Smlouva CITES II aneb jak to bude s palisandrem?

Na seznamu dosavadní směrnice CITES (úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin), která začala platit od 2. ledna minulého roku, je kromě jiného i palisandr používaný k výrobě hmatníků. Zákaz těžby a obchodování s tímto druhem dřeva způsobil řadě výrobců nemalé problémy, ale zdá se, že v oblasti hudebního průmyslu by se situace mohla změnit.

Alespoň částečný návrat do původních kolejí podporuje návrh předložený pracovní skupinou na 70. zasedání CITES, konaném v říjnu v ruském Soči. Hlavním předmětem revizního plánu je udělení výjimky na využívání palisandrového dřeva rodu Dalbergia pro stavbu hudebních nástrojů, jejich součástí a příslušenství jak v obchodní, tak i nekomerční oblasti (nákup a prodej mezi jednotlivci).

Zamýšlená změna a související opatření mají být zainteresovaným úředníkům CITES předloženy do konce roku 2018 a pravděpodobně koncem května 2019 by mělo na 18. konferenci smluvních stran ve Srí Lance proběhnout hlasování. Pokud budou návrhy přijaty, tak nové ustanovení vstoupí v platnost o cca 3 měsíce později.

Ve srovnání se stavebnictvím, nábytkářským průmyslem a dalšími odvětvími je spotřeba palisandru pro stavbu hudebních nástrojů nepatrná, tak doufejme, že zvítězí zdravý rozum, léty prověřený materiál se v tomto segmentu opět stane standardem a nebudou se opakovat situace, kdy různé komise v doprovodu policie firmám zabavovaly a ničily zakoupené skladové zásoby.

Současná smlouva CITES přiměla především tradiční značky s vysokoobjemovou produkcí k použití alternativních materiálů. Jedním z prvních velkých výrobců byl Fender, který v červnu minulého roku oznámil, že u vybraných sérií kytar a baskytar nahradí palisandrové hmatníky exotickým dřevem Pau Ferro, což se ukázalo jako dobrá volba.

Jihoamerický druh, známý také pod zavádějícím názvem bolivijský palisandr, sice není botanicky příbuzný s dřevinami rodu Dalbergia, ale má velmi podobné rezonanční a zvukové vlastnosti, je mechanicky odolný s vysokým stupněm tvrdosti a v neposlední řadě se vyznačuje i výraznou kresbou.

Hmatníky z Pau Ferra osazoval Fender v minulosti např. signované verze Stratocasteru Stevie Ray Vaughan (viz video) nebo Jazz Bassu Jaco Pastorius. V současné době najdeme tento druh dřeva také na mexických, finančně dostupnějších nástrojích z edice Fender Player sestávající z několika verzí Stratocasteru (SSS, HSS, HSH, Plus Top, HSS Plus Top, Floyd Rose), Telecasteru (SS, HH), Jaguaru HS, Jazzmasteru HH a baskytar Precision Bass, Jaguar Bass nebo Jazz Bass (standard, bezpražec, pětistrunný JB V).

S legislativním omezením se vypořádal také Gibson, jenž u některých modelových řad nahradil chráněný madagaskarský eben (Diospyros gracilipes) speciálním typem kompozitu Richlite, vycházejícím ze směsí užívaných na výrobu komponentů pro letadla Boeing, stavbu lodí, sportovního nářadí apod.

Richlite, tvořený z větší části přírodními vlákny a fenolovou pryskyřicí, je extrémně odolný materiál s konzistentní hustotou, nulovou roztažností a černé provedení je po vyleštění téměř nerozeznatelné od ebenu. Kompozit je v

případě Gibsonu používán např. pro hmatníky Les Paulů a SG High Performance 2019, pololubového ES-LP Alexe Lifesona z Rush, Les Paulu Custom Viviana Campbella, některých akustik z kolekce High Performance 2017 atd., což rozhodně nejsou nástroje patřící do levné kategorie.

Podobný materiál využívají i firmy Martin nebo Godin, zatímco společnosti jako Ernie Ball Music Man, Warmoth, Suhr, Reverend, Charvel, Ibanez apod. mají ve své nabídce nástroje s hmatníky z tzv. "pečeného javoru". Tato úprava by měla dřevu dodat vyšší odolnost a podle některých názorů i lehce kulatější výšky typické pro palisandr.