The Silver Spoons, foto: Ondřej Vibes

The Silver Spoons: Hraná hudba se stává záležitostí elit

Kapela The Silver Spoons se do povědomí dostala díky hitu He's Got My Money Now, se kterým zabodovala v hitparádě Evropy 2 i anketě Žebřík 2018. Aktuálně je mezi finalisty soutěže Jednou ranou na Sziget, se kterými změří síly 15. května v pražském Café V lese. Při této příležitosti jsem vypovídala frontmana Augustina Dunna a klávesistu Dimitrije Maksimoviče. Původně mě zajímalo hlavně to, jak do videoklipu s půl milionem zhlédnutí dostali Geňu Genzera a živého velblouda. Silnější je ovšem téma, které za tím vším stojí. Kam vlastně plynou peníze, které by měly jít muzikantům.

Jak se těšíte na finálové hraní s kapelami Bratři a I Love You Honey Bunny v rámci soutěže Jednou ranou na Sziget?

A: My obě ty kapely známe, jsou skvělí a respektujeme je. Chceme na Sziget, ale prohrát ve finále s nimi nebude žádná ostuda.
D: Řekli jsme si, že se pokusíme zahrát tak skvěle, aby festivaly měly důvod booknout nás i bez soutěže. (smích)

Dostali jste se už předtím na Evropu 2 a na Óčko. Jaká je vaše další meta?

D: Upřímně, naše nejvyšší meta teď je vysvětlit lidem, že jsme česká kapela. Nedávno jsme přeskakovali Wohnoutům. Augustin řekl: „My jsme Silver Spoons, kdo nás tady zná?“ A ze sálu se přihlásilo pár lidí. Ale když jsme začali hrát He's Got My Money Now, všichni se chytli, všichni ten song znali. Akorát si to s námi vůbec nespojili.

To je ale přesto super, ne? Napsali jste věc, která vás přerostla, dostala se do povědomí.

D: To je pravda. Asi je to lepší, než kdyby znali nás jako kapelu a ta hudba jim nic neříkala.
A: To už bysme pak byli spíš celebrity.
D: Jo, influenceři.


Richard Genzer ve vašem klipu hraje hamižného producenta. Jak se vám ho podařilo přesvědčit ke spolupráci?

D: Náš kamarád se s ním kdysi opil, a dohodli se, že mu jednou Geňa někde zahraje... A rok na to mu volal a říkal: „Hele pamatuješ si, jak jsi mi kdysi nad ránem slíbil, že mi jednou někde zahraješ?“ A on na to: „No to je pravda, to jsem slíbil.“ – A opravdu přišel a dal svůj honorář na charitu.
A: Spolupráce s ním byla fakt skvělá. Na nic si nehrál. Přišel krátce po party Star Dance v šest ráno, a byl naprosto v pohodě.

A velblouda jste tam dostali jak?

D: Toho jsme neukecali, tomu jsme museli normálně zaplatit. Původně jsme měli mít lva, ale ten nám krátce před tím zavolal, že nemůže, a navrhl za sebe velblouda.
D: Ano, před natáčením nám dali vědět z produkce, že lva si vyžádali do filmu na Barrandově jako větší celebritu. Ale že velbloud to také zvládne. Nicméně spolupráce s velbloudem byla trochu horší, protože neskutečně smrděl. To si můžete všimnout, když klip končí a světla jdou dolů, tak to, co je pod velbloudem, se nedalo nijak vyfotoshopovat.

Produkci singlu jste řešili s Dannym Saberem v Kalifornii. Jaký to byl zážitek?

D: Hodně nám to dalo. Zažili jsme tam naprosto profesionální přístup, mixovalo se od osmi ráno do šesti večer. Jeden pán nám tam nosil kafe, a pak jsme zjistili, že kdysi byl nominován na Emmy.
A: Na tom jsme viděli, že práce nikdy nekončí. Není to tak, že vyhrajete cenu a máte napořád vystaráno. Ale když jsme přiletěli zpátky, pořád to ještě nebylo ono. Výsledek jsme pak ladili ještě s Honzou Horáčkem, Jonnym Andělem a Honzou Balcárkem.

V He's Got My Money Now zpíváte o milionech zhlédnutí za minimální mzdu. Kdo s tím nápadem přišel?

A: Hudebně jsme přišli nejdřív s basovým riffem. Vytvořili jsme melodie a linky, ale podoba songu se měnila půl roku.
D: Tím textem jsme totiž chtěli rozvířit konverzaci o tom, kam vlastně plynou peníze, které by měly jít muzikantům. Úplnou náhodou se v tu chvíli řešil zákon o autorském právu na úrovni EU, což nám jen potvrdilo, že náš pocit o stavu hudebního průmyslu sdílí i další.

A kam ty peníze plynou?

