Temně modrá Ultranova má osobitý zvuk

Virtuální analogy schytaly v poslední době tolik kritiky, že by od nich slušný pes ani kůrku nevzal. I já dávám přednost jejich čistě analogovým vzorů, protože mají plnější zvuk, který se lépe prosazuje vedle dalších nástrojů a přitom se s nimi pojí. Navíc se klasické analogy snáze dostávají do vazby, což se v různých odnožích industriálu a brutální elektroniky, kterým se věnuju, docela hodí, zatímco jejich digitální bratříčci se těmto experimentům většinou vehementně brání. Proto se také v poslední době objevuje tolik nových analogových syntezátorů.

Náhražka se nikdy nevyrovná originálu, což ale neznamená, že bychom měli virtuální analogy šmahem zavrhnout. Mají také mnoho předností, zejména bohaté spektrum zvuků různých typů, jak ukazují workstationy a některé špičkové nástroje. Nabízejí široké možnosti práce se zvukem, který je vytvářen různými způsoby, i bohatou polyfonii, jaká se ani u těch nejlepších a nejdražších analogů neobjevuje.

Široké zvukové a editační možnosti, které nabízí digitální simulace subtraktivní syntézy, se však neobjevují jen v drahých workstationech, ale už i v menších a cenově dostupnějších nástrojích. Jejich možnosti jsou takové, že nemusejí sloužit jen jako druhý nástroj, i když většinou tak končí, protože většinou mají tři nanejvýš čtyři oktávy. Varhaníkům a pianistům nabízejí možnost snadno si rozšířit paletu zvuků, majitelům monofonních analogových syntezátorů zase umožní hrát akordy nebo vytvářet chvějivé éterické plochy.

Ultranova v nabitém segmentu

Po nepříliš dobrých zkušenostech s některými jinými menšími VA nástroji, jejichž zvuk byl tupý nebo tenký, jsem byl zvědav, jak se s úskalím simulace popasovala společnost Novation, která je spojována především s legendární nedávno reinkarnovaným Basstationem. Její Ultranova míří do relativně nabitého segmentu, kde už je Korg R3 odvozený od Radiasu, klávesová verze Blofeldu od Waldorfu, Akai Miniak, a o kousek výš Roland SH01 Gaia nebo M-Audio Venom.

Novation šel podobnou cestou jako Korg u R3 nebo Micro X, když použil jádro z vyššího nástroje, ze Supernovy, samozřejmě ořezané. Polyfonie je trochu omezená, nástroj nabízí 18 hlasů, jejichž počet však může klesat s počet použitých efektů. Pro pianisty trochu málo, ale u syntetických zvuků to stačí. Pro analogové puristy dodávám, že Mopho X4 a hybridní Polyevolver jsou jen čtyřhlasé a až Prophet má dvanáct hlasů.

Větším nedostatkem je, že nástroj je jen monotimbrální, takže neumožňuje vrstvit jednotlivé zvuky na sebe. Pro někoho, kdo rád na sebe skládá různé zvuky, by to mohl problém, i když já v tom nevidím zas tak velkou slabinu vzhledem ke skutečně širokým editačním a modulačním možnostem Ultranovy. Nástroj maximálně využívá možnosti digitální technologie.

Zvuk se nevytváří jen skládáním základním průběhů vln

Má tři oscilátory, které kromě klasických průběhů (sinus, obdélník, trojúhelník a pila), které lze dále upravovat a tvarovat například přidáním až šestnácti virtuálních oscilátorů, které mohou hrát s malinkým zpožděním, ale také mohou oscilátory reprodukovat 36 různých wavetables (průběhů vln) a la PPG. Reprodukovat také mohou průběhy vln některých nástrojů, jako jsou varhany a klavinet či elektrické piano, zvon a basa vytvořené pomocí frekvenční modulace, které se klasickým skládáním základních průběhů na sebe jen těžko vytvářejí. Už z toho je patrné, že Ultranova je víc než jen nápodobou klasických analogů. Nechybí přirozeně generátor šumu.

