Sami jsme si zprodukovali song. Výhody a nevýhody „indie“ přístupu a tipy, které by mohly pomoci i vám

Sami asi nemůžeme posoudit, jestli se nám se STAYJ za osm měsíců povedlo dosáhnout profesionálního zvuku. Tahle zkušenost nás ale jednoznačně posunula dopředu. Možná jste s kapelou tam, kde jsme byli my před rokem, a hodláte překonat úskalí spojená s nahráváním a hudební produkcí. Doufáme, že by vám tipy v tomhle článku mohly přijít vhod, a to i přesto že my sami se toho ještě musíme hodně naučit.

Magic word: Template

Produkce vlastních skladeb má řadu nevýhod. Člověku chybí odstup a hrozí, že vydá nedotažené demo. Asi největším demotivačním faktorem je čas. Trénovaným producentům často stačí pár dní k tomu, aby dosáhli kvality, se kterou jsou spokojení oni i jejich klienti. Na rozdíl od nich jsme my potřebovali týdny a měsíce, než jsme v tutoriálech na youtube našli všechno, co jsme potřebovali. Kompresory, reverby, automatizace filtrů, distortion efekty, digitální kytarové aparáty, synth oscilátory, limitery – to je jen několik z mnoha pluginů, kterým jsme museli porozumět.

Existuje přeci jen nějaký trik, jak se v téhle změti stupnic, koleček a zvukových vln postupně vyznat bez investice do drahých kurzů mixu a masteringu? Asi nejdůležitější pro nás bylo pracovat v „templatu“, předpřipraveném projektu v hudebním programu. Na internetu jich je spousta. Nám se osvědčil template od Why Logic Pro Rules, který u každé stopy klasické rockové kapely nabízí poznámky a vysvětlení k efektům a jejich použití. Namísto toho, aby člověk náhodně hledal pluginy, které potřebuje k jednotlivým stopám, každá stopa templatu už na sobě nějaké předpřipravené efekty má. V našem mixu sice nakonec skoro všechno skončilo trochu jinak, než jak původně navrhoval autor připraveného projektu, ale bez počátečního templatu by všechno bylo složitější.

Ze „sešny“ nové písně A House Near the Riverbed jsme udělali náš současný template, z něhož teď budeme vycházet. Celý proces by tak do budoucna měl být ještě jednodušší a rychlejší.

Klíč k úspěchu: Dobrý edit

Jak říká youtuber Nathan Larsen, klíčem k dobrému zvuku je aranž a edit. Právě fáze editu, tedy vybírání „tejků“ a dorovnávání mírných nepřesností, je něco, nad čím si kapela může dovolit strávit víc času než drahý producent. Téhle výhody se vyplatí využít naplno. Na rozdíl od mix inženýra, k němuž člověk přijde s demem a s naučenou strukturou, navíc vlastní edit a nahrávání nabízí neomezené množství úprav a prostor pro kreativní svobodu. Kapelám s ambicí vydávat velké množství songů v krátkém časovém rozmezí nemusí tenhle přístup vyhovovat. Pro nás to ale byla ideální varianta.

Nahrávání ve zkušebně versus vyhlášené studio

Rozdíl v nahrávání v naší zkušebně a ve Svárově, jednom z nejlepších studií v Česku, ve kterém jsme nabrali potřebné stopy pro jednu z minulých písní, byl evidentní. Namísto desítek virblů, činelů a kopáků a širokého výběru mikrofonů za desítky tisíc korun, jsme měli jenom jedny vlastní bicí, osmikanálovou Scarlett zvukovku a pár relativně levných nástrojových mikrofonů. I tak nás překvapilo, jak moc se nám náběr bicích přes levnější techniku líbil. Díky „zdablování“ kopáku, což je možné asi v každém ze známých hudebních programů, jsme vyplnili i ty frekvence, jež naše mikrofony nezvládly zachytit.

Vlastní nahrávání má výhodu i u náběru zpěvu. Práce s barvou hlasu je subjektivní. Abychom zjistili, jaký zvuk náběru se nám líbí nejvíc, vyplatilo se nám vyzkoušet několik populárních mikrofonů ve střední cenové hladině. Pro zpěv totiž nutně neplatí, že cena mikrofonu odpovídá lepšímu či horšímu zvuku hlasu – ke každému hlasu sedí jiný mikrofon. Nám se vyplatil mikrofon AKG C214, který bychom dnes upřednostnili i před mnohem dražšími alternativami.

