Tomáš Palucha: Necháváme tomu volný průběh

Hudba jako magie, rocková alchymie, která posluchače očaruje a nepustí. Také tato slova padají v souvislosti s aktuální deskou čtveřice Tomáš Palucha, za níž od počátku stojí zejména Honza Tomáš a Libor Palucha. S formou si nikdy hlavu nelámali. „Už jsme byli ambient, metal, mystic rock i krautoví elementálové,“ říkají muzikanti, personálně propojení mj. s Lvmen, Kovadlinou a nově třeba také Kafka Bandem. První z nominací na desku roku sice v cenách Vinyla ve středu neproměnili (patří Povodí Ohře), šanci ovšem ještě stále mají v cenách Apollo.

Vaše aktuální album Čaro sklidilo nominace na desku roku v cenách Vinyla a Apollo, v žebříčku magazínu Full Moon skončilo druhé, a nominace na alternativního Anděla vás nezasáhla asi jen kvůli obskurnímu sloučení elektronické kategorie s alternativní. Jak podobná hodnocení vnímáte?

LIBOR: Neříkám, že to není příjemný, ale ceny a žebříčky nejsou důvod, proč jsme se začali potají potkávat ve zkušebně. Mnohem víc si vážím lidí, co chodí na naše koncerty, a nebo si koupí tu desku na vinylu.

HONZA: Přesně, koukejte si to koupit! No, i když to pro nás o soutěžích a anketách samozřejmě není, zpětná vazba je příjemná a patrně nám i trochu ulehčuje fungování.

Dlouho jste fungovali jako dvojice s proměnlivými koncertními sestavami s hosty; album Čaro poprvé vzniklo ve čtveřici. V čem jsou pro vás čtyři víc než dva?

LIBOR: Ten úplný základ desky vznikal spíš ve trojici s Tomášem Vondrou (basa, synth), a bylo to pro film Haxan, který jsme si vybrali v rámci LFŠ. Tim Remis nám zase na desku nahrál jeden track (Remus), ze kterého pak volně vznikl další (Romulus). Spíš jsme zjistili, že ve čtyřech nás koncerty baví mnohem víc, a i pro lidi je to asi zajímavější.

HONZA: Původní podoba kapely byla vyústěním určitého stavu a pocitu, ve kterém jsme se tou dobou oba nacházeli. Když to řeknu jednoduše, klasický kapely nás víceméně prostě nebavily a chtěli jsme zkusit to trochu jinak. Po nějakém čase jsme zas dospěli k bodu, že tomu znova chceme dát trochu jasnější kontury... Regál i Tomáš celý sound kapely posunuli o kilometry dopředu, v tom jsou určitě čtyři víc než dva. Než my dva sami rozhodně.

V té sestavě jste úplně poprvé vystoupili na předávání Cen Vinyla před dvěma lety. Už tehdy jste měli úmysl sestavu stabilizovat?

LIBOR: Na postu bubeníka se to pořád často střídá, kromě Regála, který bývá často pracovně vytížený, s námi hraje i Tim Remis nebo Vítek z Rutka Laskier. Ale jo, určitá stabilizace byla potřeba.

HONZA: Regál s námi nahrál už podstatnou část alba Guru, a pokud jsme chtěli na koncertech hrát věci z desky, nebylo celkem co řešit. Podoba kapely se dvěma kytarami byla pro nás v něčem výjimečná, ale koncertně zároveň taky hodně svazující. A spoléhat se neustále na to, že se vždycky najde někdo schopný a ochotný s námi naživo improvizovat, taky úplně nejde.

Pořád ještě si vyděláváte ježděním s kapelami po Evropě?

LIBOR: Já ano, momentálně jsem se Shabazz Palaces v Toulouse.

HONZA: Já spíš ne, tak jednou za rok vyjedu s kámošema z kapely The Body a jinak jen naprosto výjimečně, jsem rád, když můžu být doma se svou úžasnou parťačkou a se psem.

A živí tě co? Někdo mi říkal o klubu v Brně?

HONZA: Jo, podílím se na chodu Kabinetu Múz v Brně.

Pojďme zpět k hraní s Tomáš Palucha. Je pro vás důležitá forma? Baví mě sledovat, jak se mnoho kolegů pere s tím, zda to je spíš post-rock, minimalismus, hovoří se o „budování atmosféry” či scénické hudbě...?