Následně lze smíchat nejen všechny čtyři zdroje ve zvoleném poměru zvuku, ale ještě k němu případně přimíchat zvuky vytvořené pomocí dvou kruhových modulátorů uplatněných na první a třetí respektive druhý a třetí oscilátor.

Výsledný zvuk se upravuje hned dvěma filtry. I ty jsou digitální, což z hlediska výsledného zvuku už není tak optimální zejména případě uplatnění rezonance, ale opět to nabízí neobvykle široké možnosti filtrace. Filtr nabízí horní, dolní i pásmovou propusť, přičemž lze měnit útlum na oktávu u horní a dolní propusti v rozmezí od 6 do 24 decibel v krocích po šesti decibelech. U pásmové je rozsah útlumu v rozmezí mezi 6 až 18 decibel, přičemž lze volit odlišný útlum na oktávu na basech a na výškách. Jejich součet ale nikdy nemůže překročit 24 dB.

Široké možnosti modulace

Filtry lze zapojit nejen sériově, přičemž při sériovém zapojení lze dosáhnout útlumu až 48 dB na oktávu, ale také paralelně a dokonce lze do jednoho filtru poslat zvuk z třetího oscilátoru a šum a do druhého smíchaný zvuk zbylých dvou oscilátorů a výstupy kruhových modulátorů.

K další modulaci jsou určeny tři nízkofrekvenční oscilátory, které opět využívají větších možností digitální syntézy, takže nabízejí nejen všechny základní průběhy, tedy sinusovku, trojúhelník, pilu a obdélníka, ale u sinusu lze volit fázový posun a u obdélníku i modifikovat tvar, aby byl zaoblenější.

Ultranova nabízí bohaté možnosti modulace, kdy se jako zdroje používají nejen modulační kolečko, externí expression pedál, síla úderu a talková citlivost klávesy, tzv. aftertouch, ale také nízkofrekvenční oscilátory nebo obálky. Ovládat se dají desítky parametrů od filtrů přes ladění oscilátorů až po vestavěné efekty, jako je třípásmový ekvalizér, dva kompresory, distortion, dva delaye s maximálním časem opakování 700 ms, ale ne s nekonečným opakováním, utichne asi po minutě, dva reverby a čtyři chorusy, které lze použít i jako phaser.

Celkem může být použito až pět efektů, ovšem na úkor počtu hlasů. Lze je řadit sériově, paralelně nebo oba přístupy kombinovat.

Chybí sekvencer

Samozřejmostí je arpeggiator, který je ale docela jednoduchý. Nabízí přehrát sekvenci zmáčknutých tónů vzestupně, sestupně, vzestupně a pak sestupně případně i s opakováním nejvyššího a nejnižšího tónu, náhodně, nebo tak jak byly stlačeny, přičemž lze zvolit tempo, rytmus a přes kolik oktáv bude arpeggio hrát. Při tvorbě smyček let využít i funkci gator, což je druh šestnáctistopého sekvenceru, který ale umožňuje nastavit jen hlasitost zvuku v jednotlivých krocích.

Funkce chord umožňuje vytvořit akord, který se transformuje podle toho, která klávesa se stiskne. Ultranova nabízí také funkci vokodéru, jednoduchý dynamický mikrofon na husím krku je přiložen. Zapojuje do konektoru XLR, také jej lze snadno vyměnit za jiný.

Jak to hraje

Tříoktávový nástroj ve stylové tmavomodré metalíze má plastové tělo, což samozřejmě není úplně optimální, rozhodně ale působí bytelněji než Korg Micro X nebo R3. Klávesy kladou přiměřený odpor, který při domáčknutí vzrůstá, takže aftertouch funguje jak má.

Deset otočných enkodérů, doplňujících dva potenciometry na ovládání hlasitosti a jeden na ovládání poměru zvuku z počítače připojeného přes USB a vlastního zvuku nástroj), umožňuje celkem jednoduše měnit parametry, k nimž se lze dostat pomocí dvacítky podsvětlených tlačítek.

