Přejít k hlavnímu obsahu
Bonus aka Mojžíš ve Streetculture
Bonus aka Mojžíš ve Streetculture
Martin Hošna - Út, 10.12.2013 - 00:01

Streetculture – rádio, do kterého je vidět

Pro někoho může být internetové rádio jen pouhým doplňkem nebo příjemným rozptýlením v každodenní pracovní rutině. Streetculture je ale něco úplně jiného - v žižkovských prostorách si s kapelou můžete zahrát naživo přímo v éteru, navíc slouží jako různorodá platforma pro kohokoli, kdo preferuje alternativní hudbu. Více o projektu prozradil spoluzakladatel Jirka Malina.

Co to je StretCulture? Je to rádio, nebo lifestylový produkt?

StreetCulture je určitě spíše produkt, který většinou pro první možný kontakt označujeme jako rádio. Chtěl jsem nejdříve říct pro první kontakt s posluchačem, ale hned jsem se zastavil. Nejsme totiž jenom rádio. Vysíláme z prostor na Žižkově, kam může kdokoliv přijít, podívat se do studia, pokecat na baru s kámošem anebo se dát do řeči s některým z hostů, kteří do našeho vysílání zavítají. Jsme spíše prostor, který nabízí a vytváří mediální a kulturní platformu.

StreetCulture není tedy jen pouhým internetovým rádiem. Co všechno nabízí krom poslechu hudby?

Asi hned navážu na ten poslech hudby. Ve StreetCulture nabízíme živé, většinou poloakustické koncerty, tzv. StreetCulture Session. V rámci nich u nás už vystoupilo mnoho zajímavých kapel a interpretů od nadějných The Rocket Dogz, uznávaného Bonuse, čím dál úspěšnější skupinu Vložte kočku, elektronického mága Floexe až po staré matadory, jako jsou Priessnitz, nebo nezničitelného Jima Čerta. Dalším důležitým segmentem našich aktivit jsou diskusní pořady, do kterých se mohou zapojit návštěvníci našich prostor. Nesmím zapomenout na rodící se vzdělávací aktivity v podobě workshopů a praxí pro studenty. Když přidáme spolupořádání různých akcí v Praze, dostaneme koktejl s názvem StreetCulture. Korektně musím doplnit, že vše provozuje obecně prospěšná společnost StreetCulture, což nám dává legislativní oporu a sílu naše aktivity udržet v každodenním běhu. Myslím, že i tohle většina lidí, která něco organizovala a provozovala, právě na nás ocení. Že většinu slibů dotáhneme do cíle, protože chceme, cítíme odpovědnost a struktura naší organizace to zároveň pohlídá.

Které hudební žánry preferuje vaše rádio?

V začátcích StreetCulture jsme preferovali především punk/hc a hiphop, ale to bylo v dobách vysílání tzv. do zdi. Naopak hned od prvního poslechu našeho playlistu nám bylo jasné, že je nutné žánrové nůžky mnohem více rozevřít. Proběhlo nespočet interních debat, jak moc se otevřít různým stylům a jak moc je míchat dohromady. A do teď jsou to stále jedny z nejvášnivějších debat, které končí nad ránem a už vůbec nikdy nekončí shodou nás zúčastněných. Ale rychlý pohled do našich statistik mě opravňuje říct, že máme nyní nejvíce zastoupené tyto hudební celky-žánry: punk, elektronika, hiphop a alternativní rock, což jsou škatulky hodně obecné. Takže se vrátím o pár vět dopředu. Nůžky máme prostě úplně rozevřené, protože v koláči zastoupených žánrů na mě také výrazně kouká položka "other" a hned za ní např. acoustic, která ovšem v našem systému zastupuje mimo jiné i folk a country. Možná správnější odpověď bude, že z české scény vybíráme doopravdy alternativní věci a začínající kapely, zatímco u zahraničních kapel jdeme spíše tradičnější cestou. I když ve srovnání s běžným FM éterem jsme samozřejmě stále underground.

Které vaše pořady byste doporučili novým posluchačům?

