Recording King RPH-05: blues v každém tónu

Kytary typu parlor se těšily velké oblibě hlavně ve třicátých letech minulého století, zejména mezi tehdejšími folkovými hráči či bluesmany. Sám pro ně mám trochu slabost, proto jsem uvítal možnost vydat se prostřednictvím jedné z nich na malý trip do minulosti. Průvodcem mi byla kytara Recording King RPH-05. Kytara, z níž i přes vůni její novoty na sto honů cítím vůni časů dávno minulých.

Jak to vypadá?

Pokud byste měli možnost nahlédnout do katalogu zásilkového obchodu Montgomery Ward (jakýsi předchůdce dnešních e-shopů) z třicátých let, určitě byste tam nalezli právě takovéto kytary. Tento chicagský obchodník začal svou živnost provozovat již v roce 1872 a původně se zaměřoval jen na drogistické zboží. Ovšem při svých obchodních cestách často zavítal i na venkov a tam shledal obrovský zájem nejen o svůj artikl, ale i o další zboží " z města", mezi něž patřily také kytary a jiné hudební nástroje. Chudí venkované, černoši z plantáží i místní muzikanti měli zájem o sice kvalitní, ale zároveň cenově dostupné nástroje. A tak vznikla značka Recording King, kterou Ward začal prostřednictvím svého obchodu prodávat.

Model RPH-05 je typická kytara typu parlor, tedy malé tělo, nižší luby, netypická menzura (645 mm) a spojení krku s tělem v místě 12. pražce. Přední deska je vyrobena z masivního smrku, zadní deska a luby ze dřeva označovaného jako whitewood. Krk ve tvaru C je z afrického mahagonu (Nato) a hmatník spolu s kobylkou klasicky z palisandru. Nultý a sedlový pražec je výrobcem uváděn jako kostěný, ale pravděpodobně se jedná o kost umělou. Mechanika je typu vintage s plastovými ladicími kolíčky. Plastová je překvapivě i rolna na řemen. Kytara je v barevném provedení Satin Sunburst, což je sice elegantní a podtrhující vintage design, ovšem pokud si potrpíte na čistotu nástroje, čekají vás dlouhé chvíle při čištění stop po prstech. Nejlépe je tedy kytaru hned zkraje pořádně "otlapkat" a další stopy po prstech už vás pak nebudou trápit a nástroj alespoň rychle chytne patinu.

Kytara nás sice svým designem přenáší do Ameriky před osmdesáti lety, ovšem nezrodila se v kolébce blues, nýbrž v kolébce kung-fu a to sebou samozřejmě nese jistá specifika. Kromě toho pozitivního, čímž je nízká cena, je tu k nalezení i nejedna chybička. Naštěstí se jedná povětšinou o chybičky estetické, tudíž nemající vliv na výsledný zvuk nástroje. Chyby v lakování nejsou nijak výrazné a drobné nedodělávky v usazení mechanik apod. si šikovný kytarista doladí k dokonalosti během pár minut. Nemělo by to samozřejmě být, ale cenově kytara pořád ještě spadá do nízké kategorie, a tudíž se s tím musí tak trochu počítat. Mechaniky jinak chodí hladce, drží ladění a kupříkladu pražce jsou zasazeny velmi přesně a čistě, což naopak kvituji s povděkem. Pojďme se podívat jak je na tom RPH-05 po zvukové stránce, neboť to je přeci jen důležitější.

Jak to hraje?

Kytara velmi dobře padne do ruky a díky její velikosti se na ni hraje pohodlně třeba i našim drahým polovičkám. Těm bude jistě svědčit i příjemně nízký dohmat. Kytara má lehce zastřené basy, což mám osobně raději, než když basy znějí až příliš kovově a jedovatě. Výšky zde sice nezní nějak pronikavě a zvonivě jako je tomu např. u kytar typu dreadnought, ale při bluesovém pojetí hry mi přijdou v ideálním souzvuku s basy. Zvuk je po celé hratelné délce krku poměrně vyrovnaný a obvyklý problém s intonací od 12. polohy výše zde díky spojení krku s tělem v tomto místě odpadá. Také z tohoto důvodu jsou orientační značky na hmatníku právě jen do oné 12. polohy. Při hře trsátkem získá zvuk na ostrosti, ale jeho charakteristika se jinak příliš nezmění. Vzhledem k masivní vrchní desce si troufám tvrdit, že kytara bude do budoucna své zvukové vlastnosti ještě vylepšovat a bude lépe reagovat na změnu stylu hry a více vyniknou některé jemnější nuance. Nástroj zní použitelně i při hře s bottleneckem i když zde by to určitě chtělo silnější struny a vyšší action.

Závěr

Samozřejmě netvrdím, že použitelnost této kytary stojí a padá s blues a jistě nalezne uplatnění i třeba jako cestovní kytara či kytara pro "takové to domácí" muzicírování. Pro mě je tahle kytara především připomínkou starých časů a nejednomu nemajetnějšímu, ale o to třeba ortodoxnějšímu bluesmanovi může přinést spoustu radosti.