TOP 5 cvičebních metod bez nástroje v ruce

1. Vizualizace hmatníku

Baskytaristka Tal Wilkenfeld se v nedávném rozhovoru svěřila se svojí originální cvičební metodou. Wilkenfeld budete možná znát z její spolupráce s velikány jazzu i rocku jako jsou Chick Corea, Herbie Hancock, Jeff Beck, Lee Ritenour, Prince či Mick Jagger. Od roku 2016 se věnuje sólové dráze, kde k baskytaře přidala i zpěv a hlavně skládání vlastních písniček. Na scénu vplula jako fenomenální talent a její basové sólo ve skladbě Jeffa Becka Cause We Ended as Lovers (živě na Crossroads 2007) podle mého názoru patří mezi jeden z nejzářivějších klenotů světa baskytary.

Nicméně, její cesta k virtuozitě byla velmi prazvláštní, protože rodiče měli pro svojí talentovanou dceru vizi akademické kariéry a povolili tak nebohé Wilkenfeld na cvičení pouhých 30 minut denně (začínala na kytaře a později přešla na baskytaru). Díky tomuto dost brutálnímu časovému omezení si Wilkenfeld vynalezla vlastní metodu cvičení, a to pomocí vizualizace hmatníku, na kterém si kdykoliv během dne mohla představovat, jak hraje své oblíbené licky či skladby. Do hlavy vám ani rodičové nevidí a tím pádem mohla značně překročit denní cvičební limit.

Krásný příběh s praktickým návodem pro všechny latentní hudební génie, kteří nemají čas na cvičení, ale zároveň chtějí dosáhnout svého potenciálu virtuozity. Naučte se nejenom pojmenovat všechny noty na hmatníku, ale vizualizujte si i prstoklady pro hraní stupnic, cvičení či písniček.

2. Aktivní poslech

Samozřejmě všichni milujeme poslouchání hudby, ale zkoušeli jste někdy soustředěný aktivní poslech? Aktivní poslech spočívá v tom, že si vezmete nahrávku skladby, na které pracujete a posloucháte ji (můžete si to zkusit i s notami či taby před sebou) bez jakéhokoli rozptylování. Umožníte-li svému mozku plně se soustředit na hudbu, namísto roztěkaného scrollování obsahu sociálních médií nebo přemítání o povinnostech či starostech každodenní reality umožňujete svému mozku vytvářet jedinečná spojení.

Když se soustředíte na fyzickou stránku cvičení při hraní na nástroj, často se totiž stává, že vlastně moc nevnímáte, co vlastně hrajete, a jak to zní v kontextu dané skladby. Aktivní poslech je vaší šancí slyšet, jak váš part zapadá do kontextu skladby, umožňuje vám vnímat sebemenší detaily, jako jsou interpretace různých herních technik, barvu tónu, aranž daného partu či použití efektů.

Mimochodem, metodu aktivního poslechu aplikujte i na nahrávky svého herního výkonu – ať již ze studia nebo klidně i ze zkušebny. Moje první zkušenost ze studia, kdy jsem slyšel svůj izolovaný basový part se všemi chybami přes špičkové studiové monitory, byl asi tou nejsilnější motivací k daleko větší a důkladnější práci na technice hraní a projevu.

3. Zpěv, tleskání, pískání či rapování

Možná jste někdy od někoho v hudební branži už slyšeli větu ve smyslu: „Když to umíš zazpívat, umíš to i zahrát.“ A tohle moudro rozhodně platí! Pokud se potýkáte se složitým rytmem, intervalem nebo melodickým nápadem a nemůžete daný part odposlouchat či náhodně najít na hmatníku, může být zpěv nebo zatleskání si rytmu skvělým způsobem, jak mozku ujasnit pochopení složitější fráze nebo pasáže předtím, než se o to pokusíte na samotném nástroji. Zhluboka se nadechněte, odložte svůj nástroj, zapojte aktivní poslech a zkuste si vše zabroukat, zapískat, zašvitořit či zatleskat.

Hlavně se před sebou nestyďte! Není důležité, jestli zpíváte čistě či zda máte krásnou barvu hlasu, jde vám o propojení se s hudbou a nalezení cesty k ní. Uvidíte, že časem budete schopni pouze „na hubu“ reprodukovat velmi komplexní hudební fráze a doba potřebná k odposlouchávání skladeb se vám dramaticky zkrátí.

4. Plánování cvičení

Příprava na efektivní a přínosné hodiny s nástrojem v ruce je stejně důležitá jako samotné cvičení! Sednout si ke cvičení bez plánu je jako hodit do mísy hromadu náhodných ingrediencí a čekat, že se zázrakem upeče bábovka. Nikdy necvičte (ani nepečte bábovky) bez plánu! Zkuste si každý týden jeden den na 10 až 15 minut sednout a napsat si promyšlený plán cvičení na každý den pro nadcházející týden. Napište si, kolik minut budete věnovat warm ups, technickým cvičením či etudám, odposlouchávání skladeb, učení se nových technik a tak dále. Pak si nastavte časový limit na každou činnost a hlídejte si přesné ohraničení.

Možná to vypadá lehce pedanticky, ale pevně strukturované a promyšlené cvičení vám ušetří v konečném důsledku mnoho jinak zbytečně ztraceného a hlavně promrhaného času při bezmyšlenkovitém brouzdání po hmatníku či sjíždění „zaručených“ tipů a triků z YouTube.

5. Odpočinek

Odpočinek je pro vaše tělo a mozek během intenzivních cvičebních hodin na nástroj nebo při zpívání stejně důležitý jako čas strávený ve zkušebně. Vypnout potřebujeme nejen proto, abychom se vyhnuli fyzickému zranění z přemíry hraní, ale také abychom zmáčkli tolik potřebný spínač „off“ pro náš mozek, aby měl možnost se naučit a zapamatovat si to, co jsme právě cvičili!

Vědecké výzkumy potvrdily, že kognitivní funkce jsou značně snížené, když tělo a mysl nemají dostatek odpočinku a spánku. Rozsah pozornosti, reakční doba a celkové duševní a emocionální zdraví jsou negativně ovlivněny, když neodpočíváme. Hudebníci jsou stejně jako sportovci disciplinovaní a tráví dlouhé hodiny cvičením na nástroje. Sportovci však na rozdíl od hudebníků mají trenéry, kteří jim naordinují pravidelné dny odpočinku, aby se tělo mohlo zotavit z náročné aktivity – a právě během těchto dnů odpočinku sportovci mají čas absorbovat přínosy své předchozí tvrdé práce.

Hudebníci tak ve stejném duchu potřebují dostatek času na odpočinek, aby osvěžili své tělo i mysl, uložili do mozku všechny úžasné riffy či vyhrávky, na kterých tolik pracovali a poté měli opět chuť a entuziasmus do nového kola inspirativního cvičebního procesu.