Přejít k hlavnímu obsahu
Teepee | Foto: Manuel Kaupp
Teepee | Foto: Manuel Kaupp
Pavel Zelinka -

teepee i s třetí deskou plují na omamném melancholickém obláčku

Původně plzeňská dvojice teepee znovu potřebovala čtyři roky, než byla schopná předložit posluchačům novou řadovou desku. A i když oba protagonisté hovoří o tom, jakými přemety prošly jejich osobní životy, kolekce blue moon rising spíše referuje o niterných osobních pocitech, které se v zásadě nemění. Suverénní album má světové parametry.

Covid, stěhování, rozchody, svatby, ale také nové hudební výzvy a projekty. Tím vším si v posledních čtyřech letech prošli Tereza Lavičková a Miroslav Patočka, kteří už devět let táhnou káru nazvanou teepee. Nenápadně, zvolna, ale na druhou stranu kontinuálně a čím dál suverénněji. V mezičase se Tereza začala stavět na vlastní nohy. S projektem Teza přiznala svou queerness orientaci a začala tvořit částečně energičtější, společensky proaktivní projekt, který má venku několik singlů a na spadnutí debutové album For All The Women I Ever Loved. Na druhou stranu už před Vánoci roku 2022 teepee vyšli na veřejnost s novým singlem blind tomorrow. Od té doby čechrali půdu dalšími jednotlivými písničkami pro vydání alba nazvaného blue moon rising.

Zatímco Tereza se ve svém sólovém projektu projevila jako výrazně společensky angažovaný muzikant, písničky třetí řadovky teepee se naopak noří více do niterných myšlenek a hnutí obou protagonistů. Osmička skladeb vytváří zajímavý tematický oblouk. Ten se vine od depresivních a osobních strastí (viz kovidová reflexe blind tomorrow) směrem k prosvětlenějším momentům, vztahujícím se například ke společnému přátelství. Album zakončuje niterná, obsahově pozitivní balada baby soul hovořící o důležitosti spojení s naším vnitřním dítětem. Katarze s aktuálně pozitivním koncem.

Zatímco druhá deska Where The Ocean Breaks měla komplikovaný scénář vzniku, letošní následovník blue moon rising vznikal rychleji, jednodušeji. Může za to i pokračování spolupráce s anglickým producentem Tomem O. Marshem, ale také získaný grant na vznik alba, který měl i jasný časový rámec. „Vznik blue moon rising byl hodně spontánní, často jsme tvořili s velkou lehkostí a dovolili si více experimentovat. Prostředí Vídně (kde kapela nahrávala předchozí desku – pozn. autora) jsme jen vyměnili za Berlín, který se pro mě stal novou kreativní oázou, únikem před každodenností života v Praze, vysvětlovala kapela v už poskytnutých rozhovorech.

Co na desce oceníte jako muzikanti?

Po hudební stránce tedy nečekejme tak velké změny, jaké jsou mezi jejich první a druhou deskou. Poměry živých nástrojů a elektroniky zůstaly plus mínus zachovány. Kapela tu a tam měla chuť melancholii zčeřit aranžérským kouzlením (nejvíce v proměnlivé breath out), celkově ale teepee spíše podtrhlo své hlavní poznávací znaky, mezi kterými je přirozené prolnutí melancholie do melodiky většiny písniček alba. Kompaktnosti napomohlo i větší prolnutí vokálů Terezy a Miroslava v celé řadě písniček. Někdy je čas bořit zaběhnuté pořádky, jindy naopak jejich základní znaky ještě více zvýraznit. Nové desce teepee nazvané blue moon rising jistý konzervatismus sluší. Velmi.

teepee - blue moon rising

teepee – blue moon rising

Springstoff, 30:26, 2024

80 %

Tagy Recenze alb teepee

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám prosím vědět na e-mail redakce@frontman.cz.

Pavel Zelinka
Jsem vystudovaný učitel zeměpisu, který nikdy pořádně neučil, bývalý skautský vedoucí, který miluje město, křesťan pořádající gotické koncerty. Láska k hudbě se nejprve zhmotnila na vlnách. Ve studentském Radio Strahov jsem nejprve vysílal a posléze ho 8 let vedl (od roku…
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY