Teenage Engineering EP-133 K.O. II: sampler v těle retro kalkulačky #2

999 míst pro samply

EP-133 pojme 64MB zvuků. To se může zdát v porovnání s gigabajty u konkurence hodně málo, ale než začnete vést litanie na adresu výrobce, podívejte se na svou kytaru – taky má jen šest strun a věrně vám slouží dlouhá léta. Navíc celý koncept K.O. II se točí kolem možnosti vytvořit si v něm devět projektů, a na ty vám kapacita sampleru naprosto postačí. K dispozici je i jednoduchý online nástroj k pohodlné práci se samply a rovněž k zálohování vaší práce na něm. Jen mějte na paměti, že se stále jedná o Beta verzi, a raději si nápady také nahrávejte. Zatím jsem nezaznamenal jedinou potíž, ale je nutné to připomenout.

Tvoříme projekty

Projekt vyberete stisknutím tlačítka MAIN a číslice 1–9 označující jednotlivé pady, kterou tak 2–3 vteřiny podržíte. Změna projektu je pak okamžitá a začne hrát sám od sebe. To můžete využít při živém hraní. Každý projekt se skládá ze čtyř stop, ve kterých se nacházejí patterny na ně navázané, a ty tvoříte pomocí zvuků umístěných na dvanácti padech. Nad tím vším se nacházejí takzvané scény, které sdružují sety patternů v jednotlivých stopách – jejich změnou tvoříte aranžmá skladby. Možná to zní složitě, ale při paci s nástrojem na to sami hned přijdete.

Každý pattern se skládá ze šestnácti kroků, které tvoří jeden measure, tech můžete mít až devadesát devět na každý pattern. Jejich počet nastavujete přidržením tlačítka pro nahrávání a mačkáním tlačítek plus a mínus. A tady opět oceníte prozíravost designu celého nástroje, protože tlačítka se nacházejí přesně v místě, kde byste je potřebovali mít. Je to sice zdánlivá maličkost, ale protože mi rukama za poslední roky prošlo už tucet nástrojů, umím tuhle drobnost docenit. Pak už jen stačí stisknout tlačítko REC a PLAY dohromady, ozve se klik a můžete začít nahrávat své nápady.

Deštník jako záchrana

Přestože jsou pady vyrobené z tvrdého plastu, snímače pod nimi dovolují zaznamenávat sílu vašeho úderu, jejich citlivost si navíc můžete nastavit v menu. Pattern můžete i po nahrání jakkoliv prodlužovat, kopírovat a upravovat. Při práci s ním a rovněž i při dalších změnách nastavení se vám na displeji rozsvítí ikonka deštníku. Ta symbolizuje funkci UNDO a díky ní víte, že se můžete bez obav vrátit k předchozí verzi nebo nastavení. Nečekejte ale vícenásobné UNDO, nicméně když zrovna něco pokazíte, deštník vás z toho prostě vytáhne.

Takto postupně nahrajete patterny ve všech čtyřech stopách. Nutno poznamenat, že každý může mít libovolnou délku, bicí třeba pouze dva measury, basa čtyři, melodii můžete rozvinout klidně na osm a třeba perkuse do polyrytmu na tři nebo pět. Mazat již zaznamenané zvuky lze buď jednotlivě, nebo pouze v místě chyby, anebo rovnou celý pattern. EP-133 nechybí ani krokový editor, kterým procházíte tlačítky plus a mínus. Když se vám nějaký zvuk nezdá, zmáčknete ERASE a smažete jej – nebo REC a nahrajete ho znovu například v jiné hlasitosti, s použitím jiného tónu, zvuku a podobně.

Fader Gate!

Všechna zařízení Teenage Engineering mají nějakou vychytávku, drobnost, která je odlišuje od ostatních. Jejich inženýři si rádi hrají, neustále něčím kroutí a něco posouvají. K tlačítkům a potenciometrům tak přibyl fader. Ten hned po vydání způsobil největší kontroverzi (takzvanou fader gate), kterou se sluší připomenout – a zase je v tom ono pověstné hračičkovství. K.O. II je totiž vyrobené jako skládačka, knoflíky potenciometrů nejsou z výroby nasazené a vy si tak můžete nástroj sami dostavět. Takto lze třeba vyměnit i oba přední platy nad displejem.