Na Ultranově je vidět, že se Novation spojený s Focusrite v novém tisíciletí soustředil na výrobu kontrolérů. Ultranova se může také jako kontrolér používat. Osm tlačítek je určeno jen pro ovládaní VST instrumentů.
Editace je snadná a přehledná, protože osm enkodérů je nad dvouřádkovým displayem se 144 znaky, takže je vždy jasné, který parametr se mění a jak. Není tedy až tak velkým problémem, že každý parametr nemá vlastní enkodér.

Modulační kolečko a kolečko měnící výšku tónu padnou pěkně do ruky, jsou dost velká a stylově modře podsvícená. U modulačního ovšem není očima hned patrné, v jaké je poloze, což trochu vadí při hře.
Příjemné je, že nástroj má čtyři výstupy ve dvou stereofonních párech, což se docela hodí, když se je Ultranova využita pro modulaci a efektování vnějšího signálu (externí vstupy jsou dva). Bohužel se nedají jednotlivé zvuky přiřazovat pokaždé jinému výstupu, jinam basové a jinam plochy, jen lze vybrat nastavení, kdy pomocné výstupy hrají jen upravený externí signál. U toho ale bohužel nejde nastavit hlasitost, což je problém. Tato drobnosti bohužel snižují hodnotu nástroje.

Výhodu je digitální výstup ve formátu SPDIF s volitelnou frekvencí 44,1 anebo 48 kHz. To umožňuje přenášet zvuky do počítače nebo jiného záznamového zařízení bez ztráty kvality způsobeného dvěma převody D/A a A/D.

USB konektor umožňuje připojit Ultranovu k počítači a využít ji jako kontrolér, nebo si do počítače přenést jednotlivé zvuky a ty v něm upravovat, i když editace v samotném nástroji je celkem jednoduchá.

Syrové elektronické zvuky

Už poslech prvních z 384 firemních patchů ukázal, že vývojový tým od Novation odvedl dobrou práci a plně využil bohaté možnosti nástroje, kdy množství obálek umožnilo tvořit zajímavé zvuky, proměňující se v čase, takže nevadí ani absence možností zvuky vrstvit. Vzhledem ke koncepci oscilátorů a nabízených průběhů je jich většina i docela masivních. Použití PPG syntézy a průběhů z FM zvuků umožnilo nabídnout i takové patche, které by se na klasickém analogu jen obtížně vytvářely. Obohacením jsou i dva kruhové modulátory.

Tovární zvuky jsou zaměřené především na aktuální žánry, zejména různé odnože elektroniky. Spíše než průzračné atmosféry do ambientu však nabízí nabroušené zvuky, které se zaříznou do uší. Firma dostála i své historii, když nabídla i výrazné a syntetické basy, které dokáží nejen příjemně bublat, ale taky dodat zvuku na agresivitě.

Ultranova Nástroj se samozřejmě dá použít i v jiných žánrech, určitě by se hodil do industriálního metalu, ale nehraje si na všestrannost a paměť není zaplněna desítkami nepoužitelných nápodob klasických nástrojů, i když docela slušné elektrické piano nechybí. Osobně jsem však spíše ocenil nejrůznější nápodoby melodických perkusí, jako jsou marimby a balafony či zvonkohry, které mají patřičně výrazný atak vzhledem k použitým tvarům průběhů oscilátorů z FM syntézy napodobující tyto nástroje.

Vzhledem k dostatečnému množství kontrolérů a tlačítek se dají zvuky snadno upravovat a měnit, paměť navíc nabízí 128 míst na uložení vlastních patchů, aniž by bylo potřeba přepisovat firemní, což osobně vítám. Většina uživatelů ale půjde spíš cestou úpravy stávajících zvuků. Některé jsou natolik komplexní, že by je ani zkušenější uživatel nedokázal naprogramovat. I rozklíčování jejich stavby, kdy se využívají ne zcela typické průběhy oscilátorů nebo několik obálek modulujících různé parametry a ještě echa, dá práci.

