Sázíte při držení paliček na tradice a konvence?

Jsou bubeníci, kteří držení paliček prakticky neřeší a našli si jakýsi svůj způsob držení, který jim plně vyhovuje a v ničem je neomezuje. Ale většinou i oni vycházeli z některého ze známých způsobů držení a pouze si jej přizpůsobili k obrazu svému. Jiní bubeníci zase striktně sázejí na "předepsané" způsoby držení a vše ostatní odsuzují. Pojďme si v krátkosti povědět něco o historii a vývoji jednotlivých technik, o výhodách a nevýhodách typů držení.

Jako bubeníci byste se měli rámcově seznámit alespoň s těmi nejzákladnějšími způsoby držení paliček: Matched Grip (neboli shodné držení) a Conventional Grip (neboli držení konvenční, někdy zvané také jako tradiční). Z toho vyplývá, že Conventional Grip je starší než Matched Grip, který se vyvinul až s rozvojem hry na melodické bicí nástroje.

Při konvenčním držení drží levá ruka paličku odlišně od pravé, čímž odkazuje na svůj prastarý původ, kdy se bubnovalo vestoje na buben zavěšený na řemenu. Bubeníci tímto způsobem vyrovnávali sklon bubnu. A protože i první bubeníci hrající v jazzových orchestrech na bicí soupravy zachovávali sklon virblu, jako by byl zavěšen, zůstalo i tradiční držení paliček, které se v průběhu let ještě mírně dotvářelo a zdokonalovalo.

Jedním z velkých propagátorů a inovátorů tohoto způsobu hry byl například jazzový bubeník Papa Jo Jones a dodnes toto držení uvidíte většinou u jazzových bubeníků, i když jsou samozřejmě i četné vyjímky). Levá ruka u konvenčního držení má paličku mezi palcem a dlaní, přičemž dlaň je vytočena do strany. Palička volně leží na prsteníčku a je ovládána nejen pohybem (rotací) dlaně, ale i přítlakem ukazováčku a prostředníčku, který leží nad ní. To nám umožňuje jemnější hraní a větší kontrolu nad paličkou, která je tak také mnohem méně tlumena.

Princip Matched Grip, neboli shodného držení, spočívá ve shodném držení paliček v levé i pravé ruce. Dále se ještě dělí na French (francouzské držení), American (americké držení) a German (německý způsob držení).

Francouzské držení je specifické hřbety dlaní mířícími do stran a palci směřujícími nahoru. Úder a pohyb paličky zde obstarávají prsty, tlačící paličku směrem do dlaně. Palička tak má velmi snadný pohyb a je dobře ovladatelná. Tento způsob držení je vhodný zejména pro jemné (nuanční) hraní. Nejpoužívanější je ale asi americké držení paliček: hřbety rukou při něm směřují nahoru, palička je sevřena mezi palcem a ukazováčkem a její pohyb je kontrolován zbylými prsty. Oproti francouzskému držení je tu ale větší důraz kladen i na práci zápěstí a potažmo i předloktí. To dává prostor pro větší razanci úderu a tudíž je nasnadě, že tento způsob je jako stvořený pro rockové hraní a vůbec pro silovější hru.

Při německém držení směřují hřbety rukou také vzhůru, palce jsou však vytočeny více do stran a paličky spolu s nimi svírají mírně pokrčené ukazováčky. Zespodu paličku podepírají zbylé prsty. I zde dostává určitý prostor při hře zápěstí, ale úder je zde obvykle méně razantní.

Toto krátké povídání o způsobu držení paliček samozřejmě není vyčerpávající. Jedná se pouze o seznámení s jednotlivými styly a způsoby držení. Existuje řada instruktážních videí od renomovaných hráčů, kde se o jednotlivých technikách můžete dozvědět prakticky vše, včetně detailních ukázek. To je samozřejmě vždy lepší, než se snažit jednotlivé techniky popsat slovy.

Doporučuji vám si tyto základní techniky vyzkoušet a najít si pro svou hru tu pravou. Můžete se přitom samozřejmě vyhnout všem konvencím a vsadit klidně na originální kombinaci těchto stylů. Dobrý základ vám může v budoucnosti na každý pád ušetřit spoustu nejen technických, ale třeba i zdravotních problémů.