TOP 10 aspirujících studentů hudby

1. Emocionálně labilní

Student je skvěle připravený, zahraje velmi náročnou skladbu se zanedbatelnou variací a poté, co ho lektor pochválí a upozorní, na odchylku, se student se slovy „jsem k ničemu a nikdy nic nezahraju správně“ začne sebemrskat. Zbytek hodiny poté probíhá jako posezení u psychoanalytika, kdy se lektor střídavě snaží uklidňovat studenta i sebe.

2. Stydlín

Klopí zrak, nemluví, neodpovídá na otázky a drží nástroj stylem „hlavně, abych na něm nezanechal otisky“. Lektorovi začínají růst šedivé vlasy, i přesto, že je mu pořád dvacet. Až po několika hodinách se mu konečně podaří ze studenta vypáčit, že má rád Metallicu a chtěl by si zahrát Nothing Else Matters, jenomže se bojí, že se to nebude líbit tatínkovi.

3. Nukleární hyperaktivista

Neposedí, nenechá nástroj ani na vteřinu v klidu, přeskakuje z tématu na téma a neustále chrlí otázky typu: „K čemu je tohle?“, „Co se stane, když udělám tohle?“, „Proč to chrčí?“, „Proč to tady nehraje?“, „Umíte hrát strašně rychle?“, „Proč to tady má díru?“ a podobně.

4. Génius

Lektor předvede jednoduchou skladbu a po ujištění od studenta, že na daný nástroj v životě nehrál, se mu dostane životního zážitku v podobě naprosto neskutečné originální a kreativní interpretace. Lektor sbírá svojí čelist ze země s dotazem, jestli pro studenta má smysl vůbec na lekce chodit. Dostane se mu ujištění, že ano, ale chtěl by si ještě nabrat lekce bicích, piána a symfonické orchestrace.

5. Všeználek

S naprosto suverénním výrazem opravuje lektora při každé příležitosti. Tohle je přece takhle a toto takto. Lektor se stoickým klidem nasazuje kamenný výraz a zároveň vysoce agresivní asertivitu.

6. Mistr výmluv

Nikdy nepřijde včas na lekci, natož aby byl připravený. Ale vždy má připravenou výmluvu typu: „Když jsem vyšel z domova, začalo pršet a po cestě se mi srazily kalhoty, tak jsem mohl dělat jenom malé kroky.“ Nebo: „Nebudete tomu věřit, ale autobus se otočil na střechu a musel jsem z něho zachraňovat právě nastoupivší domov důchodců na výletě.“

7. Opravdový antitalent

Není jich moc, ale když se vyskytnou, mají raritně nevyvinutý hudební gen. Nedokáží tleskat ani na první dobu, kytaru si naladí do F#, hrají extrémně falešně a nerytmicky a hlavně – vůbec nic z toho si neuvědomují. Kámen, na kterém se zlomí všechna dláta.

8. Samouk

Na kytaru hraje obráceně, v levé ruce používá kombinaci prostředníčku a prsteníčku, ladí do 438Hz a na svém aparátu zásadně stahuje všechny středy. K lektorovi dorazí s tak dlouhým seznamem špatných návyků, že se hodiny plynule promění v nezávaznou konverzaci o počasí a plánech na dovolenou.

9. Fanoušek

Chce se hned naučit oblíbenou skladbu své kapely. A pak další oblíbenou skladby od stejné kapely. A pak celou desku... Vy už víte od koho, že?

10. Rocker

Obvykle fanoušek „klasického poctivého rocku“ s velmi jasným názorem na veškerou hudbu po roce 2000, jíž definuje jako „ty nový přeprodukovaný sračky“. Jeho obzory začínají a končí diskografií AC/DC, Motörhead a Iron Maiden. Vykazuje nulový zájem o ostatní hudební žánry a trvá na tom, že kytara musí „bejt pořádně vohulená, aby to hrálo“.

Potkali jste za svých studentských let nebo coby učitelé hudby také nějakého takového výtečníka? Podělte se o své zážitky v komentářích!