Použitelných zvuků nabízí Ultranova dost, samozřejmě i ona má své nedostatky. Většina jich zní dobře jen v rozsahu tří oktáv, pokud jsme se je pokoušel hrát hlouběji, působily zastřeně, i když v nich není použit vestavený reverb. To je ovšem dost častý neduh virtuálních analogů. Také k filtru bych měl výhrady, sice nabízejí extrémně vysokou strmost a možnost paralelního zapojení taky stojí za to, zvlášť v případě, kdy se do každého posílají jiné zdroje, ale zvukově se s analogovými srovnat nedají. Když jsem tovární zvuky pustil přes filtr Vermona DAF 1, byl zvuk hned o třídu lepší.

Vestavěné efekty jsou průměrné, reverby dělají zvuk trochu tupým a osobně mi připadají lepší i ty od lexiconu vestavěné do pultů Soundcraft, nemluvě o samostatných v racku. Naopak chorus je velmi dobře použitelný a potřebný a při tvorbě zvuku hodně pomáhá delay, který umožňuje vytvářet složité struktury. O distortionu bych raději nemluvil, ale ty bývají špatné i v mutliefektech.

Jisté rozčarování mi přinesl arpeggiator. Vzhledem k jinak extrémně širokým možnostem nástroje mi přišel chudý a nehodící se příliš pro tvorbu smyček, ve kterých si libuji. Pomáhá tu sice gator, umožňující naprogramovat cyklické změny hlasitosti, ale osobně dávám přednost snadno ovladatelnému arpeggiatoru na jinak nepříliš povedeném čtyřhlasém microkorgu, kde se snadno namačká, která část arpeggia znít hned bez nutnosti složitě něco programovat.

Porovnání s konkurencí

Při srovnání s dalšími nástroji téže kategorie ale Ultranova své konkurenty většinou předstihuje. Oproti Blofeldu nabízí plnější zvuk a snazší editaci protože má více kontrolérů, i když je jen trojoktávová a nemá tak bytelnou konstrukci a je jen monotimbrální.

Oproti Korgům R3 z jádrem z Radiasu nebo staršímu už nevyráběnému Korgu Micro X s jádrem z Tritonu nabízí ultranova výraznější basy, a více temných řezavých zvuků, neboť využívá wavetables, ale v leadech trochu zaostává. Ultranova také nabízí více zvuků, i když je nejde vrstvit.

Akai Miniak překonává jednoznačně, protože ten má dost nevýrazné zvuky. Roland SH01 Gaia jsem neměl, takže srovnávat nemohu.

Kdybych neměl doma desktopovou verzi Blofeldu, Micro X a DSI Evoler, taky bych o Ultranově uvažoval, protože do ostřejších a, temnějších a agresivnějším stylů se hodí, ale takto složitou obměnu se mi dělat nechce. Podobně mohou uvažovat i další majitelé virtuálních analogů této kategorie. Ultranova se objevila přece jen později než její konkurenti. Na druhou stranu ale rozšíří paletu zvuků a může se hodit ale i jako druhý syntezátor majitelům korgů nebo yamah, protože nabízí kromě simulace subtraktní syntézy i wavetables.

V některých žánrech se dá použít i jako hlavní klávesový nástroj, i když zcela univerzální není. Kdo potřebuje piana a varhanní zvuky, by k ní musel připojit další modul, nejlépe od Kurzweilu nebo starší Proteus. Výhodou je možnost použít Ultranovu jako kontrolér, což jsem nezkoušel nemaje v počítači žádné vhodné pluginy, dávám přednost reálným nástrojům. Ultranova se však dala bez problémů použít pro řízení klávesového modulu Alesis Nanopiano a i pro ovládání Nordu Micromodular, kde by si ale bylo potřeba vyhrát s přiřazením enkodérů, na což nebyl u zapůjčeného nástroje čas, takže nevím, jak snadné to je.