Teenage Engineering OP-XY: definitivní operátor číslo jedna #1

Proboha, proč je černobílý?

Poslední říjnový den mi do schránky spadl e-mail od Teenage Engineering, nic v něm nebylo, pouze dlouhá řada proužků v šedém gradientu a na konci německý nápis etwas kommt bald, tedy krásné české coming soon. Mám tyhle hrátky na tajemství rád, tak jsem ihned prostudoval fórum na Elektronauts, podíval se na instagram Jespera Kouthoofda a na nic jsem nepřišel. Jedni si mysleli, že přijde nástupce OP-Z s přídomkem field, všechno ale spíš nasvědčovalo tomu, že půjde o jakési dálkově řízené autíčko, nebo jinou ptákovinu.

A pak přišel šok, ještě než se objevila jediná oficiální zmínka, někdo v půlce listopadu leaknul ofocenou stránku z nějakého zaoceánského e-shopu s produktem nazvaným OP-XY, byl celý černobílý, včetně displeje, a ihned se objevily spekulace, že jde o jasný podvrh. Takových prototypů se na síti nacházel tucet. Zděšení ovšem vyvolala úplně jiná věc a tou byla cenovka pod výčtem zdánlivě očekávaných funkcí – 2 300 dolarů! Cože?? OMG, f**k, do p****e práce, tolik za obyčejný synťák?

Celý den se nic nedělo a až večer přišlo potvrzení, obrázek je skutečný, cenovka rovněž! Hejtři spustili kanonádu, hnojomety jely naplno a začaly se objevovat první videa šťastných synthfluencerů, kteří byli tímto diamantem obdarováni s předstihem. Závist gradovala jako stupně šedi z prvního e-mailu. Nejvtipnější komentář mi přišel ten, ve kterém někdo trefně psal, že teď uvidíme videa s OP-XY maximálně od starších dobře zaopatření chlapů 40+ s tlustýma prstama.

A víte, co se stalo? OP-XY se začalo prodávat jako o závod a fórum na Elektronauts se muselo rozdělit na dvě vlákna – zvlášť pro uživatele a pro hejtery. Někdo by řekl obrovská kontroverze, já se pouze pousměju. Pamatuju si totiž velmi dobře, kolik stály elektronické nástroje v 90. letech, za Roland D50 z druhé ruky jsem dával přes dvacet tisíc s platem kolem deseti hrubého. A ještě dřív za R5 čtrnáct tisíc s příjmem okolo osmnácti stovek. Prostě jsem si našetřil. Bydlení u rodičů mělo v té době své výhody.

Zahubte GAS v sobě!

Myslím to vážně, nekupujte si to. Na světě je zaplať pánbůh celá řada nástrojů, která pípá, hraje, bublá a kouše podobným způsobem jako OP-XY. Vemte si třeba nové verze Digitakt 2 a Digitone 2, nadupané krabice plné okouzlení! M8 od Dirtywave se prodává v druhé verzi a umí skoro to samé a ještě se vejde do kapsy. OP-Z dneska pořídíte za babku a satisfakce bude velmi podobná, anebo takový EP-133, ten je vystavěný na velmi podobných principech a v jistých ohledech je s ním daleko větší zábava než s OP-XY.

Impulsivní nákup sice nadopuje váš nervový systém dopaminem, ale ten, jak je známo, vyprchá. Pak přijde něco jako vystřízlivění a pochyby. Proto pro vás mám jednouchou radu, kterou se můžete řídit. Podívejte se na svůj současný gear a odpovězte si, jak vám slouží k tvorbě, jak se s ním cítíte a co se po koupi OP-XY změní? Jak budete tvořit? Co nahradí, co naopak chcete, aby zůstalo. Udělejte si plán a teprve potom stiskněte to magické tlačítko Koupit.

Definitivní operátor – seznamte se

Já si to myslím, po OP-XY už nic nepřijde, maximálně něco ve stylu OP-AI, čas ukáže. Každopádně jsem se ještě nedostal k tomu nejdůležitějšímu, co to vlastně umí. Všechno! A tady bych mohl skončit. Tak to zkusím ještě jinak, umí to všechno, co jste si přáli od OP-Z a ještě víc! Není to přímý nástupce, je to prostě nejlepší operátor, který Teenage Engineering vrhli na trh.

Design tohoto malého nástroje je opět vypiplaný do nejmenšího detailu, šasi OP-XY zdědilo od OP-1 field, ergonomie kláves s podsvícením je ovšem přizpůsobená práci s krokovým sekvencerem, který zde reprezentuje pruh tlačítek v gradientu šedi. Nad ním se nacházejí funkční klávesy a také tlačítko pro přepínání všech 16 stop. Opravdu jich je 16, první osmička slouží pro ukládání sekvencí zvuků, druhá pak k jejich doplnění o harmonie, efekty, ovládání MIDI, CV a pásku, která k operátorům neodmyslitelně patří. Na boku OP-XY se pak nacházejí 4 programovatelné vstupy a výstupy, které se můžete přizpůsobit k obrazu svému.

V horní části nástroje najdete čtyři funkční potenciometry, ovládání hlasitosti, tlačítka pro nastavení tempa a výběru projektu a samozřejmě velký monochromatický displej. Ten je ve skutečnosti barevný, ale jedinou barvu, kterou na něm uvidíte, je červená a to ve chvíli, kdy nahráváte své sekvence. A jak už jsme u Teenage Engineering zvyklí, grafická stránka zobrazovaných stavů na displeji je fenomenální, hravá a dává člověku při práci se zvukem vizuální odezvu, díky které dokážete svou tvorbu doslova nacítit.