D: No, nejhorší nám přijde, že výroba písničky stojí stovky tisíc, stovky hodin práce, a jsou tu politické strany, které chtějí dokonce zrušit autorské právo úplně. Už takhle autorům hudby plynou ze streamování hudby a od OSA a Intergramu spíš drobné. Pokud zrušíme autorské právo, zabijeme lokální kulturu. Pak už všichni budeme muset poslouchat Taylor Swift, protože nikdo jinej na to nebude mít ani peníze, ani chuť něco vydat.
A: My chápeme, že lidi chtějí mít všechno zadarmo. Člověk nemá problém koupit si tričko za tisícovku, ale nedal by 20 Kč za song místní kapele. To nesoudíme, bereme to spíše jako realitu. Lidi si platí služby, aby tu hudbu poslouchali, ale ty platformy si nakonec nechávají převážnou část peněz. Muzikanti dostávají od Spotify několik centů za stovky tisíc zhlédnutí. Náš klip má přes půl milionu zhlédnutí, hrají ho rádia, televize a dokonce je i v úspěšném českém filmu, ale ty náklady na výrobu se nám jen tak nevrátí.

To není moc populární téma...

D: Je to tak. Zní to jako že si stěžujeme, ale realita je taková, že přesně na tomhle vydělávají giganti, kteří mají peněz už tak dost. Google, Facebook. Je obrovský rozdíl mezi tím, jaká je hodnota celého hudebního byznysu, a tím, co dostávají umělci. Většina nákladů na výrobu padá na nás, na jednotlivce, kteří tu hudbu děláme, ale příjmy ze streamování jdou jinam.
A: Všechny streamovací firmy mají smlouvy s labely. Ty vám pak nabídnou, abyste si zaplatili výrobu ze svého, že vám pomůžou s distribucí – ale distribuce dnes znamená umístit album na Spotify a iTunes, a jsme u toho.
D: To je to, co jsme chtěli tím singlem říct. Každýho samozřejmě zajímá Geňa a velbloud, ale to téma za tím už je trochu opomíjené. Jestli to bude takto pokračovat, za chvíli na produkci hudby budou mít už jen ti nejbohatší, což prostě není ani správné ani dobré.
A: Lidi jsou překvapený, že jsem na pracáku. Ono to zdálky vypadá, že když máme hit, tak se topíme v penězích, ale člověk spíš musí pracovat jinde, aby mohl vydávat vlastní kvalitní hudbu.


Jak pracujete na nových věcech? Preferujete nějaký žánr, ve kterém se chcete pohybovat?

A: To bude spíš písnička od písničky. Neradi bychom spadali do nějaký škatulky. My na výsledné podobě písniček pracujeme třeba několik měsíců. Nahráváme a zkoušíme nejen živou podobu, ale i to, jak to zní na nahrávce. Už se nám stalo, že něco živě znělo super, ale na nahrávce to vůbec nefungovalo. Zkoušíme různé zvuky, různé styly, vyvíjíme to a předěláváme, a až po několika měsících v tom slyšíme nějaké opakující se prvky. V zásadě vycházíme vždy z naších rockových/rock'n'rollových kořenů. Až postupně zjišťujeme, k čemu se naše tvorba vrací, co se nám líbí nejvíc. Ale není to tak, že bychom si řekli, že příští song bude R'n'B!
D: To bylo na tý písničce nejtěžší. Nevěděli jsme pořádně, kam jdeme, a objevovali to postupně. Ale o to snadnější to bylo s naším dalším singlem, který vyjde brzo.

Na jaké nástroje hrajete?

A: Já na svoji kytaru hraju už spoustu let. Je to Epiphone Les Paul LP100. Je fakt stará, kluci už si začínají stěžovat. Preprodukci řeším na starém počítači v FL studiu. Není to nic nového, ale poznám na tom, jestli ta písnička funguje jako taková, bez efektů a zvuků.
D: No ta Augustinova kytara... jako fakt by potřeboval novou. My už z té jeho začínáme šílet. My už kvůli tý organizaci kolem toho nestíháme řešit samotné nástroje.

Prozradíte nám něco o chystaném novém singlu?

D: To téma bude víc tradiční. Skladba He's Got My Money Now je víc sarkastická, další věc bude trochu víc melodická a méně kontroverzní.
A: Riff a sloku k tomuto singlu jsem napsal v osmnácti, ale pak se to vyvíjelo. Měli jsme k tomu spoustu verzí, ale pořád jsme nebyli spokojení. Nechtěli jsme to pustit ven s pocitem, že to sice nefunguje, ale už nevíme co s tím. Takže nám to trvalo fakt roky, než jsme to dostali do podoby, v jaké je to teď.

Velblouda jsme neukecali, tomu jsme museli normálně zaplatit, foto: Ondřej Vibes
foto: Ondřej Vibes
foto: Ondřej Vibes