Kdysi jsem se zařekl, že nebudu naše pořady kastovat a stejně ani tak protežovat některé moderátory. A stejně to při každé otázce na toto téma udělám a samo StreetCulture prezentuje svůj „dream tým“. Takže já bych posluchačům doporučil pořady, které do studia přivedou zajímavé hosty a nabídnou jim velký prostor ve vysílání. Mnohdy jsou to dvě hodiny rozhovoru a u některých výřečných hostů spíše monologu. To je neuvěřitelná výhoda a krása StreetCulture.

No a které pořady bych tedy doporučil?

V poslední době mám neuvěřitelnou radost z komunitních pořadů, např. Demivoto, které v éteru prezentují osobnosti věnující se občanským aktivitám. Samozřejmě nesmím zapomenout na Kids And Heroes Radio Show a to především, když moderuje JirkaK (kytarista punkové kapely Nežfaleš), který se narodil s darem moderovat. SteetCulture má jinak skoro třicet pořadů a necelých padesát moderátorů, takže je fakt složité vypíchnout užší top skupinu.

V prostorách StreetCulture vystupují kapely naživo – podle čeho se rozhodujete, které skupiny dostanou příležitost zahrát si v éteru?

Chtěl bych tady popsat složitou a sofistikovanou metodu výběru kapel, kterou bych se pak pyšnil na internetu a ukazoval kamarádům. Ale tak to není. Rozhodujeme se živelně, subjektivně a mnohdy mezi sebou hodně nesouhlasíme. Díky tomu, že do dramaturgie v poslední době vstupuje více osob, máme zastoupeno už více žánrů. Což je dobře! Musím ovšem říct, že klukům, kteří se o naše live session starají, nezávidím. A kapely to u nás také nemají nijak jednoduché. Musí přistoupit minimálně na podmínku, že zahrají, vzhledem k našim prostorám, poloakusticky, že budou zároveň živě vysílány v našem rádiu, a musí zkousnout, že jim naši návštěvníci a jejich fanoušci budou hodně, ale doopravdy hodně blízko. Zároveň to jsou právě naše výhody, protože tohle žádný jiný prostor nenabízí. Jsme prostě rádio, do kterého je vidět.


V dnešní době není těžké natočit profesionální nahrávku, spíš ji dostat k novým posluchačům. Pomáhá StreetCulture mladým interpretům i po téhle stránce?

My si s interprety pomáháme navzájem. Oni se k nám přijdou představit, zahrát a odprezentovat svoje názory a tvorbu a my díky jejich fanouškům získáváme posluchače a budujeme vzájemnou důvěru založenou na trojúhelníku: StreetCulture – host – posluchač. Tohle nejsou fousatá slova, tohle je prostě pravda a naše základní filozofie.

Co byste doporučili začínajícím kapelám, aby se prosadili v obrovské konkurenci
amatérských kapel?

Chodit do StreetCulture… Doufám, že jednou to doopravdy bude první a hlavní pravidlo pro začínající kapely. U nás získají odvahu a osahají si mediální prostředí. Ostatní doporučení, jak uspět a prosadit se, určitě už někdo popsal lépe a fundovaněji. Takže ať si do Googlu kapely zadají hesla „jak uspět“ a pak "chci hrát ve StreetCulture" a mají to ložený.

Poslechovost internetových rádií je v Česku pořád velice nízká. Čím si to vysvětlujete?

Nejdřív je důležité si říct, že označení internetové rádio je trochu zkreslené a zavádějící. Obecně se totiž používá pro "home" vysílání nějakého seznamu písniček z Winampu nebo jiného audio přehrávače na počítači. Internet je forma distribuce, stejně jako je digitální vysílání nebo klasické analogové. Rádia se spíše dělí na rádia, která vyrábí obsah, a na rádia, která pouští pouze muziku. Ale vraťme se k samotné otázce. Obecně rádia ztrácejí poslechovost a mediální sílu. Je to především díky tomu, že se stále neumí přizpůsobit mnoholetým trendům v podobě využívání ondemand služeb, jako je Youtube, Soundcloud nebo Mixcloud. Možná vlastně ani nemohou, protože tyto trendy jdou vlastně proti nim. Velká rádia v současné době zachraňuje poslech vysílání v autě a samozřejmě starší generace pasivních posluchačů, která ovšem pomalu, ale jistě ustupuje. A u internetové distribuce je to ještě složitější. Člověk u počítače je více roztěkaný, přeskakuje ze stránky na stránku, je zaplaven multimédii. Nemá čas se soustředit jenom na jeden dlouhý proud zvuku od jednoho média. Chce si měnit obsah a vybírat. Pro StreetCulture je rádio vlastně jednoduchou formou a nástrojem pro výrobu obsahu, který bychom chtěli do budoucna přetavit ve velkou databanku české alternativní kultury. Chceme vytvořit reálné kulturní centrum, kde se budou potkávat mladí a kreativní lidé a budou vyrábět obsah, který se bude šířit virtuálním světem. A to je dle mého názoru budoucnost alternativních médií. Spojovat lidi v reálném prostoru, pomáhat jim a šířit jejich tvorbu dál. Takže nás vlastně online poslechovost až tolik nezajímá. Což samozřejmě trochu lžu. Kdo by nechtěl mít ten největší peak ve statistice poslechovosti…

