Tak co? – Chodí sem i doktor Foltýn
Vůbec jsme to neměli v plánu, tento klip není vůbec vzpomínkový, i když těm, kteří v Olomouci chodívali do baru MEEX na Horním náměstí, to tak může připadat, jak jsme se už někde stačili dočíst. MEEX je totiž přesně to místo, kam chodil i doktor Foltýn. Přítomný čas je již minulostí, protože bar pár dní před vydáním singlu nečekaně zavřeli, a tak se z klipu stala pro některé štamgasty vzpomínková záležitost.
Tady, v MEEXU, vznikla většina textu, respektive různých jeho útržků, které později daly dohromady vznik kompletnímu textu a Harvey, tradiční autor hudby a aranží v naší kapele, jej pak velmi rychle zhudebnil. Píseň ale není, jak by se mohlo zdát, o konkrétních lidech a tomto konkrétním baru, je to spíš námi předestřený svět, v němž člověk pobývá nebo do něhož bývá častěji vržen (v tomto konkrétním případě třeba proto, že to byl poslední bar ve městě, kde se vzadu ještě neoficiálně mohlo kouřit), ale stejně se tam necítí být tak úplně ve své kůži, protože prostě lidi kolem nejsou jeho krevní skupina.
Na jedné straně tedy ta touha po cigáru ke kávě, na druhé straně hned ten neodbytný pocit samoty z toho všeho, co se odehrává uvnitř, i z toho, co se odehrává zrovna tam venku, je to něco, před čím se vlastně nedá prchnout, ale v tom se mezi tím vším objeví někdo, kdo je jako z jiného světa a kdo v tu chvíli působí jako parťák, i když se vědomí vzájemné přítomnosti projeví v pouhém pozdravu, mrknutím oka nebo pokynutím ruky. A do toho do sluchátek člověku běží stále dokola písně Leonarda Cohena o toužení, samotě a prohrách.
A o tom všem věděla i autorka klipu, velmi mladá a sympaticky nesmělá Kateřina Havlíčková, t. č. v prvním ročníku Ateliéru animované tvorby na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Když nás na ni upozornila Denisa Tessenyi z Muzea umění Olomouc a pomohla nám zprostředkovat první kontakt, měli jsme možnost vidět její několikavteřinové video sekvence plné jemného, subtilního a vlastně poetického humoru a kresebně vyvedené tak, že jsme hned věděli, ano, s Kateřinou chceme spolupracovat.
Při prvním setkání Kateřina chtěla vědět všechno o té „zvláštně ujeté písni“, jak tomu říkala ona a jak tomu říkali u nich doma, a tak jsme jí všechno řekli, a ona pak, když nám poslala už první náhledy, tak jsme si všimli, že nesmělá Kateřina, která si dává v lokálech většinou čaj, se sama od sebe vydala na výpravu na cizí území, aby okoukala detaily, které se pak na různých místech v klipu objeví.
A tak vás teď spolu s Kateřinou Havlíčkovou, to jméno si, prosím, zapamatujte, ještě o něm v budoucnu nejspíš hodně uslyšíme, zveme do světa našeho a doktora Foltýna a různých podivných existencí, které se už v tomto konkrétním místě patrně objevovat nebudou, ale ožijí pokaždé na tomto místě, když si klip pustíte. A my doufáme, že neožije jenom jednou, přáli bychom si, aby toto místo ožívalo často.
Na jakých místech a s jakým záměrem jste svůj klip připravovali vy? Podělte se s námi a napište na redakce@frontman.cz.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.
