Průvodce kytarovými efekty #5: Fuzz
Pokud se dnes rozhodnete, že potřebujete fuzz pedál, máte na výběr neuvěřitelné množství všelijakých krabiček od těch čínských za pár stovek až po high end boutique pedály za tisíce, které replikují konkrétní fuzz efekty z minulosti. Je libo přesnou kopii prvního Tone Benderu se stejnými součástkami? Nebo radši nějaký extrémní fuzz, který váš zvuk rozbije na atomy? Není problém! Ale jak vlastně jeden z prvních efektů na kytaru vznikl? Pojďme se přenést do doby, kdy jediné zkreslení bylo to často nechtěné, docílené přebuzením menších lampových aparátů.
Ano, zkreslení aparátu bylo považováno za defekt. A opravdu, když se podíváme na první nahrané více zkreslené zvuky na starých nahrávkách, většinou se jednalo o omyl a nebo nějakou poruchu či dysfunkci aparátu. Asi první takový příklad máme v podobě kytaristy Willieho Kizarta na nahrávce Rocket 88, na které můžeme slyšet rozbitě znějící kytaru, která se ozývá z protrženého reproduktoru vyplněného listem z novin. Nahrávka Rumble Linka Wraye, který si kvůli touze po špinavém zvuku dobrovolně prořízl reproduktor, byla v USA dokonce cenzurována pro svůj příšerný zvuk.
Na přelomu 50. a 60. let se zájem o docílení tohoto rozbitého zvuku rozšířil tak moc, až to v roce 1962 vyústilo v uvedení prvního kompaktního fuzz pedálu. Firma Gibson svůj Maestro FZ-1 však poněkud nešikovně inzerovala a první prodejní čísla nebyla kdovíjak velká, jenže to vše se mělo brzy změnit.
Psal se rok 1965 a skupina The Rolling Stones vydala hit (I Can't Get No) Satisfaction. Keith Richards ikonický riff nahrál právě s Maestrem FZ-1 a rázem chtěl pedál vlastnit každý. Popularita rostla a rázem vznikly stejně ikonické pedály jako Tone Bender nebo Fuzz Face – nebylo cesty zpět.
British Pedal Company MKI Tone Bender
Nejdříve něco pro labužníky – přesná replika prvního Tone Benderu vyrobeného Gary Hurstem v roce 1965 v Londýně. To celé s použitím stejných dílů a dokonce stejných tranzistorů vyrobených v 60. letech a zabaleno v identickém kovovém šasi. Pro efektové nerdy naprostá nutnost!
Walrus Audio Eons Fuzz
Mohli udělat další klon Tone Benderu, Fuzz Face nebo Big Muffu, ale to by nebyli Walrus Audio. Místo toho tu máme velmi komplexní Fuzz pedál, který v sobě kombinuje různé kombinace germaniového, silikonového a LED zapojení. Další unikátní věc je možnost volit mezi voltáží, kdy máte na výběr od 3V až po 18V. Díky tomu Eons není jen další fuzz, ale docílíte s ním velmi unikátních zvuků. Pro člověka, který chce různé fuzz zvuky a nemá místa v pedalboardu nazbyt, je to skvělá volba.
Earthquaker Devices Park Fuzz Sound
V Earthquakeru se oproti tomu snažili zvukově přiblížit originálu co nejvíc, a tak se spojili s tvůrci původního Park Fuzzu. Výsledkem je efekt, který je charakterem zvuku k nerozeznání od původního Parku. Lidé v Earthquaker Devices se každopádně nesnažili udělat přesný klon, ale dodat zvuk originálu modernímu kytaristovi. Park Fuzz Sound má tak klasické šasi jako ostatní pedály od této značky včetně vstupů a výstupu na přední stěně pro bezproblémové zapojení v moderním pedalboardu. Další změnou je větší rozsah zkreslení, led dioda a samozřejmě true bypass zapojení.
Gamechanger Audio Plasma Pedal
Další vintage fuzz? Ani náhodou! Tahle mladá lotyšská firma se rozhodla na to jít úplně jinak. Zapomeňte na vše, co o kytarovém zkreslení víte. Žádné tranzistory, germanium nebo silikon – místo toho jen a jen síla elektrického proudu. A když myslím sílu, tak myslím sílu. Plasma pedal váš audio signál vezme a transformuje na sérii elektrických výbojů, které doslova vidíte v tubě uprostřed efektu a následně z výbojů zas udělá audio signál. Jde o nesmírně inovativní řešení, jehož výsledkem je nesmírně špinavé zkreslení.
Výhodoou také je, že hned po odehrání tónu se výboj přeruší. Tím se samozřejmě hned přeruší i signál a efekt je tak neuvěřitelně tichý. Klíčový je zde potenciometr Voltage a Blend, kdy prvním z nich volíte, jak moc rychle se signál zavře, a druhým měníte poměr čistého a efektovaného zvuku. Můžete tak přejít z tradičněji (jestli se tento termín dá vůbec v tomto případě použít) znějícího fuzzu až po gateované téměř synthové zvuky, které s trochou delaye a reverbu zní jak ze soundtracku Hanse Zimmera.
Electro Harmonix Big Muff PI
Tak a zpátky na zem. Tohle je klasika, která se rovněž navždy zapsala do hudební historie. A navíc se od roku 1971, kdy poprvé spatřila světlo světa, stále vyrábí. Ve světě, kde se výrobci většiny efektů snaží dělat efekty co nejkompaktnější, působí tohle monstrum jako úkaz z jiné dimenze, takže pokud jste si zvuk Big Muffu zamilovali, nezoufejte. Electro Harmonix dělají i menší verze Little Big Muff a Nano Big Muff.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.