s mexickými kořeny, dále švýcarského houslistu Maria Herrliho a slovinskou dvojici 3:rma, se kterou se Prune střetla v pražském Paláci Akropolis. Zásadní roli na desce pak hraje Švéd Christoffer Strandh, který album nejen produkoval, ale obohatil ho svou hrou na baskytaru, kontrabas, kytary, trubku, klavír, klávesy, bicí, drobné perkuse, tamburíny a triangl.

Právě důraz na dechové nástroje je možná jedním z rozdílů, který na Fire registrujeme oproti debutové desce Prune. Když například ve druhé polovině skladby Pink Sun dívčí vícehlasy v refrénu nečekaně podpoří něžné tóny trubky, nelze si nevzpomenout na nedávno v Praze koncertující Dány Efterklang nebo Lambchop, klasiky žánru americana.

I Christoffer si v aranžích rád hraje s různými ruchy a dalšími hlukovými „odpadky“. Ty, na rozdíl od debutu, mají akustičtější podstatu. Rozpitější aranže tak nejen podtrhují základní, podzimně melancholické vyznění nahrávky, ale zařazují novou desku Prune do silného pelotonu indie písničkářek, které dokáží s křehkou atmosférou svého rukopisu vhodně zacházet.

Vokálně suverénní Lucie Krpalová s výraznou producentskou výpomocí Christoffera Strandha připravila nenápadnou, ale o to silnější desku, která není pouze „hřejivým společníkem do chladných a sychravých podzimních dnů,” jak zněl záměr Prune. Fire je písničkářský zábal (podle potřeby chladivý nebo hřejivý), který s každou reprodukcí unáší posluchače mimo bojové pole současné společenské reality. Moc se těším na pražský křest desky, který proběhne 20. února v Čítárně Unijazz.

Prune – Fire

Vlastní náklad; 2024; 00:49:30

90 %