Kámen úrazu ovšem nastal právě u faderu. Jeho posuvná se funkce totiž odvíjí od přilnutí k vodivé pásce pod ním, jeho ergonomie ovšem při nasazování čepičky vyžaduje větší tlak a při neopatrné manipulaci si můžete toto spojení poškodit a fader vám nebude fungovat správně. Drobnost, ale velmi nepříjemná. Samozřejmě můžete pacičku faderu při nasazování podložit a pak opatrně nasunout ovládací prvek, ale ani já jsem si netroufl. Důvod? Nechce se mi řešit případná reklamace, chci hrát.

Fader je ale super důležitý pro další vrstvu celého workflow. Defaultně funguje jako nastavení hlasitosti, které lze navíc zaznamenat do patternu. Když ovšem přidržíte tlačítko nad ním, můžete mu pomoci šedivých padů přiřadit jinou funkci. K dispozici jsou třeba high pass a low pass filtry, pitch, attack, pan a další. Pattern tedy může pulsovat změnami všech zmíněných prvků. Pomocí faderu si můžete nastavit i mix efektu na výstupu (jednotné číslo jsem v tomto případě použil záměrně).

Recyklát OP-1

Architektura finálního mixu je totiž u EP-133 navržena stejně jako u OP-1 a OP-1 field: k dispozici máte jednu pozici pro vybraný send efekt a kompresor. Ten je ovšem velmi povedený a posouvá zvuk nástroje o celý level výš. Samotné efekty vás také budou bavit a díky možnosti jejich ovládání v reálném čase s nimi můžete úžasné kouzlit. Takový delay si o to přímo říká. Já jsem spíš konzerva, takže si nastavím dlouhý tail na reverbu a oříznu mu basy, následně ho decentně přidám k melodickým nástrojům a to mi stačí.

A teprve v téhle chvíli přichází ta pravá zábava, kvůli které si K.O. II vypůjčilo jméno od svého kapesního předchůdce – punch-in efekty, tedy různé zvukové měniče a k*rvítka aplikovatelná na vytvořený groove. K jejich aplikací stačí podržet tlačítko FX a libovolný efekt nebo efekty umístěné na šedivých tlačítkách. Ta jsou navíc citlivá na sílu stisku a tím mění i hloubku efektu. Můžete jich zmáčknout i víc najednou, a přimáčknout tak své výtvory pěkně ke zdi.

Jehlu do drážky a samplujeme

Na konec jsem si nechal to nejpodstatnější, a tím je samotné samplování. To je tak jednoduché, že snad snazší nemůže být. Jakmile totiž stisknete tlačítko SAMPLE pod potenciometry, rozbliká se všech dvanáct pozic v dané stopě najednou, následně jen stlačíte vybraný pad a jakmile nástroj zaznamená zvuk hlasitější než je nastavená minimální úroveň, začne sám nahrávat a bude tak činit do doby, než tlačítko pustíte. Pokud nahráváte externí zařízení přes line-in vstup, můžete si předem navolit, jestli bude záznam stereo, mono, nebo z levé či pravé stopy. K obsluze EP-133 také poslouží už zmíněný externí webový nástroj přímo ze stránek Teenage Engineering, nazvaný jednoduše SAMPLE TOOL. Jde o jakési udělátko, ve kterém si můžete dopředu připravit všechny samply a následně je odeslat do zařízení.

EP-133 jsem si oblíbil a zůstane v mém portfoliu nástrojů hned vedle M8 od Dirtywave. Oba nástroje mi nabízejí nekonečnou flexibilitu při skládání. Zatímco M8 mohu naprogramovat do nejmenšího detailu, po K.O. II sáhnu pokaždé, kdy chci vytvořit okamžitý nápad a začít s ním jamovat. A tady se nabízí zmínit také několik mých vlastních přání směrem k programátorům.

Líbilo by se mi totiž, kdyby budoucí firmware obsahoval pro mne zásadní funkci, kterou je scene chaining, tedy možnost vytvořené scény poskládat za sebe v kýženém pořadí a počtu opakování. Při práci s nástrojem mám totiž často v ruce kytaru a při hraní prostě není čas přepínat scény ručně. A k tomu se vlastně váže i druhé přání – možnost zaznamenávat punch-in efekty do patternů, důvod je stejný. Jsou to možná drobnosti, ale pro mne celkem zásadní.

Komu bych tedy EP-133 doporučil? Každému hračičkovi, který touží po zábavném, ale velmi slušném sampleru. K.O. II je prostě na hraní, doslova!