Přejít k hlavnímu obsahu
Dr.Hyenik -

Rukověť elektroakustického kytaristy, 9. díl: zesílení

Postupně jsme se prokousali až k poslednímu článku potravinového řetězce – zesilovači. Jak tedy nejlépe zesílit zvuk akustické kytary? Znovu si tak trochu budu hrát na Šalamouna, protože záleží… na vaší konkrétní situaci, potřebě a požadavku. Neexistuje totiž žádné dokonalé řešení pro všechny příležitosti, ale naštěstí možností je dostatek a vypíchnu tři hlavní metody.

Akustické kombo

Je samozřejmě první co každého akustika napadne. Máme pohromadě všechny důležité komponenty v jedné úhledné krabici, navíc obvykle relativně malé, lehké a stylově vypadající. Vstupy na kytaru i mikrofon, ekvalizér, vlastní zesilovač, reproduktor, DI výstup, takže paráda. Navíc dnešní nabídka napříč cenovým i kvalitativním spektrem je fantastická a každý si může vybrat, co se mu líbí. Dlouholetým etalonem tohoto segmentu je značka AER používaná profesionály i amatéry, ale nešlápnete vedle ani s Acus, Fender, Fishman, Hughes & Kettner nebo s novými, velmi nadstandardně vybavenými Boss Acoustic Singer. Akustické komba také často nabízí výrobci basového vybavení, protože princip žádaného zesílení je stejný a liší se většinou pouze posazením EQ frekvencí a větším výkonem. Ten znovu závisí na situaci. Výkon 30 wattů může v pohodě stačit do tichého seskupení, ale s bubeníkem může být i 100 wattů málo. Akustické zesilovače jsou totiž v naprosté většině tranzistorové, takže nejsou tak hlasité jako lampová komba pro elektrické kytary. Ha, takže co když použiju lampové kombo? No to jistě lze, ale osobně bych to přenechal pouze těm, co dobře ví co chtějí, protože jejich výhody imho nevyváží několikanásobně vyšší ceny, váhy a celkově náročnější zacházení. Ale jak už to v reálném životě chodí, kovářova hyena chodí bosa (přesněji chodila), protože na začátku své akukariéry na prknech co znamenají prd, jsem dlouho hrál na východoněmecké lampové kombo, které vždy zabralo celý přední kufr mojí Škody 120. Omlouvá mě jedině to, že v šerém dávnověku tak velký (nebo spíš žádný) výběr prakticky nebyl. Navíc „elektrické“ reproduktory hrají převážně středy, kdežto akustická kytara vyžaduje repráky širokopásmové, takže by to musel být velký zvukový kompromis.

Osobně bych se taky vyhnul levným malým kombíčkům, které jsou spíš takovým startovačem pro začátečníky a neplní požadované nároky (v přenosu aspoň nějakých basů). Dříve jsem byl ještě razantnější a říkával jsem, že malé věci nehrají. Ale překotný rozvoj a neustálé inovace mě donutily tuto rétoriku změnit na "malé (a levné) věci nehrají", protože firmy jako např. MARKBASS předvádějí až zázraky jak maličké věci dokážou skvěle hrát (no ale už to není za hubičku). Ostatně dnes moje nejpoužívanější kombo je přesně ze stejné kategorie – maličké, lehoučké a trochu dražší. Příliš nedoporučuju kombo na doma, pro akustiku mi to přijde až kontraproduktivní a bezohledné k sousedům. Když se přece jenom potřebuju slyšet elektrifikovaně (efekty nebo looper), tak s výhodou používám výkonnější bluetooth reproduktor (akorát je třeba si je vyzkoušet a vybrat, často totiž mívají pro živé hraní nepřijatelnou latenci – zpoždění signálu). Zvuk na kombu je vhodné nastavit na vstupu (input) co nejhlasitěji (ale bez zkreslení signálu) a regulovat celkovou hlasitostí (output). Ekvalizaci i efektům už jsme se věnovali v předchozích dílech, takže akustické kombo bych doporučil těm, co nechtějí nic moc řešit, nemají moc svého vybavení (efekty), případně jako kontrolní odposlech na pódiu (že vám všechno funguje a případnou chybu musí zvukař hledat jinde).

