TOP 3 bizarní příběhy hudebního průmyslu

1. Kovboj z Walmartu

Kdo je podle vás historicky nejprodávanějším sólo interpretem v USA? Drake, Adele, Bob Dylan či Eminem se ani nenominovali to první pětice, kterou tvoří na pátém místě Elton John s 79 miliony prodaných nosičů. Před ním je Billy Joel s 85 miliony, v těsném závěsu na třetím místě Michael Jackson s 89 miliony a na druhém místě kraluje Elvis Presley se 147 miliony. Hm, komu se ale povedlo se 156 miliony prodaných desek obsadit první místo?

Dámy a pánové, ano, není to nikdo jiný než... Garth Brooks. Upřímně, stejně jako vy nemám tušení, kdo to je, a nevybavím si jedinou skladbu od tohoto umělce – který nejenom že dominuje USA, ale v celkových oficiálních tabulkách (společně s kapelami) je na druhém místě hned po legendárních The Beatles.

Svět country music má evidentně svá pravidla. Garth Brooks vděčí za svůj úspěch velmi specifické metodě distribuce svých alb. Před érou mp3 a digitalizace měl Brooks velmi lukrativní, exkluzivní distribuci přes obchodní řetězec Walmart a nyní zase prodává svá alba výhradně přes Amazon Music. Žádná oficiální videa na YouTube nebo playlisty na Spotify či Apple Music.

Jinak v úvodu článku jsem mluvil právě o Garthu Brooksovi. Jeho alter ego se jmenuje Chris Gaines, nosí černou paruku, oční stíny a prodal přes dva miliony alba s názvem Greatest Hits (jak jinak, že?). Tenhle chlapík je prostě hudební (a/nebo obchodní?) génius!

2. Hit, kde je všechno špatně

Hit s falešným zpěvem a amatérskou produkcí? To zavání dalším nenaplněným snem a neúspěchem. Rozhodně ale ne v případě Lumidee a skladby Never Leave You (Uh Oooh, Uh Oooh). Tento nyní zapomenutý skvost byl v roce 2003 na neuvěřitelném třetím místě v Billboard Hot 100 v USA a dominoval také hitparádám v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemí či Švýcarsku. Minimalistická produkce s tehdy populárním Diwali riddim rytmem ve spojení se skoro až karaoke parodií zpěvu zřejmě zafungovala. Magie, náhoda či prostě glitch v matrixu? Jeden nikdy neví. A proto se, děti, nikdy nevzdávejte svých snů. Nikdy nevíte, odkud přijdou.

K příčině „zvláštního“ vokálového přednesu se pak pojí dvě legendy. Jedna praví, že Lumidee byla talentovanou rapperkou, ale ne zpěvačkou. Její producent ji ale přesto pobízel ke zpěvu. Druhá konspirační teorie zase tvrdí, že Lumidee byla velmi schopnou vokalistkou, ale nazpívala svůj part přes jiný track. Producent se poté na poslední chvíli rozhodl hudební podklad změnit a její vokální linku tam prostě necitlivě narouboval.

3. Temná stránka dobra

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Nebo že by to bylo naopak? Pamatujete se na památný den 13. července 1985, kdy se konal Live Aid, legendární charitativní megakoncert, který zahýbal planetou? Na rockové hvězdy se tehdy přes satelitové vysílání dívalo přes 1,9 miliardy lidí (v té době téměř 40 procent celkové populace planety Země). Svět se sjednotil v boji proti hrůzám hladomoru v Etiopii a všichni obyvatelé planety měli možnost finančně přispět k pozitivní změně.

Krásná myšlenka, krásný záměr, ale ne vše vyšlo úplně podle představ. Bob Dylan situace využil k podpoře amerických farmářů (!), kteří si podle jeho slov také zasloužili nějaký ten milion či dva navíc. Led Zeppelin se světu zase představili s otřesným reunionem, kde bubenické místo obsadil Phil Collins. Kytarista Jimmy Page byl z toho tak mimo, že si dal o pár houbiček navíc a kvílel na kytaru, jako kdyby ji držel poprvé v ruce.

Led Zeppelin se za předvedený výkon tak styděli, že se dokonce postarali o jeho vymazání na následně vydaném oficiálním DVD koncertu. Ostatně Phil Collins k tomu dodal: „Nebyla to moje chyba, že to byla hrůza... Nechtěl jsem se na tom podílet, ale kdybych to zazdil, tak by se říkalo: 'Proč Phil Collins odmítl hrát na Live Aid?'. Tak jsem prostě neměl na výběr. Cítil jsem se jako páté kolo u vozu. Robert byl za mě rád, ale Jimmy byl proti.“

Collins zde také lehce naznačil způsob komunikace hlavního organizátora koncertu, Boba Geldofa, který neměl problém doslova vydírat velké rockové hvězdy stylem: „Nechceš hrát na Live Aid? Tak jsi zlý člověk a tvoje kariéra končí!“

Třešničkou na dortu pak byla naprostá absence afrických hudebníků mezi účinkujícími a také spekulace kolem vhodné distribuce vybraných financí. Údajně se totiž měly dostat do rukou hlavního arci lotra a strůjce hladomoru v Etiopii, předsedy vlády Mengistu Haile Mariama. Uf, trochu se nám to dobro někam zatoulalo.

Napadá vás nějaká další neuvěřitelná příhoda ze světa hudby? Podělte se s námi v komentáři pod článkem.