Rock neumírá: cesta Alice Coopera pokračuje dál
Člověk by si už myslel, že minulým albem Detroit Stories, na němž se vzpomínalo na raná léta kariéry Alice Coopera, se kruh uzavírá a král shock rocku jaksi naznačuje svůj pomalý odchod z hudební scény. Ten se ale ještě určitě nekoná. Neúnavný rocker je zpět v plné síle a s další slušnou hard rockovou nahrávkou.
Na předchozí desce nechal Alice Cooper svou současnou koncertní kapelu odpočinout. Zapojil se pouze Tommy Henriksen a dále pak došlo na spolupráci s jinými muzikanty, včetně členů své původní kapely ze 70. let nebo na dalšího pamětníka detroitské rockové scény Wayna Kramera (MC 5). Alicův věrný doprovod v podobě basáka Chucka Garrica, bubeníka Glena Sobela, kytaristů Tommyho Henriksena, Ryana Roxieho a navrátivší se Nity Strauss je však na novince Road opět v akci a výsledek rozhodně stojí za to.
Album se zabývá tématem cestování a celkově životem na turné. I'm Alice, Welcome To The Show a All Over The World jsou old school rockovky v příznačném Alicově podání. Mohly by se klidně z fleku zařadit mezi jeho jiné, o půlstoletí starší, klasiky z alb jako Love It To Death, samozřejmě s patřičně moderním, hutným zvukem. Pořádný úder přijde s Dead Don't Dance, v níž už tak silnou kytarovou stěnu ještě více zpevňuje „rockový Rambo“ Kane Roberts, jenž s Cooperem hrával ke konci 80. let.
Dalším hostem je pak Tom Morello, jehož osobitou hru na kytaru ve White Line Frankenstein nelze přeslechnout. Následují vtipné kousky Big Boots a Rules Of The Road, v níž nám pan Furnier představí pravidla, která je nutné dodržet, pokud se chcete stát skutečnou rockovou hvězdou. The Big Goodbye je zase pro změnu tvrdá, dopředu se hrnoucí heavy záležitost s podladěnými kytarami. Se skladbami Baby Please Don't Go a 100 More Miles se jízda trochu zklidní a připraví se půda pro cover verzi Magic Bus z dílny The Who. Ta neohromí, ale ani neurazí. Hlavním hrdinou v ní je určitě Glen Sobel, jenž si střihne bubenické sólo à la Keith Moon.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Na palubě zůstává producent Bob Ezrin, který je nedílnou součástí tvorby (zejména pak té sedmdesátkové) Alice Coopera. Kapela je sehraná, užívá si a baví se. Pokud chcete v dnešní době slyšet hard rock v jeho ryzí podobě, je Alice Cooper vždy sázkou na jistotu. Ne, na odchod do důchodu to ještě určitě nevypadá, ostatně v textu All Over The World je vše řečeno: „Víš, že rock nikdy nezemře, dokud nezmizíme. Nikdy to nebude naše poslední show, nikdy to nebude náš poslední výstřel. Dáme do toho vše, co umíme, dáme do toho vše, co máme.“ Amen.
Alice Cooper – Road
earMusic, 00:47:48
hard rock
75 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