Sampler, synťák, efektová jednotka, mix i mastering

OP-XY se chová jako plnohodnotný sampler, takže sadu bicích máte rozloženou do všech 24 kláves, každý zvuk je individuální a můžete si ho nastavit podle libosti. Délka jednoho samplu je limitovaná 20 vteřinami, nejspíš proto, aby XY moc nezasahovala do teritoria OP-1 field. Multisampler pak slouží k nahrávání zvuků externích nástrojů a funguje i zní znamenitě!

Samozřejmě zde nechybí ani unikátní synth enginy z dílny Teenage Engineering. Podle mě jsou velmi povedené a zní přesně tak, jak očekáváte, 15 let vývoje je prostě znát. Axis slouží pro simulaci táhlých smyčcových nástrojů, Dissolve si zamilují fandové ambientu, Epiano má zvuk elektrického piana, ale zvládne i basové tóny, External slouží k ovládání MIDI nástrojů, Hardsync má podobu fénu a je vhodný pro krátké rytmické „fuky“, Organ je věrný svému názvu a zní úžasně, Prism využijete především pro basové zvuky, Simple je ideální pro krátké zvuky a z možností Wavetable budete unešení, občas se přistihnu, jak bezmyšlenkovitě ladím řadu minut jeden zvuk a cítím u toho naprosté uspokojení.

Tlačítko pro mix ukrývá dvě obrazovky, na jedné můžete detailně nastavovat každou hudební stopu, na druhé pak obslužné efekty a měniče (mozek, punch-in efekty, pásku a send efekty). V záložkách mixu se dále nachází třípásmový ekvalizér, velmi podařený exciter a masterovací mix s kompresorem, tohle se TE opravdu povedlo, chválím!

Udělám na tom celou píseň?

Samozřejmě! A ne jednu, ale klidně tisícovku a každý song může mít 14 variant, peklo to všechno vstřebat, fakt že jo. Celé paradigma skládání vypadá asi následovně – sekvence nahráváte do 8 stop (do dalších 8 stop pak jejich ovládání), tím vytvoříte v každé nahrané stopě pattern, těch můžete mít 9 na každou stopu, patterny pak seskupujete do scén, těch už můžete mít 99, scény obsahují všechna nastavení a můžete je v arrangeru řadit do písní a smyček podle libosti. V příštích kapitolách to vysvětlím do podrobna, také mi chvilku trvalo, než jsem přivykl. Rychlý loop uděláte za pár vteřin, ale následné seskupování do scén a arrangeru potřebuje cvik.

Co mě baví a na co si zvykám

Baví mě velikost, je to prostě OP-1 v černém těle a funkcemi mého milovaného OP-Z. Dobře, už si ho nevezmu do kapsy cestou tramvají, ale na delší trasu na klín je ideální a v kavárně u kafe se s ním taky moc dobře pracuje.

Miluju všechny ty možnosti, které nejsem ještě ani po měsíci a půl využít naplno. Nejprve mi přišlo jedno LFO trochu slabé, ale časem jsem zjistil, že ho neumím správně využít. A to jsem ještě nevyzkoušel mikrofonní vstup na jeho ovládání, natož gyroskop.

Rychlost skládání je neuvěřitelná, bum, plác, vrn, bzuk a je to. Za pár minut mám funkční loop, který šperkuju step komponenty a ladím/měním zvuky. Takhle rychle jsem neskládal ani na OP-Z.

Grafika, ach ta grafika! Už nějaký čas pokukuju po malé černobílé herní konzoli PLAY DATE, na které se Teenage Engineering podíleli. Už ji nemusím mít, aspoň zatím, černobílá grafika OP-XY mi ji plně nahradila. Za mě je to super nápad, prostě další funkční omezení, které má smysl.

Reproduktor zní dobře, zvuk je příjemně plný, při položení na stůl dokonce cítíte, jak lehce vibrují basy. 70 % času skládám pouze při poslechu samotného nástroje bez beden nebo sluchátek.

Obecně si zvykám hlavně na komplexnost OP-XY a snažím se jí prací dostat pod kůži. Nespěchám na sebe, taky byste neměli. Vytvořil jsem si nejprve tucet nápadů a pak je začal teprve řadit do scén a aranžovat do písní, žádný stres, tenhle nástroj je prostě here to stay.

Trochu mi chybí bezstarostná hravost EP-133, OP-XY je prostě produkční stanice a váš přístup k ní bude malinko odlišný.

Taky mě moc nebavily bugy ve starším firmware, nástroj se mi například zapínal vždy až napodruhé, což nebylo úplně fajn. Po updatu je ale vše v pořádku a přijde mi, že se zrychlilo i načítání projektů.

Z M8 jsem zvyklý na okamžité přepínání projektů, to zde nefunguje. Navíc musíte vždy chvíli vydržet, než se do paměti načtou všechny samply. Dobře, abych zase nekafral, je to vteřina, ale na M8 se streamují přímo z karty a není tam žádná prodleva.

Souborový systém OP-XY je katastrofa. Zatím ho nevyužívám naplno (do operátora se vejde 8GB dat), koupil jsem si pouze jeden velmi povedený zvukový pack s velikostí okolo 1GB, ale až začnu samplovat sám, budu nejspíš zpočátku u vytržení. Zatím se na to pouze mentálně připravuju. Vše je o workflow, stačí si ho prostě ze začátku jasně nastavit. Aspoň si to tak říkám.

Mám si ho tedy pořídit?

Je to nejlepší nejmenší produkční stanice na světě, takže odpověď zní ano. Ale jak už jsem psal, musí jít o konsensuální nákup, Fendera za 60 tisíc si do punkové kapely asi taky nepořídíte. Prostě zvažte všechna pro a proti vůči své vlastní tvorbě a pak se rozhodněte.

Příště se OP-XY podíváme pořádně pod kabát a začneme si jeho funkce rozebírat dopodrobna.