Aktivní reproboxy

Jestliže jste ale akukytarista s více efekty, které chcete mít dobře ovladatelné i nastavitelné a základním zvukem prakticky nachystaným už před závěrečným zesílením, tak pro vás je takové specializované kombo vlastně zbytečné. Stačí zesílit, tak abyste se dobře slyšeli, k tomu poslouží tzv. aktivní bedny/monitory. Tato součást spíše zvukové než nástrojové techniky však má pro naše účely jeden z nejlepších poměrů cena/výkon/kvalita/hmotnost/velikost. Mají dostatečnou výkonovou rezervu, hrají dobře i basy, které u menších komb můžou chybět, nejčastěji jsou tvarované šikmo tak, aby fungovaly i jako pódiový odposlech neboli monitor. To vše je výhodné zvlášť pro hlučnější aplikace, větší pódia, nebo naopak pro menší sálky jako náhrada ozvučovacího PA systému. Ostatně díky překotnému rozvoji a současné vysoké kvalitě speaker simulátorů (především díky technologii Impulse Response), začali tyhle reproboxy houfně používat i kytaristé električtí. Znovu bych se doporučil vyhnout nejlevnějšímu levelu a díval bych se spíše na úroveň italských RCF, dnes patrně nejrespektovanější značce mezi profesionály.

Není nutné to však přehánět s velikostí ani s výkony ve stovkách watů, osmi až desetipalcové reproduktory postačí a kvůli neustále hrozící zpětné vazbě je stejně nebudete tlačit do extrémních špiček. Já používám aktivní monitor tam, kde už výše zmiňované minikombo nestačí (klasicky například s bicíma). Je také příjemné mít na pódiu pořád svůj zvuk, na který jste zvyklý a který si můžete regulovat sami bez závislosti na ostatních. Známe se, každý sebe potřebuje slyšet víc než ostatní. Trh s „aktivkama“ je samozřejmě opět široký a každý si může vybrat podle svých konkrétních preferencí i peněženky. A když už jsme se zvolna posunuli do hájemství ozvučovací techniky, tak zmíním ještě jednu zajímavou možnost.

Kompaktní přenosný line array systém

Pod tímto dlouhým názvem se skrývá moderní hybrid mezi odposlechovým a PA systémem, kterým na trhu prorazila firma BOSE. Nahrazuje nejen osobní odposlechy, ale zvládne nazvučit i menší až střední sály, a proto je oblíbený u muzikantů, kteří jsou zvyklí se spoléhat na sebe a nechtějí být závislí na zvukaři nebo místním PA ať už technicky nebo nákladově. Jsou skladné, lehké, transportovatelné, jednoduše zapojitelné, šetří kabeláž, prostor zvukově vyplňují přirozeněji než klasické reproduktory a kvůli těmto neoddiskutovatelným výhodám, začala podobné sloupky s širokým horizontálním pokrytím ve spojení se subwooferovou základnou, samozřejmě vyrábět spousta dalších firem takže znovu si může vybrat každý zájemce podle svých personalizovaných chutí i požadavků. Volba je na vás, protože nelze jedním způsobem vybalancovat tak protichůdné požadavky na prostor, hudební styl, hlasitost, výkon, skladnost, jednoduchost, hmotnost nebo rozšiřující funkce, jak si žádá dnešní rozmanité muzicírování. Ale je skvělé, že momentálně žijeme v hotovém ráji hudebního vybavení a lze uspokojit všechny potřeby ve všech kategoriích kvalitativních i cenových.

Tagy Rukověť elektroakustického kytaristy

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Dr.Hyenik Orfanik
Multikytarista na experimentální cestě k netradičním zvukovým a stylovým souvislostem za pomoci všemožných nástrojů, technik i obskurních pomůcek... Dle magazínu Whiplash také hudební úchyl, tajuplný intelektuál s vizáží přerostlého Harryho Pottera, akustický Thordendal ze Vse…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY