Rukověť elektroakustického kytaristy, 5. díl: preampy

Velmi důležitým prvkem ozvučení akustické kytary je preamp neboli předzesilovač. Lehce jsme se o ně otřeli už v minulých částech seriálu, ale teď si je rozebereme podrobněji včetně dalších souvislostí.

Co je to preamp a proč ho vlastně potřebujeme? Předzesilovač je jednoduše elektronický obvod zesilující relativně slabý výstup snímačů. Díky tomu předchází šumu, ztrátám v kabelech a dotahuje hlasitost signálu na požadovanou úroveň, se kterou se dá lépe pracovat dál. V prvním díle jsem uváděl, že naprosté minimum na ozvučení je snímač, což je samozřejmě pravda, ale když to zvukaři ulehčíte přidaným preampem (nebo preampy), tak vás bude mít mnohem raději. Dnes už totiž obvykle jednoduchý preamp bývá součástí sady se snímačem, takže první kousek už bychom měli. Na pasivní snímače dnes narazíte už spíš výjimečně, nepotřebují sice vlastní napájení, ale tím výčet jejich předností končí. Proto se nejprve soustředíme na preampy aktivní, napájené obvykle 9V baterií.

Onboard preampy

První a nejpočetnější skupina, která se jako součást kytary montuje třemi základními způsoby.

Nejmenší zásah do kytary jsou tzv. end pin preampy, které jsou součástí výstupního jacku. Věčné debaty jsou o umístění potřebné baterie (některé end pin preampy bývají napájené knoflíkovými bateriemi). Používají se různá bateriová pouzdra nalepovaná dovnitř kytary nebo jako součást výstupního jacku, což bych osobně doporučil kvůli jednoduché výměně baterie i nekompromisnímu zabudování. S lepením pomocí různých suchých zipů už jsem si užil pár komplikací s odpadáváním, nehledě na nutnost při výměně manipulovat poslepu uvnitř kytary se shozenými strunami. Naštěstí spotřeby preampů jsou velmi malé, takže když nezapomenete šňůru zapojenou v kytaře, baterie vydrží klidně mnoho měsíců.

Doplněny občas bývají jednoduchými otočnými potenciometry volume případně tone lepenými zespodu ozvučnice, tak aby byly dosažitelné ozvučným otvorem a aby nebylo nutné vrtat další díry do kytary. Tyhle ovladače jsou lehoučké a nebezpečí odlepování je na rozdíl od hmotnější baterie s větší setrvačností při pohybech minimální. Na pódiu je vhodné mít k dispozici aspoň hlasitost nebo mute (zatlumení), případně to mít vyřešené externím pedálem.

Tip: Když nechcete kompletně shazovat struny, povolte je a nasaďte kapodastr. Následně pouze vytahejte kolíčky a struny z kobylky. Získáte tak volný přístup k ozvučnému otvoru, ale struny se vám nezamotají a celková manipulace je mnohem rychlejší.

Další jsou preampy montované přímo do lubů kytary. Přestože potřebují poměrně velkou „díru v kytaře“, osobně je preferuji, protože nabízejí mnohem víc možností. Bývají vybaveny základním ekvalizérem, ladičkou, poměrem míchání různých snímačů (blend), přefázováním nebo notch filtrem (proti zpětné vazbě). Umožňují tak reagovat na konkrétní a často nenadálé situace na pódiu (moc basů, různá hlasitost, vazba atd). Na trhu je jich nepřeberné množství a každý si může vybrat podle svých osobních požadavků.

Lidé se často bojí nevratných zásahů do kytary. Proto znovu opakuji, že do vzácných drahých kytar bych montáž zvažoval i já, ale do pracovních nástrojů, které mají sloužit na pódiu, neváhám. Navzdory záplavám varovných zpráv všemožných internetových chytrolínů při odborné instalaci nedochází k žádným zvukovým zhoršením (maximálně tak na úrovni psychoakustiky) a k újmě může přijít leda tak hodnota sběratelská. Každopádně i já jsem kdysi podlehl a jednu custom kytaru jsem měl postavenou tak, aby luby byly zatíženy minimálně, napájení bylo stereo šňůrou ze speciálního rackového preampu… a po čase jsem si to nechal předělat na klasičtější způsob – a žádné zvukové zhoršení jsem neregistroval, pouze výhody daleko operativnějšího ovládání.

Poslední, stále více rozšiřující skupinou jsou preampy lepené na spodní stranu ozvučné desky s ovladači na hraně ozvučného otvoru. Jsou opět velice lehké a s velkou lepící plochou, takže instalace je bezpečná. Sahají po nich ti, co nechtějí řezat další díry do kytary. Např. oslavovaný LR Baggs Anthem je nabízený ve všech třech výše jmenovaných variantách a můžete si vybrat, co vám vyhovuje nejlépe.

Samozřejmě jsou i další způsoby jako např. Taylor expression systém, nebo Mi-Si s bezbateriovým bleskovým usb napájením, ale účelem toho seriálu je poskytnout základní orientaci v tématu a ne vás zahrnout encyklopedickou záplavou detailů, protože i tak nás toho čeká ještě dost.

Externí (outboard) preampy

Dělají stejné věci jako preampy interní, ale vzhledem k prostorovému neomezování mohou nabídnout (a také nabízejí) mnohem více možností. Je totiž logické v jejich podobě spojovat mnoho funkcí najednou, takže tu vznikají velké podmnožiny všemožných crossoverů především s efekty. Základní funkce, tedy zesílení signálu, samozřejmě pořád zůstává, u jednodušších krabic navíc vhodně doplněná třeba o ekvalizér, frekvenční booster na sóla nebo omezovač zpětné vazby. U sofistikovanějších výrobků toho může být ještě daleko více.

Protože akustický segment dříve nebyl zdaleka tak naplněný jako dnes, běžně se používaly preampy určené pro baskytary, kterých se nemusíte bát ani dnes. Naštěstí není nutné z toho dělat raketovou vědu, protože jde vlastně jenom o zesílení bez šumů a zkreslení – a v tom jsou si v principu všechny preampy podobné.

Protože povědomí o nich není tak veřejnosti profláklé a jejich hledání a filtrování bez klíčových slov nebývá vždy jasné, tak tady namátkou nabízím pár dalších tipů na léty praxe osvědčené výrobky:
L.R. Baggs Para Acoustic DI Preamp, L.R. Baggs Venue DI Acoustic Preamp, Fishman Platinum Stage EQ/DI, Fishman Aura Spectrum DI, Radial Tonebone PZ-Pre, Boss AD-8, Boss AD-2, Headway EDB-2 Acoustic Preamp, Headway EDM-1 Acoustic Preamp, Zoom A3, BBE Acoustimax… V poslední době se do tohoto dříve bohem opuštěného segmentu po hlavě vrhli i slavní výrobci zesilovačů pro elektrické kytary, takže dnes si mýtickou „buginu“ nebo hipsterskou „oranžádu“ může pořídit už i „kotlíkář".

Správný dotaz zní, proč bych měl vlastně používat externí krabičku, když už preamp mám v kytaře. Kromě rozšířených možností zvukových i ovládacích se další crossover skrývá v kódové zkratce DI neboli direct input, přičemž preampy bývají téměř vždy zkřížené s takzvaným DI boxem. To už se však dostáváme do dalších oblastí spojených s dalšími pojmy zkratkami jako je impedance, balanced output, XLR, typy kytarových kabelů a mnoho dalších. Postupně tak možná nazrál čas si příští díl udělat trochu vysvětlující a shrnující, ve stylu takové akupedie.