SUSS přináší do líného léta další, stylově zaprášený soundtrack plný ambientu a country

Na začátku lehký úvod do problematiky. Není divu, že prvním jménem, které v souvislosti s ambientním country zmíníme, bude osoba Briana Ena. Otec ambientu postupně dokázal spojit ambientní vize s minimalistem, avantgardou a industrialem. Na desce Apollo, jinak soundtracku k dokumentárnímu filmu For All Mankind věnovanému průzkumu vesmíru v rámci stejnojmenné vesmírné mise, došlo v roce 1983 poprvé i na country. Po ambientu, na kterém se podílel ještě Brianův bratr Roger Eno a kanadský kytarista a producent Daniel Lanois, se tématu začaly věnovat i další muzikanti.

Ry Cooder se k podobnému výsledku dopracoval v roce 1985 z jiné strany. Jeho jedinečný slide-kytarový styl je středobodem doprovodu k filmu Wima Wenderse Paris, Texas, který svou niterností a oholeností na dřeň nechává akustickou kytaru plout rozsáhlými prostory. Ambientu s country příměsí je tak dosaženo pouze s minimálním přispěním elektronického kouzlení.

Ambientní desky natočili též výborní pedal steel kytaristé BJ Cole nebo Bruce Kaphan, country feelingu se přibližují na některých svých deskách ambientní mistři Steve Roach nebo Robert Rich, projekt A Small, Good Thing, nečekaně ambientně countryovou desku Chill Out natočili popoví konceptualisté The KLF. Zatímco se této fúzi dříve věnovali spíše tvůrci statické muziky, v poslední době na žánrovou křižovatku začínají dorážet i ostřílení country bardové.

Nejvýznamnější persónou je v současné době Američan Bob Holmes, který v současné době vede rovnou dva podobě laděné projekty SUSS a Numün. A právě prvnímu z nich vyšla na začátku léta nová dlouhohrající deska Birds & Beasts. Pojďme se na ní podrobněji podívat.

SUSS je původně kvinteto muzikantů z New Yorku, z nichž řada se zúčastnila nowave/novovlnného kvasu na začátku osmdesátých let, Například kytarista Pat Irwin byl s Lydií Lunch členem skupiny 8 Eyed Spy a následně i součástí koncertní kapely The B-52's. V roce 2017 inicioval mandolinista Bob Holmes vznik kapely, která ve svých instrumentálních skladbách začala kombinovat tradiční zvuk country nástrojů (akustické kytary, steel kytary, mandolína, foukací harmonika) se syntezátory a hlukovými smyčkami.

Už první album Ghost Box z roku 2018 se stalo překvapivým undergroundovým hitem a stálicí ambientních playlistů, což vedlo ke zintenzivnění práce kapely. Ta od té doby vydala další dvě řadové desky a několik EPček. Poslední z nich, spolupráce s banjistou Andrewem Tuttlem, obsahuje jedinou, třicetiminutovou skladbu nazvanou Rising.

Zatímco poslední řadová deska Promise reagovala na probíhající covidovou pandemii a snažila se přinést skrz skladby maximum pozitivní energie (během pandemie zemřel Gary Leib, elektronický kouzelník a člen skupiny), nové album hodnotí současný svět, který trpí mnoha neduhy. Kytarista Pat Irwin k tomu dodává: „Myslíme na křehkost světa kolem nás. Na lidskost a její nedostatek. Zdá se, že svět, jehož součástí jsou ptáci i šelmy, není v rovnováze.“

Objasňuje tak i název celé desky. Album je, na rozdíl od řady předchozích nahrávek namířených do prázdného (i když stále fascinujícího) plenéru, zacíleno do stejných míst. Ty ale pulsují životem. Tu a tam hůře postřehnutelným, jindy naopak doslova bujarým (viz závěrečná Migration).

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Tradice a moderna v novém, pomalém tvaru. To je spojení různých druhů kytar, od akustických a elektrických až k rezofonickým, pedal steelce, dobru, eBow nebo mandolíně, s klávesami, elektronikou, loopery a samply. A tu a tam i s harmoniem, foukací harmonikou nebo houslemi. Trio zasloužilých muzikantů bere osvědčené country postupy a nechává je volně se rozložit ve větru.

Jednou tak, že skladbám zůstává základní melodická skořepina (většinou vedená steel kytarou), jindy jsou kompozice ve větším stádiu rozkladu. Tehdy berou na sebe mnohem minimalističtější podobu vhodnou pro využití ve filmu. Jindy jsou oba přístupy promíchány, a tehdy nabízí SUSS na nové desce posluchačům ty nejzajímavější momenty.

Jako by poutník na poušti narazil na polorozpadlé stavení, z jehož studny stále prýští voda a samotné místo je doplněno o řadu nových zdobných ornamentů. K vodě se během dne i noci stále stahují různí živočichové. Jsou časové úseky, kdy se zde hodiny nic zvláštního neděje, ale i etapy, kdy na stejném místě probíhá čilý ruch. Stahuje se sem zvěř z širokého okolí. Některá za vodou, jiná naopak primárně za lovem.

Nejlépe rozdílné nálady zachycuje poslední, desetiminutová kompozice Migration. Jediná, ve které je slyšet hra zemřelého Garyho Leiba. Pozitivní  momenty se zde mění v okamžiky napětí a nazpátek. Temné kytarové drony jsou penetrovány hrou na harmoniku, steel kytara i použitá elektronika hrozí i hladí.

Ostatní šestice skladeb už tak barevná není. Otvírák Birds je melodickou návnadou, následující Restless s dlouze drženými kytarovými tóny už míří více na hlubinu, kde nejprve vše probíhá hladce (viz Overstory a Flights výraznou akustickou kytarou), aby se posléze události zkomplikovaly (především mrazivá Prey, ale i zamyšlená Beasts).

SUSS mohli zaplavit posluchače jednoduše přístupným new age balastem s nezvyklým country feelingem. Nestalo se tak. Trio Američanů do svých instrumentálních skladeb vkládá mnohem více. Hudebně i myšlenkově. Nové album Birds & Beasts jde ve snaze vyprávět posluchačům rafinované příběhy asi nejdále. I z toho důvodu můžeme o čtvrté řadové desce tria mluvit jako o události nejen pro úzký okruh hudebních fajnšmekrů.

SUSS – Birds & Beasts

Northern Spy rec., 2024, 00:43:18

ambient/country

80 %