Mastering: Nechali jsme si poradit

Mastering, jak asi velká část čtenářů ví, je závěrečná fáze produkce písně, při které se často pracuje již jen s jedním zvukovým souborem, mixem. Na rozdíl od mixu se nám vyplatilo nespolehnout se v Masteru úplně sami na sebe. O varianty Masteru jsme poprosili dva producenty, jeden master byl náš vlastní. I když jsme nakonec v „blind testu“ vybrali náš master, v závěru ho s námi dotáhl Filip Gemroth. Poradil nám, ať ještě přeci jen sáhneme do původního mixu a potom použil přesně takové nastavení masteringových efektů, jaké jsme si přáli.

I přesto, že výsledný master má blízko k naší vlastní vizi, vyplatilo se nám slyšet několik variant finální podoby tracku od lidí, kterým jsme důvěřovali. Mastering ovlivní vnímanou hlasitost, dynamiku písně, šířku a hloubku „sound stage“ i „punch“ basy a bicích. Mimo kapelu rádi hrajeme jazz, a možná i proto jsou nám bližší dynamičtější mastery, které umožňují větší vývoj skladby. To jsme si ale mohli uvědomit až poté, co jsme několik variant poslechli jednu po druhé. Blind test bychom nezvládli bez stránky loudnesspenalty.com, na níž si autor hudebního výtvoru může poslechnout, jak jeho master bude znít na různých streamingových platformách. Stránka vyrovná hlasitosti a nemůže se tak stát, že člověk podvědomě upřednostňuje teoreticky hlasitější master, který pak streamingové platformy zeslabí.

Pozor na uši

Když člověk míchá s uzavřenými sluchátky, má tendenci zvyšovat hlasitost, často i několikrát za sebou ve velmi krátkém čase. Průběžné zvyšování se stává reflexivním a podvědomým. Vyplatí se proto nastavit si budíky nebo tzv. „pomodoro“ timery, jež zazvoní po každých 25 minutách a umožní dopřát uším nutný odpočinek. Riziko sluchové únavy je v domácí „sluchátkové“ produkci často mnohem vyšší než ve studiu, pokud tedy zrovna nemáte výborně odhlučněnou místnost a kvalitní reproduktory.

Šli bychom do toho znovu

I když to trvá, vydat song, který si sami smícháte, je neskutečně naplňující. Výsledný zvuk reflektuje původní hudební vizi, což nijak nesnižuje přínos zpětné vazby od lidí, kterým důvěřujete. Kromě rodiny, kamarádů muzikantů a přítelkyní byl pro nás takovým člověkem skvělý Jirka Vidasov, producent z Prague Records, kterého pokaždé napadlo, jak prvky mixu, kterými jsme si nebyli jisti, vylepšit. Produkce songu byla pro naši kapelu tak trochu mezikrokem k vlastnímu inear systému, pomocí něhož teď nejen vystupujeme, ale taky nahráváme až 16 kanálů najednou. Naučili jsme se lépe vnímat rovnováhu různých frekvencí v písních, jejich dynamiku, přesnost a celkový vývoj skladeb.

Self-produced přístup se soustředí na hudbu samotnou. Motivuje kreativní způsob tvorby, při němž kapelu baví každý jednotlivý hudební nápad, aniž by nutně přemýšlela nad tím, jestli zapadá do nějakého existujícího žánru a jak bude působit navenek. Možnosti jsou neomezené. Spolupráce s producenty a zvukaři je určitě velmi přínosná a může přispět k celkově vyšší spokojenosti s písní, kterou interpret vydává. Něco do sebe má ale i hudební samostatnost a spokojenost s vlastním výtvorem.

Přejeme hodně štěstí všem muzikantům, kteří se do vlastní produkce chtějí pustit. Snad někomu z vás tenhle příspěvek přišel vhod!

Jak k nahrávání a produkci svých písniček přistupujete vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.