Osobnost týdne

„Hudbě se věnuju pořád intenzivně, jen na jiné straně scény,“ říká Lukáš Martinek. | Foto: Jiří Štarha
Lukáš Martinek: Když se povede živé hraní, je to fajn. Ale moje cesta to už není
„Mám opravdu rád pocit při hraní na bicí – taktilní, hmatatelnou odezvu, kterou dostávám od nástroje,“ říká Tony Buck. | Foto: Holimage
Tony Buck: Bicí jsou jako kaleidoskop
„Jednoduchý rým může mít větší zásah než sebepromyšlenější báseň,“ říká Kateřina Marie Tichá. | Foto: Radek Kudláček
Kateřina Marie Tichá: Nabídka zpívat při inauguraci prezidenta byl šok, ale hezkej
„Nepotřebuju vykřičet, že mě něco uvnitř trápí. Mám jen velmi silnou touhu, aby vznikaly krásné věci,“ říká Matyáš Adámek. | Foto: Kamil Ansorge
Matyáš Adámek (Island Mint): Mám silnou touhu, aby vznikaly krásné věci
Guthrie Gowan patří mezi hráče čerpající inspiraci ze zvuku, který jde z aparátu. | Foto: Double Head Music
Guthrie Govan: V The Aristocrats máme až neobvyklou telepatii
„Kytara má podle mě držet tón a zpívat,“ říká Pavel Fořt. | Foto: Mia Feres
Pavel Fořt: Kuře v hodinkách jsem nahrával jen na jednokanálového Marshalla, bez krabiček
„Vždycky mi říkali, že je se mnou těžké hrát, protože nechápou, co od nich vlastně chci,“ říká Ivan Tomovič. | Foto: Karel Šuster
Ivan Tomovič: Celý život mi někdo říkal „Takhle se to nehraje“
Norbi Kovács: Jedl jsem špagety s kečupem a cvičil deset hodin denně
„Do kytary jsem se zamiloval v Kersku,“ říká Michal Pavlíček. | Foto: Roman Černý
Michal Pavlíček: Za Pražským výběrem nejde udělat mizernou tečku
„Jednou za čas dostanu záchvat a ve svém kytarovém ateliéru s třiceti kytarami si na pár hodin uletím,“ říká Daniel Salontay. | Foto: Shina
Daniel Salontay (Longital): Zkoumat svět hudby skrze kytaru
„Pro mě jsou kytary spíš pracovní nástroje. U truhláře se nedivíš, že má desítky dlát té nejlepší kvality, některá z nich má třeba i po předcích. Každé potřebuje zrovna na něco jiného. A tak to mám s kytarama,“ říká Roman Helcl. | Foto: archiv Romana Helcla
Roman Helcl (November 2nd): Je čas dělat na sto procent vlastní hudbu
„Daleko víc než sóla mě baví, když se kytary proplétají, hrají v různých polohách a když cítíš, jak je to barevné,“ říká Pavel Skála. | Foto: David Webr
Pavel Skála: Mám rád, když do sebe kytary zapadají
„Jsem extrémně citlivý člověk. Jediný způsob, jak se s touto emocionální zátěží vypořádat, je nějak ji ventilovat,“ říká Maella. | Foto: Beata Mathe
Maella: Učím se pracovat s oběma verzemi sebe sama
„Aranžuju tak, aby měl každý prostor k vlastní prezentaci. V ASPM nehrají frakouni, kteří jen dostanou kuličky a pak ty noty zahrajou,“ říká Jan Spálený. | Foto: Jiří Hrbek
Jan Spálený: Kdo chce zapalovat, musí sám hořet
„Myslím, že celkem mám schopnost se ‚načíst‘ na člověka, se kterým hraju,“ říká Honza Ponocný. | Foto: archiv umělce
Honza Ponocný: Necpat se tam, kde se necítíš dobře
„Myslím si, že upřímnost a otevřenost srdce, mého často rozháraného srdce, je patrná úplně ve všech mých písničkách,“ říká Rozálie Havelková. | Foto: Tomáš Coufal
Rozálie: Textová upřímnost a otevřenost na naší scéně chybí