TOP 3 diskutabilní hity od Duy Lipy

K tématu dnešního článku mě přivedlo video od Ricka Beata, kde reaguje na velmi populární videa na TikToku, v nichž lidé pustí kousek skladby od Duy Lipy a vzápětí originální skladbu od jiného interpreta, kde můžete jasně slyšet melodickou či produkční podobu do té míry, že to pozná úplně každý a nemusí být zrovna hudebním expertem. Jak je to možné? Je v tom záměr nebo je to náhoda? A hlavně, dostanou interpreti, jejichž skladba nebo melodie byla použita (zkopírována) v současném hitu, nějaké odškodnění nebo alespoň uznání spoluautorství? Pojďme se tedy podívat na tři sporné skladby, u nichž si Dua Lipa posudek nejspíš za rámeček nedá.

1. Levitating (2020)

Hit z roku 2020 zůstává jednou z nejúspěšnějších, ale zároveň i nejspornějších skladeb Duy Lipy. I přes to, že byla Levitating v roce 2021 na prvním místě v žebříčku Billboard Hot 100 Songs a drží rekord jako nejdéle hraná píseň v historii ženského Hot 100, byly na song podány tři žaloby. 

V srpnu 2023 podal hudební producent Bosko Kante v Los Angeles žalobu na porušení autorských práv, v níž po Lipě požaduje přes 20 milionů dolarů coby kompenzací. Tvrdil, že Dua Lipa a Warner Music Group použily jeho nahrávku talk boxu v několika remixech písně Levitating, což údajně nebylo součástí dohody.

Držitel Grammy Bosko Kante se odvolává na dohodu uzavřenou mezi ním a tvůrci skladby a bojuje o náhradu za remixy včetně remixu od DJ The Blessed Madonna, dalšího remixu s rapperem DaBaby a za vystoupení Lipy na American Music Awards. Abychom Bosko Kanteho neměli za zlatokopa, uveďme, že původně měl zájem vyřešit záležitost bez soudního sporu, ale až nedostatek spolupráce a neochota žalovaných ho přiměly k právnímu řešení tohoto případu.

Další žalobou proti singlu, který drtil hitparády, podali skladatelé L Russell Brown a Sandy Linzer. Zmiňují, že Levitating převzalo hudební elementy hned ze dvou jejich skladeb. První je charakteristická melodie v Levitating, která je podle nich duplikátem jejich motivu ve skladbě Wiggle and Giggle All Night z roku 1979 a další motivy ze skladby Don Diablo z roku 1980. Brown a Linzer rovněž citovali rozhovory s popovou hvězdou, kde se údajně přiznává, že záměrně napodobovala předchozí hudební éry a retro bylo inspirací pro její album Future Nostalgia z roku 2020.

Třetím do party žalobců byla reggae kapela Artikal Sound System, která tvrdila, že Levitating okopírovala ústřední motiv jejich skladby Live Your Life z roku 2017 a že je velmi nepravděpodobné, že by se to stalo nezávisle nebo nahodile. Stížnost byla podána u federálního soudu v Los Angeles v březnu 2022 a tvrdila, že Lipa měla přístup k jejich skladbě, přestože track nebyl dostupný na Spotify, ale byl volně k dispozici na SoundCloudu, kde měl necelých 34 tisíc přehrání.

Soud však nakonec rozhodl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Lipa měla přístup k hudbě kapely, a Artikal Sound System odešli s prázdnou. V tomto případě zcela zaslouženě, protože jejich žaloba nestála na hudebním meritu. Live You Life používala rytmické motivy charlestonu a harmonický čtyřakordový postup, který byl běžný v hudbě už mnoho let. Co by měli říct takoví Outkast, jejichž skladba Rosa Parks z roku 1998 má všechny harmonické a melodické aspekty v daleko větší míře než song od Artikal Sound System.

2. Break My Heart (2020)

U tohoto songu mě obvinění z plagiátorství obzvlášť mrzí, protože jsem byl naprosto uchvácený basovou linkou a z nadšení jsem udělal cover verzi na svém YouTube kanále. Nicméně, kytarový riff je v podstatě identický s motivem ve skladbě Need You Tonight od INXS z roku 1987. Ale spravedlnosti bylo učiněno zadost a Andrew Farris i Michael Hutchence (klávesista-skladatel a zpěvák INXS) jsou uvedeni jako spoluautoři Break My Heart.

Asi mají velmi dobré právníky nebo to už prostě bylo tak evidentní na první poslech, že z toho nešlo couvnout. Ať je pravda jakákoliv, jsem rád, že je v tomto případě situace vyjasněná a INXS se sice nedobrovolně, ale spravedlivě staly spoluautory dalšího popového hitu.

3. Prisoner (2020)

Zde se jedná o hostování ve skladbě Miley Cyrus, která se dostala na první místo hitparád v Bulharsku, Chorvatsku a na Maltě, dále do první desítky v dalších deseti zemích a do první čtyřicítky v devatenácti dalších zemích. Jenomže tento relativní úspěch byl postavený na hned třech obviněních z plagiátorství. Nejenom že se autoři-producenti skladby „inspirovali“ hned dvěma ikonickými skladbami minulosti, ale dokonce i videoklip k tomuto hitu byl napadnutý kvůli kopírovaní myšlenek. Kde začít, že?

Pojďme od slokového nápěvu, který je naprostou vykrádačkou melodie refrénu I Was Made For Lovin' You od KISS (1979). A refrén byl zase opsán ze skladby Physical od Olivie Newton-John (1981). Nikdo z týmu autorů obou skladeb není v kreditech k Prisoner zmíněný. Jenom na Wikipedii je malá zmínka o „interpolaci“ melodie od Olivie Newton-John.

Víte co v hudebním průmyslu znamená termín interpolace? Jedná se přehrání originální melodie s novým textem v případě, že z nějakého důvodu nelze použít originál či sampl. Uf, docela silné kafe, že? Takže ukradnete melodii, přetextujete a vše nazvete interpolací? Tohle je asi téma pro specifičtější právní diskusi, ale můj selský rozum mi nad touto logikou zůstává stát.

A aby toho nebylo málo, britská pop punková skupina Dream Wife obvinila Miley Cyrus a Duu Lipu z vykradení jejich nápadů k videoklipu ke skladbě Prisoner. V obou videích je totiž záběr z otevřených úst, který je orámován zuby, hlavní aktérky jsou oblečeny jako punkové hvězdy a vidíme je vystupovat na koncertě, to vše v nápadně podobné paralele s videem od Dream Wife. Kapela dokonce sdílela několik vedle sebe umístěných záběrů z obou videí na svém instagramovém účtu a obvinila Cyrus i Lipu z krádeže jejich díla.

Otázky originality a spory o plagiátorství jsou velmi citlivé. Řekl bych, že s nástupem AI budou ještě palčivější a citlivější. Chytlavých kombinací melodií a akordů vlastně tolik není a pokud skládáte a produkujete v popové branži, jste vždy na tenkém ledě.

Jsem pro zachování co největší míry svobody v oblasti tvorby, není potřeba dávat copyright na akord Em anebo se přiživovat na Edu Sheeranovi za to, že použije pár not v refrénu, které se shodují s nějakou skladbou z minulosti. Vždy je lepší mít méně pravidel a právníků a více třeba i klišoidních skladeb. Je na nás, co budeme v konečném důsledku poslouchat a podporovat.