HONZA: Forma určitě důležitá je. Pojmenování té formy musíme nechat na někom jiným – a taky se tím občas bavíme, občas trápíme. Už jsme byli ambient, metal, mystic rock i krautoví elementálové.

Dáváte si dopředu nějaká zadání? Nebo jen spolu hrajete a sami čekáte, co z toho vyleze?

LIBOR: Já myslím, že praktikujeme oba zmíněné postupy.

HONZA: S tím, že celkem převažuje ten druhý. Chemie nám v tomhle funguje docela dobře...

Mění se nějak váš vztah ke zpěvu? Na albu Guru jste přizvali hned několik hlasů, dle mého nejlepší Todd Nesbitt zní i z Čaro, kde jsou zas i zpěvačky... Dojde někdy na stálého vokalistu?

LIBOR: Necháváme tomu naprosto volný průběh.

HONZA: Kromě stabilní spolupráce s Toddem asi ne, ale to nikdy nevíš, s čím Libor přijde.

Minulé nahrávky jste vydávali u Silver Rocket a Stoned To Death. Proč tentokrát vydavatelsky znovuprobuzení Day After?

LIBOR: Oslovil nás Míra Pátý po loňském koncertě v Akropoli, a celé to nějak dávalo smysl. I protože jsme byli v tom období hodně propojení s Lvmen, který jsou na Day after od úplného začátku. Je to pro nás čest.

HONZA: Míra nám vyjadřoval podporu už od prvních pokusů kapely a když nás potom viděl na tour s Lvmen, zapadlo to do sebe. Pro mě je to krásný protnutí kruhu, tištěný katalog distribuce Day After Records (nebo-li „červenou bibli“, jak ji leckdo označuje) jsem svého času hltal tak, že jsem ho způlky uměl nazpaměť, a to samé platí o nahrávkách kapel, které Míra vydával. Day After po probuzení z hibernace vydal už několik věcí před námi – i společnost kapel, ve který jsme se ocitli, nám dává perfektní smysl. To neznamená, že by se Silver Rocket nebo Stoned To Death byly nějaké konflikty. Oba labely pro nás zůstávají zásadní – pro nás i pro českou nezávislou scénu.

S Lvmen jste díky personálnímu propojení logicky hráli i hodně společných koncertů. Čím se to hraní v obou kapelách pro vás liší?

LIBOR: Tomáš Vondra se na dvou tour staral o projekce, takže v Lvmen jsme byli v té chvíli všichni. Momentálně tam z nás hrají už pouze Regál a Honza. Za sebe můžu říct, že ty energie na pódiu jsou naprosto odlišné, a hraní Lvmen songů z poslední desky mě vyčerpávalo.

HONZA: Ačkoliv bych řekl, že obě kapely se „tematicky“ dotýkají podobných věcí, Lvmen je pro mě celkově jedna ze základních inspirací, ale hudba TP cílí na trochu jiný „aspekty“. Nechce se mi převádět muziku do slov. Můžu ale říct, že Lvmen je pro mě daleko fyzičtější záležitost. (smích)

Co aktuálně dělají vaše další působiště?

LIBOR: Kovadlina odehraje po dlouhé době koncert v březnu v Brně. Dlouho jsme se s klukama neviděli a nemluvili o kapelních plánech, každý z nás toho má nad hlavu.

HONZA: Se Sítěmi jsme minulý rok odehráli dva koncerty. Honza má svůj projekt Obelisk of Light, a já svoje aktivity, tak Sítě šly trochu na druhou kolej. V tuhle chvíli bych se navíc rád soustředil na nahrání sólo věcí, k čemuž se mě snaží povzbudit právě Jakub, který byl u zrodu Tomáš Palucha se svým labelem Stoned To Death.

A další plány? Překvapilo mě, že jsem Libora našel v aktuální sestavě Kafka Bandu?

LIBOR: To se mě takhle jednou Regál zeptal, zda nechci převzít basu po Almelovi... a pokud si dobře pamatuju odpověděl jsem: Proč ne?! Bez toho, aniž mě někdo z ostatních viděl hrát na jakýkoliv nástroj, jsem asi půl roku na to odjel na kapelní soustředění, a za další půlrok do studia, kde jsme natočili desku Amerika, která vyjde v březnu. No a musím se přiznat, že mě trošku zajímalo, jestli mi bude slušet růžový sako.