Spojení Phila Shoenfelta s Band of Heysek rozbíjí bluesovou skořápku

Anglický hudebník, skladatel a spisovatel Phil Shoenfelt je na domácí scéně zavedenou figurou. Nejvíce byl vidět s doprovodnou kapelou Southern Cross, známá je i jeho spolupráce s bývalými členy skupiny Once Upon A Time ve skupinách Fatal Shore a Dim Locator nebo Nikki Suddenem. Díky jeho temně zabarvenému hlasu a podobně laděné hudbě mající v sobě zároveň silnou porci melancholie, potemnělou atmosféru gotického rocku, bluesových kořenů i postpunkové energie, se mu dostalo přezdívky „pražský Nick Cave“. Ani trojice Band Of Heysek není sestavou vyjukaných nováčků. Především o zpěvákovi a kytaristovi Janu Švihálkovi se nedávno na našem portálu rozepsal kolega Ondřej Berz jako o nejstylovějším domácím bluesovém kytaristovi. Jeho trio Band Of Heysek sice natočilo na severu Mississippi dvě alba s legendami Hill Country Blues – R. L. Boycem a Kenny Brownem – ve vlastní tvorbě se ovšem nejedná o žádné žánrové puristy. I z toho titulu se začala už v roce 2020 spolupráce, která po bohaté koncertní etapě přešla do další fáze – nahrávání společné autorské, studiové nahrávky. Ta spatřila světlo světa koncem loňského roku a dostala název Mumbo Jumbo Gumbo.

Z původního spojení, kdy Band Of Heysek byl doprovodnou kapelou pro Phila Shoenfelta a jeho repertoár, se stalo rovnocenné partnerství, které v plné parádě reprezentuje recenzované album. Phil a Jan Švihálek spolu začali psát texty a do ledna 2023 měli dostatek materiálu na to, aby začali tvořit i hudbu s bubeníkem Lukášem Kytnarem a baskytaristou Mojmírem „Bobem“ Sabolovičem. Většinu z písní napsali Phil a Honza nezávisle na sobě, jiné byly spontánně improvizované. To už se v čase přesouváme do horkého srpna, který muzikanti strávili nahráváním v mikulovském studiu Davida Kollera. Vedle hlavních protagonistů si přizvali i americkou písničkářku Kristi Lescinski a hráče na všemožné klávesové nástroje, pro Band Of Heysek osvědčeného hosta Omera Blentiće. Tak vznikla nahrávka, která dýchá uvolněností, stylovou i tematickou uvolněností.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Podle „Heysekovy metody“ bylo album nahráno živě ve studiu, bez overdubů a bez korekcí. Čtveřice nikam nepospíchá, pohrává si s nadhozenými tématy, Jan se střídá u mikrofonu s Philem a my máme pocit, že s kapelou sedíme ve studiu a sledujeme bezstarostné muzicírování hudebníků, kteří nemají potřebu sobě ani posluchačům nic dokazovat, ale prostě je baví spolu tvořit. 

Je zajímavé, že výrazně bluesově pravověrněji (např. Let It Burn nebo Alligator Shoes) se tváří skladby zpívané Shoenfeltem, zatímco Band Of Heysek se často vydávají daleko za hranice žánru, se kterým jsou nejčastěji spojováni. Zvláště jejich psychedelií a youngovskými „rockovými dálavami“ nasáklé dlouhé výlety Mystery Shoes nebo Childhood Dreams předkládají pocitově poutavé příběhy, na cestách smíchané z prvků amerického rocku, blues nebo dokonce folku. Jisté klišé pravověrných kusů zase přebíjí Phil Shoenfelt svým uhrančivým vokálem, kterému se výraz Jana Švihálka nemůže rovnat. 

Naštěstí Mumbo Jumbo Gumbo není albem postaveným na vokálním mistrovství, ale na sehranosti kvarteta, kterému skvěle přihrávají oba hosté. Z celé nahrávky je pak jasné, že materiál musí ještě více vyniknout na koncertech, pro které je většina materiálu jak stvořená. 

Phil Shoenfelt & Band Of Heysek – Mumbo Jumbo Gum

Indies Scope rec., 49:39, 2023

78 %