Přejít k hlavnímu obsahu
Jan Čapek -

Squier VM Jazzmaster má unikátní charakter i možnosti

Kytary Squier, zaujímající již dlouhá léta pozici levnějších sourozenců kytar Fender, byly vždy považovány za nástroje pro začátečníky. V poslední době se ovšem u Squieru chytli za nos a začali vydávat obrovské množství velmi zajímavých modelů – jedním z nich je i nová reinkarnace Jazzmasterů z řady Vintage Modified. Držte si klobouky, přichází OPRAVDOVÝ Jazzmaster od Squieru.

Starší VM Jazzmastery byly zajímavé, ovšem moc toho s Jazzmasterem společného neměly. Každý fanoušek těchto offsetových kytar proto musel zajásat, když se objevila nová verze Vintage Modified modelů. Již na první pohled měly vše, co mají i původní, originální Fendery z 60. let – charakteristické snímače, zajímavý tremolo systém, dva přepínatelné obvody ovládacích prvků a samozřejmě tradiční barevné kombinace. Při bližším pohledu jistě odborníky zaujme, že tato levná řada má také umístění tremola shodné s původními Fendery – tedy jev, který u Fender Jazzmasterů není příliš obvyklý. Ale proč je to tak zajímavé?

Původní Fender Jazzmastery byly navrženy tak, aby byla kobylka velmi vysoko a krk byl podložen pro zvýšení úhlu vůči tělu a zachování příjemného dohmatu při vysoko zdvižené kobylce. Toto nastavení totiž eliminuje problém, na který trpí tradiční kobylka, kterou najdeme i na tomto Jazzmasteru. Při "moderním" seřízení kytary totiž dochází k vyskakování strun ze zářezů v barelových kobylkových kamenech. V případě "vintage" seřízení ovšem dochází ke zvýšení úhlu mezi kobylkou a tremolem, struny jsou ke kamenům přitlačený větší silou, a proto nevyskakují.

V současné době se trend změnil a podložky pod krkem jsou považovány za největší možné zlo, náhradní řešení proti vyskakujícím strunám jsou teda různá. Velká řada Fender Jazzmasterů to řeší právě posunutím tremola blíže ke kobylce a tedy umělému zvětšení úhlu lomu strun, bohužel se ovšem lehce mění reakce kytary. Méně invazivních řešení je naštěstí celá řada - od nových kamenů např od firmy Graphtech až po výměnu celé kobylky za kobylku z kytar Mustang či specializované kobylky pro offset kytary od firem Staytrem či Mastery. V případě nového VM Jazzmasteru ovšem získáte paradoxně kytaru, která je z moderní produkce (v podstatě až na výjimky) starým Jazzmasterům naprosto nejblíže – se všemi výhodami i nevýhodami.

Co vám tedy tento Jazzmaster nabídne? Především Vám nabídne unikátní kytaru plnou charakteru. Jak již napovídají unikátní snímače, typické primárně pro kytary Jazzmaster, zvuk Jazzmastera se těžko srovnává s něčím jiným. Tento unikátní charakter ovšem vychází z každého prvku kytary.

V první řadě tedy ze snímačů – již zmíněné snímače typické pro Jazzmastery opravdu nejsou staré známé P90ky, i když by je mohly vzhledově připomínat. Tyto snímače jsou vinuty výrazně jiným způsobem a ve výsledku nabízejí trochu slabší výstup s unikátním přenosem charakteru kytary. Všechny tři polohy snímače mají výrazně odlišný zvuk, rozdíl je opravdu výrazný a nestane se, že by člověk měl dojem, že jsou pro něj dvě naprosto zbytečné, protože znějí skoro stejně, jako zbývající jedna (i to už jsem u kytar zažil). V kobylkové poloze a mezipoloze může zvuk na první poslech lehce připomenout zvuk Telecasteru, ale při pozornějším poslechu si všimneme rozdílů – zvuk je přece jen trošičku tučnější a zvláštním způsobem jinak twanguje – ne tak agresivně, subtilněji a skoro "dutě". V případě krkového snímače se nám dostane poměrně tučného a plného zvuku, který ovšem nemá agresivitu Telecasteru ani hladkou kulatost Strata – je to jiná kytara. A škoda mluvit o rhythm obvodu, tedy druhém obvodu, který nám je k dispozici po přepnutí přepínače na horním rohu kytary. Ten pak zní opravdu unikátně - velmi zastřeně a tlustě, skoro až jazzově.