Rozhlas nebo televize nijak nepodporují alternativní hudbu. Je tohle cesta, kterou by se internetová rádia měla vydat?

Asi jsem už částečně odpověděl v předchozí otázce. Ale zaujalo mě v otázce slovo rozhlas. Slovo rozhlas na mnohé působí jako synonymum něčeho zpomaleného, nedynamického a přešlapujícího někde v pozadí, nejspíše oblečeného do tesilek a šedivého saka. Něčeho, co nemá odvahu. Samozřejmě to říkám, protože si to zároveň myslím. Podporovat alternativní kulturu vyžaduje mít odvahu, dokonce bych řekl, že to vyžaduje velkou odvahu a stejně tak velký výdaj energie a sil. Alternativa je totiž nálepka nejen pro zajímavé projekty, ale také mnohdy pro lidi, kteří jsou jenom nešikovní, ale díky dostupnosti technologií mohou svoje zvěrstva šířit dál. A někdy je složité nenaletět, protože virtuální image mnohdy klame. A jestliže vás ta první skupina posouvá dál, tak ti druzí vás naopak srážejí a zdržují. Proto se tradiční média nemohou plně vrhnout na alternativní kulturu. Nemohou tolik riskovat a nemohou se když tak schovat pod slogan nezávislého média, když se zrovna něco nepovede.

Kde všude se v Česku dají sehnat spolehlivé informace z oblasti alternativní hudby? Existuje podle vás médium, ať už v tištěné nebo internetové podobě, které by pravdivě monitorovalo současnou scénu?

Pravdivě monitorovala kulturní dění pouze Československá tisková kancelář během předchozího režimu. Aspoň z pohledu tehdejší papalášů a dle potřeby tehdejšího politicko-kulturního zadání. Pokud se jedná o alternativní hudbu, hledejte subjektivní názory lidí a médií, kteří si za nimi stojí a věří jim. A pokud budete chtít s nimi polemizovat, tak to bude jenom dobře. Vybudujete si svůj názor a naučíte si vlastní rétoriku, kterou pak třeba přetavíte do vlastních blogů a názorů a třeba pak budete mít autorský pořad na StreetCulture. Jinak můj tip pro čtenáře je určitě tištěný časopis Full Moon, protože stejně nic jiného už nevychází. A když už ho budete mít v ruce a chytne vás, tak si občas do browseru napište jeho elektronickou variantu www.fullmoonzine.cz.

Co plánujete do budoucna? Jak se bude StreetCulture dál vyvíjet?

Chceme přežít, nedechnout se a pak splnit všechny vize a cíle, které jsem v předchozích otázkách zmínil. Dále bychom chtěli naše aktivity rozšířit o platformu StreetCulture EDU zaměřenou na aktivní sebevzdělávání. Pokud se to všechno povede, bude to znamenat, že v Čechách vzniklo nezávislé centrum pro alternativní kulturu. Tak i tak do pekla za to vše, co jsme pro kulturu u nás udělali, asi nepůjdeme.

Tagy Streetculture
Hudba mě provází celý můj život, snad proto, že ji beru jako „univerzální řeč“ všech. Miluju jakoukoli, která útočí na solar, a je jedno, jestli je to lidovka, hard rock, grind core nebo jazz. minulost: • v zajetí klasické hudby až do dospělého vysokoškolského věku, houslové...
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY