The Psychedelic Furs se vrátili s albovou novinkou ve velkém stylu

Těch kapel, které přestali vydávat novou muziku před dlouhou dobou a dodnes koncertně žijí z podstaty jejich tvorby 80. nebo 90. Let funguje jen na britských ostrovech celá řada. Vzpomeňme jen na The Sisters Of Mercy nebo A Flock Of Seaguls pouze z postpunkové nebo gotické oblasti. Dlouhou dobu v podobném duchu fungovali i The Psychedelic Furs, než v letošním roce korunovali zvýšenou aktivitu deskou Made Of Rain. Takový návrat dává smysl.

Jen pro jistotu pár fakty shrneme významnost kapely Richarda Butlera (nejen) pro ostrovní scénu. Sedm řadových desek s The Psychedelic Furs (z nichž tři se dostaly do Top20 britského albového žebříčku), řada podobně úspěšných singlů a vliv na kapely napříč žánry od R.E.M., The Strokes až k The Killers nebo Foo Fighters. Poté už méně úspěšné období s Love Spit Love, které vyústilo v roce 2000 v obnovení činnosti kapely. Přesto o plné soustředění na kapelu se dá mluvit až poté, co Richard vydal sólovou desku a vyzkoušel nečekaně úspěšnou malířskou kariéru. O osmém řadovém albu začala kapela mluvit poprvé před pěti roky, kdy se k Richardu a Timu Butlerovi postupně vrátili saxofonista Mars Williams a bubeník Paul Garisto, oba přímí účastníci zlaté éry kapely okolo desek Mirror Movies a Midnight To Midnight.

Nové album Mode Of Rain nakonec vzniklo poměrně rychle během dvou loňských sessions, kdy se šestice s nováčky Richem Goodem (kytara) a Amandou Kramer (klávesy) vrátila k několika starším neupotřebeným nápadům, ale přivedla k životu ještě delší řadu zcela nových nahrávek. K ruce měla producenta Richarda Fortuse a za mixem Tima Palmera, který se podepsal pod alba Davida Bowieho, U2 nebo Roberta Planta. Frontální letošní útok předznamenalo loňské koncertní tažení po Evropě i Severní Americe.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Už první singl Don’t Believe překvapil poměrně temně rockovým vyzněním. Podobným způsobem následovali prvního signálního chrousta i Come All Ye Faithful a především hypnotická No One. Výsledkem je album, které se potkává na půli cesty mezi temnějšími prvními alby a přímočarými poprockovými kolekcemi, se kterými kapela nakonec uzavřela první etapu fungování. The Psychedelic Furs ale přišli s deskou, která na sebe upoutala pozornost.

Kdo by to čekal, že první polovina desky z pera letos 64letého frontmana vyvine na posluchače takový tlak? A to především spojením ostrých kytarových linek, razantních bicích a temné elektroniky v pozadí. Každá skladba pak nabídne ještě něco navíc. Don’t Believe sezpívané sbory, You'll Be Mine klouzavé housle v duchu Velvet Underground, následující Wrong Train dvakrát podtržený, suverénní Richardův vokál. Ten je vůbec vedle luxusního, robustního soundu desky, další ozdobou desky.

Je jasné, že deska neudrží pnutí první poloviny alba až do konce. To, že Mode Of Rain reflektuje více baladicko-melancholickou tvář kapely je v pořádku. Bohužel ne všechny balady mají potenciál This'll Never Be Like Love nebo Hide the Medicine. Některé položky jsou šedivým, nezapamatovatelným, i když neurážejícím průměrem, skladba Tiny Hands je pak i díky rozhrkanému spinetu smutným faktem, že kdyby kapela byla ve výsledku na sebe přísnější, odpustila si několik položek, nabídla by posluchačům ještě silnější hudební zážitek. I přes tyto nedostatky The Psychedelic Furs novinkou nabídli nečekaně nadprůměrný posluchačský zážitek, který řadou položek si vysloveně žádá o zařazení do koncertního playlistu. A co taková koncertní zastávka v České republice? Chci toho moc?

The Psychedelic Furs – Made Of Rain

Cooking Vinyl, 2020, 51:39

Post punk, rock

80 %