Rozdíl oproti jiným typům kytar se ovšem neskrývá jen ve snímačích. Například dráha od vintage ladících mechanik po uchycení strun v tremolu je extrémně dlouhá, což má za následek hned několik jevů – velmi silnou rezonanci krku a těla a hlasitý akustický přednes "nasucho", unikátní twang a výrazně tužší odpor strun. Tento tužší odpor se Vám sice odmění bohatou dynamickou odezvou kytary, bohužel ovšem může chvíli trvat, než si na Jazzmastera člověk zvykne a ze začátku se zdá, že je všechno mnohem těžší… Je to ovšem jen o zvyku a po návratu k jiným kytarám pak člověk opravdu pocítí, že hraje na úplně jiný nástroj. Toto je jednoduše kytara, která vás navede k trochu jinému stylu hraní a kreativity, suverénní nástroj, který inspiruje.

Nutno neopomenout, že k offset kytarám se naprosto tradičně váže i použití tlustších strun – obvyklé jsou tloušťky 011 a tlustší. Pokud preferujete měkčí struny, toto dost možná není kytara pro vás! Tlustší struny napomáhají stabilitě strun v kobylce a stabilitě ladění, obzvláště při použití tremolo páky, která je dalším obrovským prvkem, který určuje unikátní zvuk těchto kytar. Někdo by mohl říct, že je toto tradiční offset tremolo je podobné klasickému Bigsby vibrátu – a byl by blízko. Zvuk se skutečně podobá zvuku Bigsby, rozsah je výrazně menší než u tremola na Stratocasteru a chod je tedy díky kratší dráze jemnější a produkuje velmi hladké a pozvolné vibráto. A díky ukotvení strun v tremolu poměrně daleko od kobylky se nám nabízí k využití i prostor strun mezi kobylou a tremolem. Při hraní v tomto místě ven z aparátu prolézají zajímavé ruchy a harmonické, které nikde jinde z jiných kytar nelze dostat.

Ovšem i přes poměrně unikátní charakter se dá využít na překvapivě široký záběr hudby. Největší popularitu si Jazzmastery získaly ani ne tolik v surf-rocku, pro který byly vyvinuty, ani v jazzu, podle kterého jsou pojmenované, jako spíše v alternativním rocku (v 90. letech např. u vlny grunge). Mají ovšem úžasné dispozice skvěle vyniknout i v noisovější hudbě (Jazzmastery byly vždy přece jen jedna z hlavních zbraní Sonic Youth), jazzu, hardcoru, pop-rocku a nespočetném množství dalších stylů.

Ano, dostane se vám do rukou výborná a charakteristická kytara se zvláštním zvukem, kytara, která není jako jiné kytary, kytara, která se zdá nezvyklá… I přes veškerou komplexnost jde ovšem o výborný nástroj pro ty, kteří se nebojí si kytaru modifikovat. Jelikož dostaneme do ruky kytaru dle originálních specifikací, dostává se nám tak do ruky čisté plátno. Je libo jiné snímače? Silnější? Humbuckery? Modifikaci druhého obvodu elektroniky? Jinou kobylku? Pickguard? Snímač pod strunami za kobylkou pro ještě silnější ruchy? Fantazii se meze nekladou a suverénní charakter se s úpravami nevytratí.

Kytara je doopravdy specifická a díky tomu bych ji i přes nízkou cenu doporučil i pokročilejším hráčům. Cena se sice tu a tam může projevit na nevyrovnanosti kusů či špatném seřízení z fabriky, pokud člověk ovšem nekupuje kytary přes internet, tak si stačí vybrat dobrý kus a pak si jej doma v případě potřeby seřídit (a není to tak snad i v případě dražších kytar – i když se pouze mění struny?). Ačkoliv jde o "pouhý" Squier, v nové řadě VM Jazzmasterů se nám dostanou do ruky unikátní nástroje plné charakteru a unikátních zvukových možností.

Tagy Squier Vintage Modified Jazzmaster Fender

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY