The Rasmus: Album Rise shrnuje všechny naše pocity z období pandemie
Legendární finská rocková kapela The Rasmus vydala koncem minulého měsíce nové album Rise, které v sobotu 15. října také představí na koncertě v pražském Foru Karlín. Ještě předtím nám zpěvák Lauri Ylönen a baskytarista Eero Heinonen poskytli rozhovor. Jak práce na novém albu probíhala? Jak se sound kapely proměnil s příchodem kytaristky Emilie „Emppu“ Suhonen? A jak členové kapely vzpomínají na účast v Eurovision Song Contest 2022?
Jaká pro vás byla po letech opětovná spolupráce se skladatelem a producentem Desmondem Childem? Zafungovala mezi vámi stejná chemie jako v minulosti?
Lauri: Desmond nám pomohl se skladbami Jezebel, Rise and Live a Never Die. Rozuměli jsme si více než kdy předtím, protože jsme spolu složili skvělé písničky. V nedávné době jsem měl velké životní trable a on mi byl velkým životním učitelem. Fakt mi hodně pomohl, abych se cítil lépe.
Můžete nějak popsat ono složité období nahrávání vašeho nového alba, kdy kapele hrozil dokonce rozpad?
Eero: Když jsme na počátku roku 2020 na albu začali pracovat, měli jsme štěstí, že jsme začali ještě před covidovými uzávěrami – byli jsme totiž všichni zavřeni v jedné místnosti. A to je způsob, který obvykle preferujeme, když pracujeme na hudbě. Potom přišla pandemie a my jsme byli nuceni zůstat v různých zemích a na různých místech. Každý týden jsme měli videohovory a každý nahrával svou část ve svém domácím nahrávacím studiu. A potom to stále pokračovalo a cítili jsme, jak se vzájemně vzdalujeme. Z toho důvodu jsme album původně chtěli pojmenovat Night Division. Cítili jsme se rozděleni. V červenci 2021 se Pauli rozhodl kapelu opustit, což pro nás bylo opravdu těžké.
Novým impulsem pro vaši kapelu je také kytaristka Emppu. V čem se s jejím příchodem posunula vaše muzika?
Eero: Emppu je skvělá hudebnice a její styl k naší hudbě sedí. Když jsme spolu začali hrát, Emppu si prošla naše staré písně a poskytla nám svůj pohled na to, jak bychom mohli některé věci nastavit jinak. Doporučila nám také, abychom hráli naši starou píseň Sophia z roku 1997.
Které zajímavé hudební postupy na vašem novém albu byste rádi vypíchli?
Lauri: Když se podíváme na skladbu Evil, způsob, jakým jsou tam použity klasické hudební nástroje, je pro mě fascinující. Vstupy sboru jsou pro mě příjemně uklidňující. Také mám hodně rád outro, které je hráno na smyčcové nástroje – zahrnujeme tuhle část i do našich živých vystoupení. Nebo se podívejte na rytmus Fireflies, který připomíná Depeche Mode. Také bych rád vypíchnul strašidelný text v Odyssey.
Co vám přinesla účast na Eurovision Song Contest 2022?
Eero: Potkali jsme tam umělce z mnoha zemí, což bylo inspirující. Také jsme se tam setkali s ukrajinskými hudebníky Kalush Orchestra a společně jsme zorganizovali pouliční koncert, kde jsme hráli mashup skladeb Stefania, Jezebel a In The Shadows. Tohle setkání pro nás bylo inspirativní a přimělo nás se zamyslet nad jejich lidovým soundem, který možná použijeme v našich písních.
Covidová pauza byla opravdu dlouhá. Jak se těšíte na podzimní evropské turné? A na co se mohou na koncertech těšit vaši fanoušci?
Lauri: Sníme o tomto turné už dlouho. Je to pro nás opravdu skvělé, že zase můžeme hrát naživo. Představíme nové songy z poslední desky, ale také jsme upravili naše staré písně. Máme v úmyslu na koncertech hrát písně, které jsme nehráli od devadesátek. Hlas Emppu je skvěle doplňuje.
Ještě před covidovou pauzou jsi složil píseň Venomous Moon, kterou jste později nahráli s kapelou Apocalyptica. Lákala by vás v nejbližší době podobná spolupráce? Ať už opětovně s Apocalypticou nebo někým jiným?
Eero: Spolupráce jsou inspirující. Apocalyptica je skupina, která má jedinečný zvuk a máme s nimi společnou minulost. Lauri, Ville Valo a Apocalyptica už před lety vytvořili píseň s titulem Bittersweet. Je vždy osvěžující představit si vlastní hudbu s přídavkem vstupu někoho jiného. Když jsme pracovali na demo verzi Venomous Moon, Aki (Aki Hakala, bubeník The Rasmus – pozn. red.) zmínil Apocalypticu, a tak jsme je oslovili.
O The Rasmus se ví, že jsou spíše melancholická kapela. Co vás inspiruje při tvorbě písní? Musíte být naladěni v tomto rozpoložení, aby mohl text vzniknout?
Eero: Většina písní na poslední desce je docela melancholická, až strašidelná. Některé z nich jsou veselejší, ačkoli mohou vyznít trochu melancholicky. Můžete si pod tím třeba představit pozitivní smutek. Je to trochu severský způsob myšlení.
Jak se název Rise váže k tomu, co vás provázelo v poslední době?
Lauri: Rise je titul, který shrnuje všechny pocity, které vycházely z období pandemie. Vycházely ze situace, kdy jsme se téměř rozpadli, z lockdownu, který nás rozdělil. Potom jsme se rozhodli pokračovat s Emppu. Rise je pro nás slovo, které nese význam našich pocitů, které cítíme i v současné době.
Po dlouhé době vystupujete v České republice. Máte nějakou zajímavou hudební nebo jinou vzpomínku na tuto zemi?
Eero: Má první vzpomínka se datuje do roku 1997, když jsme sem přijeli, abychom šli na nějaké undergroundové elektronické hudební akce. Máme hodně českých fanoušků. Praha je překrásné místo i k setkávání. Pořádám také meditační akce, kam je vstup zdarma.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.