Rockerův mokrej sen: Precision a Acoustic 371

Slyšeli jste už označení dynamické duo? Dva lidé, spolupracující za jedním cílem. Doplňují jeden druhého a dohromady tvoří něco skvělého. O jednom takovém dynamickém duu je i tato recenze, i když o lidech zrovna není. Týká se dvou kusů basáckého vybavení, které přesně takové dynamické duo tvoří.

Nejdříve basa

Polovinu našeho dua tvoří Fender Precision Bass z roku 1978. Nebo vlastně 1977. Tedy údajně tělo z roku jednoho a krk z druhého. Ať už je důvod, proč k tomu došlo, jakýkoliv, dnes můžeme maximálně spekulovat (a věřte, pokud by vám to neřekli, nepoznáte nic). Faktem zůstává, že se jedná o černou jasanovou baskytaru s černým pickguardem a černým krytem snímače, doplněnou javorovým krkem a hmatníkem. Překvapivě, vzhledem k stáří nástroje, není krk nijak zažloutlý či ohraný, basa vypadá jako nová. Luxusní vzhled dokonávají chromované kryty kobylky a snímače, trošku brzdící představy o Rogeru Watersovi, který přesně s takovým černým precisionem - ovšem bez ozdob - dodnes brázdí pódia.

Tato baskytara je samozřejmě naprostou klasikou. Zvuk z tradičního split-coil snímače upravíte pomocí hlasitosti a tónové clony. Nic víc, nic míň. Krk je poctivý kusanec, který nezvyklým rukám jazzbassistů a dalších hráčů připraví nejednu horkou chvilku. Ovšem dřív, než by došlo na rouhačskou otázku „proč se s tím obtěžovat“, a než by si člověk musel připomínat jména všech těch legend, které na precisiony přísahaly, ruka si najde cestu. Nebo si prostě zvykne.

V opačném koutě stojí...

Zvuk basy si protentokrát necháme na později a radši si představíme tu druhou polovičku dnešního dua: aparát totiž tentokrát skutečně stojí za zmínku. Jedná se o legendární značku Acoustic, která se svými aparáty 360 udělala koncem šedesátých let příslovečnou díru do světa basových zesilovačů. „Náš“ model 371 ze 70. let je nástupce této legendy.

Stejně jako u basy, i tady se jedná o značně jednoduchou záležitost, i když okořeněnou několika zvláštnostmi. Zesilovač údajně produkuje 375 wattů, ale nikdo vám nedoporučí výkon testovat. V kombinaci s reverzně uloženým osmnáctipalcovým reproduktorem jde o skutečně hlasité monstrum. Ovládání zesilovače je celkem přímočaré – hlasitost, basy, středy, výšky a grafický ekvalizér. Navíc má hlava přepínač uzemnění a jeden „záhadný“ přepínač Bright. Záhadný hlavně tím, k čemu je dobrý na takovém bručounovi, jako je sestava 371. Ale o tom až za okamžik.

Po zaznění tónu zanechte všeho

Tady není moc co řešit. Legendární baskytara a legendární aparát. Zapojte je a máte legendární zvuk. Jenže co to znamená? Přecijen, ne každý měl to štěstí si na takový krásný Precision zahrát skrze vzácný a ceněný aparát Acoustic…

S odpovědí je to trochu komplikovanější, než s oběma kusy této skládačky. Je to zvuk, který jinde neuslyšíte, ale je to zvuk, který nejde přeslechnout. Acoustic promítá masivní zvuk Fenderu Precision s takovou silou, že se prostě neubráníte smíchu. Takový je to buldozer. Jistě, dnes všichni mluví o humbuckerech nebo aktivních elektronikách a „lednicích“ 8x10 palců, ale tohle je prostě úplně jinak. Je to zvuk, který vlastně skoro znáte, basa Led Zeppelin, která se skrz kytary a jekot vždycky dostala ven, akorát precision je špinavější a sprostší. Je to masa, která má ve zvyku přesazovat posluchače a stěhovat nábytek. Je to úžasný zážitek a sen (skoro) každého rockového basáka, protože – přiznejme si to – Precision a Acoustic jsou spolu nejvíce doma právě v pořádném rocku.

Je to obrovské hřiště, na kterém si můžete dělat, co chcete. Aspoň dokud to, co chcete, nejsou vyšší frekvence. Do těch se totiž Acousticu vůbec nechce. Ani při točení potenciometru, ani při šoupání šavlemi, ani při přepnutí slavného Bright přepínače. Pořádný basák si zkrátka musel vystačit s hutnými basy a velice variabilními středy, které jde ze zvuku celkem vyřezat, nebo je naopak zvýraznit, dokud každý tón na Precision nezačne pořádně řezat. Pokud máte rádi hlubší středy – a ty jsou na Precisionech snad to nejlepší – pak je toto dynamické duo právě pro vás.