Rozhněvaní Dymytry dál pilují svůj „psy-core“
„Pět rozhněvaných mužů“ (album Five Angry Men) alias Dymytry umí upoutat pozornost. Tu si zajistili relativně nedávnou personální změnou na postu vokalisty, kdy místo oblíbeného Prothea alias Jana Macků nastoupila do řad maskovaných hmyzáků nemálo známá persona – Václav Noid Bárta. Do hudebního éteru ale kvintet vypustil anglicky nazpívanou desku s úplně jiným frontmanem, Němcem Alenem A.L. Ljubićem. Výsledek stojí za poslech.
Že mají Dymytry marketing promyšlený do všech detailů, není pochyb. Zatímco česky zpívané skladby původně vycházely z hodnot a tradic tuzemského lidového hard rocku, anglická alternativní verze skupiny posouvá divokou image vlastního vymyšleného stylu psy-core ještě dál.
Album Five Angry Men je pestrým žánrovým mixem všeho, co v metalovém mainstremu funguje na první dobrou. Hudebně si Dymytry pohrávají s power metalem, gothic rockem, industriálem, ba i rapem, tím vším zabaleným do epického rázu stadionových refrénů, řinčivých metalových riffů a precizních kytarových sól.
Svoji nasranost posilují texty o zhoubném vlivu sociálních médií, čímž se zabývá hned otvírák Enemy List, posílený o robustní kytarové riffy a neklidné symfonické aranže. K speedmetalové jízdě láká hned následující píseň Everything Is Black s promyšlenými akordovými posloupnostmi a hymnickým refrénem, naopak ve Wake Me Up (Before We Die) si kapela pohrává s rapem; je to řemeslně povedená vypalovačka, která naživo určitě rozvíří publikum do absolutna.
Protiválečná skladba 1939 má baladický nádech; Ljubić rituálně promlouvá do duše, aby posléze skladba explodovala do metalcoru s klasickým heavymetalovým sólem. O krátkosti slávy i života vypovídá balada/coververze Legends Never Die od poprockových Against the Current, dramatický heavymetalový epos o posedlosti láskou vypravuje skladba The Revenant, hrozbu atomového útoku s Oppenheimerovým poselstvím posiluje děsuplná gotická atmosféra v písni In Death We Trust s kytarovými tritóny z dílny Tonyho Iommiho. Titulní píseň Five Angry Men uzavírá album v duchu rapujících devadesátek, zřejmě aby Dymytry ukázali, že neznají žádných hudebních hranic.
Co na desce oceníte jako muzikanti?
Dymytry jdou ve šlépějích Five Finger Death Punch. Umí dotáhnout do preciznosti různé žánry a namíchat z nich chutný koktejl, který ocení hlavně evropští fanoušci. Deska Five Angry Men je dílem talentovaných muzikantů, kteří ví, co chtějí. Excelentní zvuk, promyšlené postupy, hřímající kytarové pasáže, pulzující bicí Miloše Meiera spolu se společenským komentářem umí navíc vyvolat znepokojivý pocit z budoucnosti, který je v písních více než patrný. Dymytry mají slušně našlápnuto, byť žádné neznámé novátorské postupy nesdílejí.
Dymytry – Five Angry Men
AFM Records, 00:40:45
power metal
70 %
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
