Test zkreslovadel do 2000: Razzor Metal Distortion

Metalový distortion s boostem pro sólo hru, může zamotat hlavu? Tahle slova jsem psal v minulém dílu, jehož pokračování se poněkud protáhlo. Pojďme to tedy bez okolků dorazit a s ďáblíkem Razzor Metal Distortion uzavřít celou tuhle sérii testu. Připomínám, že jsem vše zkoušel na Line6 Spider Classic a Engl Powerball.

Pod lupou

Celý Razzor Metal Distorion je oblečen v černém hávu, jak se na těžkotonážní metalové monstrum sluší. Kovová krabička působí vcelku masivním dojmem a knoflíky mají ostré hrany, stejně jako předchozí krabičky Razzor. Na čelním/horním panelu najdeme třípásmový ekvalizer (HIGH, MID, LOW) a funguje vcelku ostře. Na zvuk má vcelku zásadní vliv a je třeba s ním nakládat opatrně. Ve druhé řadě máme BOOST (nastavuje velikost „nakopnutí“ efektu), LEVEL (celková hlasitost) a DRIVE (míra zkreslení).

V poslední řadě jsou dva nožní spínače BOOST (aktivuje celkové nakopnutí hlasitosti) a SHOW SOME METAL (zapne distortion). Trochu nešťastné jsou dvě LED diody indikující zapnutí efektu a BOOST. Jsou totiž umístěné mezi nožními spínači. Pokud tedy budete mít nohu připravenou k přepnutí, určitě nebude vidět aktuální stav efektu. Z boku najdeme ještě 6,3 mm jack konektory pro vstup kytary a výstup do aparátu.

A kde je baterka? Tu najdeme zespodu pod podivně tvarovaným plíškem připomínající hák. Za pevnost uložení baterie u mě plus, za přístup k baterii mínus, takže výsledný pocit neutrální. Rozhodně to není na upevnění do pedalboardu s baterií. To by ale asi dělal jsem blázen nebo masochista.

Cena je okolo 1290 Kč

Show Some Metal

Celý řetězec byl velmi jednoduchý: kytara Ibanez S série – Razzor Metal Distortion – Line6 Spider Classic.

U tranzistoru/modeleru Line6 jsem efekt nastavil na neutrální „všechno na půl“. Všechny knoflíky tedy směřovaly na 12 hod., což se nakonec ukázalo jako nejvhodnější nastavení.

Hned od začátku je třeba si říct, že žádný crunch se z toho dostat nedá. Téměř od začátku dráhy potenciometru DRIVE nastupuje roj včel a po celé dráze jen včelky přibývají. Ani reakce na styl hry nebyla příliš povzbudivá. Připadal jsem si, že hraju přes kompresor. A to jsem měl pasivní snímače na kytaře. BOOST by měl sloužit pro sólovou hru, kdy se zvedne hlasitost, a přesně tak i funguje. Bohužel přidává i vcelku jedovaté středo-výšky, které už byly trochu za hranou. Ekvalizer fungoval velmi dobře, ale celkově efektu schází čitelnost.

Co na to pan Engl?

S Englem se Razzor trochu uklidnil a nabral trochu lampového odéru. Opět jsem skončil na nastavení „všechno na půl“, kdy Metal Distortion vcelku zachoval svou tvář a přitom při palm mutig začal docela pumpovat. BOOST se choval stále jedovatě a celkově mizela čitelnost hry. Ať se jednalo o power chordy nebo rozložené akordy či o vyhrávku, vždy z toho vylezla koule. Zkoušel jsem i různé kombinace s Razzor OverDrive nebo EXH MUFF Overdrive. Žádná z nich ovšem vylepšení nepřinesla. Schází mi tu ta syrovost přirozeného tónu, což i v metalu má svoje místo.

Celkový verdikt testu

Jako první kanál bych si Razzor Metal Distortion dokázal představit pro rozšíření barvy zvuku, ale cena bohužel odpovídá kvalitě. Pokud bych si z celé plejády testovaných zkreslovadel měl vybrat, sáhnul bych buď po Jet City Shock Wave nebo po kombinace Razzor Overdrive a Razzor Distortion. Hlavní je samozřejmě základ, tedy pořádný aparát. Tady by Engl Powerball vše zvládnul i bez krabiček.