Rozdělují písně Jana Nedvěda národ? Kult i kýč v dokumentu Jana Látala
Legendární písničkář Jan Nedvěd pro někoho představuje přežitý kýč, pro jiné hudební kult reprezentující dnes již mizející hodnoty. Dokumentární snímek Tahle doba není pro nás sleduje každodenní život muzikanta v pokročilém věku, který se vydává na zřejmě poslední turné, vzpomíná na své mládí, strávené v lůně přírody, a sklízí kritiku za účinkování na politických demonstracích. Na Ji.hlavě to byl jeden z trháků, premiéru na ČT2 má snímek 9. listopadu od 21.50 hodin a vřele ho doporučujeme – muzikantům zvláště!
Stánky, Valčíček nebo Na kameni kámen. Ty a mnohé další písně lidé známe od táboráků, z rádií i zpěvníků. Jejich autor působil mimo jiné se svým bratrem Františkem v kapele Brontosauři, vystupoval také se skupinou Spirituál kvintet a věnoval se i sólové dráze. Tohle všechno známe, i po letech neskutečný je bratrský zářez s vyprodaným Strahovem. Dokument nám ale o Nedvědovi řekne mnohem víc, dost možná i o nás samotných.
Rozhovory s Nedvědem o vášni k hudební tvorbě, mezilidských vztazích i podzimu života doplňují vyjádření blízkých osob, věrných fanoušků, dnešních mladých trampů i humorné polemiky současných hudebníků nekompromisně parodujících Nedvědovy písně – Xaviera Baumaxy, Muchy nebo Viléma Spilky.
„Vždycky mě zajímali nejednoznačné osobnosti a písničky Jana Nedvěda dělí lidi na dvě skupiny: na ty, kteří je mají rádi a na ty, co se jim smějí. Já se jeho písničkám dlouho taky smál, až jsem ho začal mít rád. Měli jsme velké štěstí, že nám jako jednomu z mála štábů dovolil s ním natáčet, protože on už s médii nekomunikuje,“ uvádí k dokumentu režisér Jan Látal a dodává: „Nezajímala mě ani tak bulvární rovina jeho osobnosti jako spíše hudba a to, jak se jeho písničky rodí, což se nám povedlo zachytit. Název pochází z jedné jeho písně, kde zpívá, že jeho generace už nynějšímu světu nerozumí a pomalu odchází. Myslím, že to tak skutečně je.“
Jan Látal sledoval hudebníka na jeho možná posledním turné. S písničkářem, který se cíleně straní médií, se mu během několika let podařilo navázat intenzivní vztah a Nedvěd ho pustil do své skladatelské kuchyně – dřevěné boudy vedle své chatky u Berounky. Uvidíte tak, jak Nedvěd píše texty, komponuje a přemýšlí o hudbě, dostane se ale také i na jeho názory na aktuální politické dění, stárnutí a vztahy obecně. K dobru režisér na festivalu v Jihlavě dával i neuvěřitelnou historku o velkém mixážním pultu, kvůli kterému musel Jan Nedvěd demontovat střechu na již postavené vile, jinak by ho do domu nedostal. A trpkém konci tohoto pultu, když písničkář o tento dům přišel – nový majitel, který nevěděl co s ním, jej doslova rozřezal na kousky.
„Jan Nedvěd představuje fenomén jedné generace, která pomalu odchází. Režisérovi Janu Látalovi se podařilo vybalancovat poměr mezi patetičností, adorací i zlehčováním tvorby a zachytit cosi křehkého, a sice jak tvorba tohoto písničkáře vzniká,“ uvádí k dokumentu kreativní producentka Martina Šantavá.
Písničkář se ve filmu vydává proti proudu času na chatu do Luk pod Medníkem, kde prožil jako tramp své dětství a kde napsal své první písničky. Chata, kterou před lety daroval svému synovi, je v dezolátním stavu. Ve filmu zobrazuje metaforu rozkladu hodnotového systému, který Nedvědova generace vyznávala a který dnes mizí společně s ní. Proto snímek nese název Tahle doba není pro nás (upoutávka zde). V úterý 9. 11. od 21.50 seďte u bedny, užijete si to!
Kdybyste to do úterý nemohli vydržet, film se dá zhlédnout už teď – do neděle 14. 11. i s řadou dalších skvělých dokumentů na stránkách festivalu Ji.hlava online.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
